Postřehy z epizody Purpose in the Machine

Seriál Agents of S.H.I.E.L.D. nám opět dokázal, že se s vyprá­věním svého příběhu opravdu nemaže. Místo aby nás totiž s osudem agentky Jemmy Simmons trápil klidně až do zimy, dočkali jsme se jejího návratu už nyní. Vlnu nových palčivých otázek to ale přitom rozhodně nezastavilo.

Dvě historické vykopávky

Aby ředitel Coulson konečně rozlouskl tajemství záhadného Monolitu, který na Zemi dříme stovky let, pozval si na pomoc někoho, kdo na naší planetě strávil už taky nějaký ten pátek. Sami jste si nejspíš všimli, že Asgarďan vydávající se pod lidským jménem Elliot Randolph se v seriálu neobjevil poprvé. Střetli jsme se s ním totiž už v osmé epizodě první řady – The Well, ve které se s týmem agenta Coulsona honil za mocným asgardským žezlem.

V nejnovější epizodě s názvem Purpose in the Machine se však profesor Randolph vrátil, aby Coulsonovi pomohl objasnit záhadu mimozemského Monolitu. Dokázal nám ale vlastně vůbec něco o tomto artefaktu objasnit? Ani ne. Že se jedná o portál na jinou planetu, to jsme se dozvěděli už v epizodě minulé. Stále ale nevíme, odkud se Monolit vzal nebo – jak podotkl sám profesor – na co reaguje.

Jednou z hlavních otázek totiž zůstává, zda Monolit svým zkapalněním a otevřením portálu reaguje na přítomnost konkrétních osob, či na konkrétní opakující se časovou událost. V úvodní scéně této epizody, odehrávající se v 19. století, to vypadalo, že obyvatelé hradu Gloucestershire znali konkrétní dobu, kdy Monolit otevře portál, protože do něj zřejmě pravidelně posílali své cestovatele (druhou otázkou ale je, jak hergot věděli, že se jedná o transportní portál, když se nikdo z nich nikdy nevrátil). Na druhou stranu ale Fitz profesoru Randolphovi řekl, že v jednotlivých aktivitách Monolitu neodhalil žádnou časovou spojitost (alespoň tedy v rámci cyklů Země nebo Sluneční soustavy).

Vedle možnosti umělého otevření pomocí konkrétní frekvence, na což přišla společnost studující Monolit už během průmyslové revoluce, je tedy docela možné, že jinak se portál otevírá dle vlastního uvážení ve vztahu na to, kdo je mu nablízku. Na začátku této epizody do sebe například nechal bušit Fitzem, zkapalnil se však až po uzavření bariéry, a stejně tak by se i dalo spekulovat, že zareagoval na profesora Randolpha (zřejmě jakožto Asgarďana), když s ním poprvé přišel do kontaktu. Mimochodem už jen ta skutečnost, že Randolph jakožto Asgarďan sám neměl tušení, co je Monolit skutečně zač, ho činí o to zajímavějším, protože pak můžeme soudit, že je záhadou i pro samotný Asgard.

Jaký otec, takový syn

V epizodě Purpose in the Machine jsme se rovněž setkali i se zcela novou postavou – Alexandrem Braunem alias Wernerem von Struckerem, synem barona Wolfganga von Struckera. Pokud si náhodou nepamatujete, Wolfganga jsme mohli vidět hned ve dvou filmech světa Marvel Cinematic Universe – poprvé v potitulkové scéně filmu Captain America: Návrat prvního Avengera, a podruhé na začátku Avengers: Age of Ultron, kde je Strucker zatknut a následně zabit Ultronem.

(doktor List a baron von Strucker v potitulkové scéně
druhého Captaina Americy; FOTO: Marvel Studios)

Nebude pak nejspíš velkým překvapením, že Wolfgang von Strucker je ikonickým šéfem Hydry a protivníkem Avengers i v původních marvelovských komiksech. A právě z těchto komiksů přitom pochází i jeho syn Werner, kterého v nejnovější epizodě do své nové Hydry naverboval Grant Ward.

Werner von Strucker se na stránkách komiksů poprvé objevil na konci 80. let v sérii Nick Fury, Agent of S.H.I.E.L.D. Zde se Werner po údajné smrti jeho otce rozhodne pustit do mafiánské války s Kingpinem, dlouho se však ve hře padoušských machinací neudrží a po marném pokusu ovládnout jedno z Kingpinových teritorií se na scéně znovu objeví jeho otec, který Wernera zabije, aby se opět dostal na svou původní pozici v Hydře. Zajímavé přitom ale zároveň je, že Werner není jediným baronovým potomkem. Wolfgang totiž zplodil i dvojčata Andreu a Andrease von Struckerovy (kteří však mají s Wernerem společného pouze otce), takže rozhodně není vyloučeno, že bychom se v seriálu mohli setkat i s nimi.

May na dovolené

Velká část epizody byla věnovaná také agentce May, která se dosud stále nevrátila k S.H.I.E.L.D.u, aby se mohla starat o svého otce. A díky Lanci Hunterovi se v průběhu epizody také dozvíme, proč tomu tak je. May se totiž obává, že by po jejím otci – nebo po někom jiném z jejích blízkých – mohl jít Ward.

Tím nám přitom tato epizoda vlastně odpověděla na otázku, jak to dopadlo mezi May a Andrewem, který momentálně pomáhá Daisy se sestavením týmu takzvaných Secret Warriors. V tomto dílu bylo hned několika postavami naznačeno, že May a Andrewovi se nepodařilo k sobě vrátit a zůstávají odloučeni. Opak by ale přitom mohl být pravdou. Pokud víme, ve vztahu mezi Melindou a Andrewem nikdy nebyl žádný problém – jejich rozvod vycházel pouze z Melindiných traumatických zážitků z Bahrajnu.

Spíše než předpokládat, že by se vztah tohoto páru měl nyní nějak sám od sebe rozpadnout, tak dává mnohem větší smysl spíše to, že May Andrewa opustila pouze proto, aby ho udržela v bezpečí před Wardem a jinými hrozbami. A když si vzpomeneme na závěrečnou scénu poslední epizody, ve které Andrewa navštěvuje Werner von Strucker, uvědomíme si, že Melindina obava nebyla vůbec lichá… Byť její prevence se až zoufale minula účinkem.

Konec noční můry

A ještě jednou se samozřejmě musíme vrátit k Monolitu. Konkrétně tedy k tomu, že jsme se už v této epizodě dočkali něčeho, co takhle brzo snad nikdo nepředpokládal: návratu Jemmy Simmons. Právě tím nám Agents of S.H.I.E.L.D. opět dokázali, že nás ještě pořád umí překvapit. Zatímco jiné seriály by totiž Jemmino zmizení mohly protahovat třeba až do půlky série, tady jsme se jejího návratu dočkali už ve druhé epizodě.

Tím ale zároveň vyvstává řada dalších otázek. Kde Jemma byla, jak tam přežívala a kdo nebo co ji pronásledovalo? Původní Monolit je podle ředitele Coulsona i profesora Randolpha zničen, nikdo ale stále neví, jak tento kámen vlastně funguje, zda se nedokáže znovu složit a nebo – což je pravděpodobnější – jich na Zemi neexistuje víc. Jinými slovy, i kdyby Coulsonův tým nenašel už žádný další způsob, jak se na onu cizí planetu dostat (a upřímně, proč by to vlastně dělali?), vždycky se najde nějaký způsob, jak něco z oné planety dopravit na Zemi. Něco, co Jemmě ještě pořád nedopřeje klidný spánek.

FOTO: ABC