Postřehy k epizodě 1x03 - Kit Nelson

Třetí díl nám představil dalšího vězně. Osvětlil sušenou chryzantému, ale nastolil další otázky. Co jsme se tedy dozvěděli?

1. Seznamte se, Kit Nelson

Vězeň číslo 2046. Narodil se před druhou světovou válkou a jednoho dne, kdy byla jeho matka na pohřbu, zůstal doma sám se svým jedenáctiletým bratrem. Ten v ten den zemřel. Jako oficiální příčina smrti byla uvedena spála. Matka vše potvrdila a tělo nechala obratem pohřbít.

Z Kita vyrostl únosce jedenáctiletých chlapců, se které unesl vždy v pátek, užil si s nimi víkend a v neděli je mrtvé vrátil do postelí, ze kterých je odvlekl.

Naskýtá se otázka: Opravdu jeho bratr zemřel ten den na spálu?

2. Člověk nevymyslí, co život dokáže připravit

Nejnovější inspirací pro Diegův komix jsou jeho skutečné zážitky.

Jako správný autor je ihned převádí do svých děl. Líbilo by se Hauserovi, kdyby věděl, že se tohle děje? A může Soto strčit ruku do ohně za svého asistenta v obchodě, který vypadá, že je aktivní až na půdu? Možná tu máme možný kanál pro únik informací, který by mohl pořádně zatopit celé naší (zatím) tajné jednotce.

3. Ženu ani květinou neuhodíš… natož dítě

Zmatená matka nachází ráno v posteli místo svého syna chryzantému.

Jak se postupně dozvídáme, tato květina byla oblíbená jak Kitovy mámy, tak i jeho bratra.

Kit asi nebude úplně bez srdce, když zanechává zoufalým matkám místo jejich synů v posteli květinu. Možná je to jeho způsob omluvy.

No, řekněte sami, všichni víme, že ženy květinám neodolají. Tak proč neodpustit únos a vraždu vlastního syna? Nebo to není dostatečná náhrada?

4. Agent č. 2002 znovu v akci

Po celkem zaspoženém (několikátém) výprasku končí Nelson na nám již dobře známé ošetřovně. A znovu přichází na scénu vězeň číslo 2002, nám rovněž dobře známý jako Thomas Madsen – dědeček a vrah parťáka Rebeccy.

Nejspíš už bude nositelem nějaké poválečné americké obdoby Jánského plakety, protože co ho známe, jen dává krev. Komu a proč? To je prozatím jen záhadou.

Ovšem zběžný pohled do Diegovy knihy o vězních z Alcatrazu nás směruje k úplně jiné otázce. Kdo je doopravdy Thomas Madsen? Pokud to byl opravdu vězeň, proč trávil veškerý čas na ošetřovně darováním krve, varováním ostatních před tajemnými prostory pod Alcatrazem a předpovídáním čehosi, co se má stát (a jak víme, tak se i stalo)?

A proč je v Diegově knize pod číslem 2002 naprosto jiný vězeň? Copak nám řeknete k tomuto, agente Hausere?

5. Jako kočka a myš

Kit dopřává unesenému chlapci celkem pěkný víkend. Trocha rybaření, koupaní, topení, kina a minigolfu prokládaného třešňovým koláčem…

Začínáme tušit, že spála byla jen výmluvou, která měla spálit důkazy o pravé příčině smrti jeho bratra. Ale upřímně, pokud jste svědky bratrovy nešťastné smrti, máte potom nutkání unášet kluky jeho věku, dělat s nimi to, co měl bratr rád a potom je zavraždit a vracet matkám? Ledaže byste…

6. I moderní agentky trpí na klasiku

Sice se píše rok 2012 a automobilky na nás chrlí modely s nejmodernější technologií, ale jak je vidět někteří stále ujíždějí na klasice. Stejný model Mustangu z roku 1968 už řídil Steve McQueen ve filmu Bullitův případ, který se shodou okolností odehrával také v San Franciscu.

Počkat, že by to bylo to samé auto? Kdepak, Steve měl poznávací značku JJZ109, kdežto Rebecca má 60SM168.

7. Plamínek naděje

Ředitel James projevuje nebývalý zájem o své ovečky. Sice nechal Kita zmlátit jako psa a pak zavřít na samotku, ale potom orodoval za jeho otce, který chtěl přijít na návštěvu. Nakonec vytáhl z Kita i to, co se doopravdy stalo v den smrti jeho bratra.

Doslova hořel nedočkavostí a s plamenem v očích dychtil po detailech. Zažehnul v Kitovi plamínek, aby pak nemilosrdně spálil věechny naděje, které si Nelson představil.

Co bylo Edwinovým cílem? Hnala ho jen sounáležitost s „bratrem ve zbrani“ a touha po pravdě? Nebo ho jen zvráceně těšilo poslouchat, co se stalo?

Nebo Nelson právě procházel jakýmsi „přijímacím řízením“?

8. Ani mráz ani déšť na Nelsona neplatí…

Jak si zajistit nerušené místo, když unesete jedenáctiletého chlapce?

Pokud jste se podíleli na výstavbě protibombových krytů, pak máte nejen znalosti o jejich umístění, ale také o všech, kteří bydlí v okolí.

Ale i sebedokonalejší plán mívá trhliny. A stejně jako hrabě Teleke z Tölökö nepočítal s klasickou českou fackou, nepočítal Kit Nelson s klasickou americkou botou.

9. Deux Ex Machina

Únosce beze zbraně dokáže vždy přesvědčit neohrožené agenty, aby ty svoje složili. Naštěstí se občas objeví někdo, kdo na city nehraje a jednou přesnou ranou pošle zloducha do věčných lovišť.

Hauser možná truchlí nad neblahým stavem své kolegyně, ale jak je vidět, rozhodně své povinnosti agenta nezanedbává.

10. I doktoři mívají svá tajemství

Agent Hauser konečně uznává Diegův přínos týmu. Zároveň však ví něco, o čem ani sám doktor nechce moc mluvit.

Copak se stalo, když bylo Sotovi jedenáct let?

Unesl ho někdo a on se s tím vypořádal jako správný superhrdina? Takových historek od policistů, agentů a jejich konzultantů jsme už přece slyšeli spousty… Dylanovi to jistě pomohlo, ale čemu můžeme věřit?

Hauser už si naši nedůvěru vysloužil, ale Diego? Že by kladná postava nebyla tak úplně kladná? A že by jeho posedlost Alcatrazem nepramenila čistě jen z jeho první návštěvy Skály v pěti letech?

Copak nám tajíš, Diego?

11. Komixy, kam se podíváš

Trocha faktů pro komixové nadšence.

Když si přišl Kit pro Dylana, ten měl u sebe v posteli komix Justice Society of America číslo 42.

Na konci dílu mu Diego přinesl chybějící díly do sbírky – č.12, 27 a 35.

Zajímavé je, že podtitul čísla 42 (z října roku 2010) je Brightest Day. Je to pokračování podtitulu Brightest Night, ve kterém několik z hlavních hrdinů zemře a právě v čísle 42 se znovu vrátí k životu.

Je taková paralela s Alcatrazem čistě náhodná?

12. Co je to s vámi, doktore?

Znovu se shledáváme s doktorem Beauregardem. Jenže…

Minule jsme viděli Lucy, která za 50 let nijak nezestárla. Ted vidíme i doktora, který vypadá naprosto stejně jako v šedesátých letech. Co se to tady děje?

A co má v úmyslu s tělem Kita Nelsona? Na pitvu to zrovna nevypadalo. Ale přivést ho zpět k životu je přece vědecky nemožné. Úplně stejně jako je nemožné cestovat časem nebo za padesát let nezestárnout ani o den. Nemožné.

Nebo ne…?