Ze včerejška na dnešek bylo (nakonec tříčlenné) zastoupení naší redakce svědkem speciální půlnoční premiéry nového snímku režiséra Ridleyho Scotta Prometheus. Názory na něj se nám hezky rozležely a hlavně i rozdělily. První ze dvou různých pohledů na Promethea vám tedy předkládáme v této recenzi.
Čtyři filmy, čtyři režiséři, čtyři různé styly a žánry. I to je jeden z klíčových poznávacích znamení slavné sci-fi quadrilogie o slintajících bubácích z vesmíru. A asi i proto se tak nějak předpokládalo, že když se k jejímu tématu vrací Ridley Scott, režisér vůbec prvního Vetřelce, měl by jeho nový projekt alespoň do jisté míry zajet do těch kolejí, které on sám vybrázdil před třiatřiceti lety. A když začaly ze svých kokonů vylézat i první mrazivé trailery, o nostalgické jízdě ve stylu Scottovy hororové klasiky už skoro nikdo nepochyboval. Jenže ona chyba lávky. Prometheus je totiž úplně jiné kafe.
Snažit se vystihnout, jak se Prometheus staví k původnímu Vetřelci – notabene k celé původní vetřelčí quadrilogii, není jen tak. Možná kdybyste vzali Skrytou hrozbu, ještě z ní vystřihli Obi-Wan Kenobiho a Anakina Skywalkera, a pak se ji snažili porovnat s Novou nadějí, jednalo by se asi o podobnou relaci. Naštěstí snad ale jen s tím rozdílem, že Prometheus je mnohem lepší film než Skrytá hrozba.
Nového Promethea a původního Vetřelce jistě nejpevněji spojuje jejich ultimátní téma neznámého a neuchopitelného z hlubin vesmíru (tedy všeho toho opravdu „alien“). Je to ale přitom právě osobitý přístup obou filmů k tomuto tématu, který mezi nimi dělá tu nejvýraznější hranici. Hlavním postavám z Vetřelce by bohatě stačilo, kdyby se jim kontakt s neznámými nástrahami vesmíru podařilo vůbec přežít. Oproti tomu posádka Promethea se s otevřenou myslí a podstatně většími ambicemi jí předložené záhady snaží nějakým způsobem pochopit a najít tak své místo v koloritu vesmírného tajemna. Že ale onen druhý tábor ve výsledku nedopadne o moc líp než ten první, to už si nejspíš dokážete představit.
Co se konec konců samotné posádky Promethea týče, v té s řádným odstupem vede dvojice Noomi Rapace a Michael Fassbender, kteří jsou excelentní nejen ve ztvárnění svých vlastních postav, ale i v budování velice zajímavých vztahů a konfliktů vzájemných. A přestože ve svých rolích rozhodně nezahálí ani sekundární herecké trio v sestavě Charlize Theron, Idrise Elby a Logana Marshall-Greena, problém celé posádky je bohužel jinde. Je totiž až zbytečně přelidněná a o dobré třetině pasažérů Promethea se v průběhu filmu nedozvíme ani zbla. Zrovna tady by nějaká ta inspirace Vetřelcem holt opravdu bodla.
Jak už jsem naznačil výše, ve své podstatě je Prometheus především filmem o lidském hledání a snaze uchopit neuchopitelné. Zároveň to ale rozhodně není film, který by na svými postavami pokládané otázky nabízel uspokojivé odpovědi. Pokud by se ale lidstvo kdy skutečně mělo setkat s nadřazenou životní formou, která by stála za naším zrodem, vize vzájemného kontaktu obou těchto civilizací, kterou v Prometheovi nabízí Ridley Scott, je mi mnohem bližší než cokoliv jiného. A věřím, že spousta vetřelcofilů a lovecraftomilů mi v tomhle dá za pravdu.
Po jeho zhlédnutí tak můžete Promethea považovat za lepší či horší odkaz vetřelčí ságy, případně za lepší či horší soběstačné sci-fi. Já ho vnímám hlavně jako příjemně originální návrat do světa, který se za posledních pár videoherních a crossoverových let stal jen plochou šablonou soustavné likvidace bláhových pozemšťanů dokonalými vraždícími mašinami z vesmíru. Nad rámec sebe sama totiž Prometheus navíc připomíná i jakousi „pouhou“ náhodnou kapitolu z daleko obsáhlejšího celku, který sice ještě nejsme sto rozeznat, avšak k němuž si Ridley Scott z dlouhodobého hlediska svou cestičku už zjevně připravil. Jinými slovy, na druhý díl se už opravdu upřímně těším.
aclay: mam na to podobny nazor, a sdilim dojem jako Hurley. Jinak jsem asi ta vyjimka :-) Lost se mi libil jen tak do konce druhe serie, pak to slo dolu a jen jsem se divil, kam to dospelo, konec naprosto udivujici a hloupe z toho vybruslili.
Prometheus: viděla jsem a pochopila jsem… že to byl unikátní zážitek nejen proto, že se uskutečnil v imaxu a 3D, ale hlavně proto, že to bylo mistrovské dílo. Tímto hodnocením mohu za posledních 10 let označit pouze dva filmy a dva režiséry: Avatar a Prometheus a Spielberga a Scotta. Tudíž nechápu zdejší rozpaky recenzentů, ať si kdo chce, co chce říká, Prométheus, co do zpracování, hereckého obsazení, triků a dramatičnosti splnil a vlastně i předčil očekávání v archaické návaznosti na Vetřelce. Kdo se díval pozorně, nemohl si nevšimnout propracovaných detailů více či méně se dotýkajících původního zpracování Scottova Vetřelce. Docela by mě zajímalo, zda po vytvoření Vetřelce nelechtala Scotta někde v podvědomí touha se k tomuto tématu v blízké či vzdálené budoucnosti vrátit. Stejně jako tajně doufám, že tak za dva až pět let si tento zážitek „zopakuji“ v podání Promethea 2. A že nebyly zodpovězeny všechny otázky kolem Vetřelčí ságy, mě vážně netrápí. To zásadní jsem se dozvěděla a nezbývá, než Vám ostatním popřát stejně úžasnou podívanou, jakou jsem měla já. Pzn: Jste-li v Praze, či blízkém okolí, nenechte si ujít tuto podívanou v imaxu v 3D, fakt to stojí za to.
Díky za recenzičku. Zhlédl jsem včera a jsem jako pamětník a milovník Ridleyho nadšen Vedle Alien je můj nejoblíbenější jeho Blade Runner, ke kterému mimochodem v Prometheovi nacházím též řadu odkazů. Jinak jsem samozřejmě na tvé straně pomyslené „barikády“. Thomasovo zklamání rozhodně nesdílím :) Pro mě je to A1 film o hledání odpovědí na základní otázky života a to jaký celý vesmír v okolní virální reklamě vybudovali je obdivuhodné. Mimochodem zajímavá ta paralela s Lost ve smyslu, koho příliš zklamal konec Lost toho zklame Prometheus a naopak :-) Neříkám že nemohou být vyjímky.
Jestli se Ridley v 75 letech šetřil na nějaký druhý díl, tak ho upřímně nechápu. Ale jestli si myslí, že bude točit do 80 jako Eastwood, tak budiž. Vzhledem k reakcím ale na nějaké pokračování moc nevěřím a kdoví, jestli si to na sebe vůbec vydělá. Na premiéře kino poloprázdné.
Mě se to celkově docela líbilo, nebyla to žádná bomba, ale ani zklamání. I když trailery slibovaly docela jinou jízdu. Film na mě působil, jako že tam chtěli narvat hrozně moc věcí, ale nic nedotáhli do konce. Chtělo to dobrou půlhodninku navíc, některé věci byly dost zkratkovité. Damon Lindelof jako scénárista bohužel opět zklamal. Hodnotím 75%.
čili tím líp pro nás, kteří jsme žádného Vetřelce neviděli, dovedu si představit, že o to víc si to možná užiju :)