Režie (Vetřelec 3)
Třetí díl vetřelecké ságy byl jeho debutem, ale na dobu strávenou za kamerou při natáčení nevzpomíná David Fincher rád. Nenechal se ovšem znechutit a během dalších let se vypracoval do absolutní špičky.
Devadesátá léta minulého století přivedla na filmovou scénu novou generaci „MTV režisérů“, David Fincher patří spolu s Michaelem Bayem k předním představitelů této vlny. Na rozdíl od uhlazeného, vypilovaného a drsného akčního stylu Michaela Baye se David Fincher orientoval spíše na temné thrillery s těžce pesimistickým nádechem. Tři z jeho prvních čtyřech filmů měly špatný konec a kdybyste si odmysleli posledních pět minut Hry, bude skóre ještě výmluvnější. Takhle to dopadá, když člověk v mládí příliš kouká na filmy a zapůsobí na něj během puberty hned dva významné filmy tehdejší doby – Čelisti a Impérium vrací úder. Fincher se sice narodil v roce 1962 v Denveru, ale už od narození vyrůstal v Kalifornii. Díky sousedovi, který se shodou okolností jmenoval George Lucas získal práci v jeho trikové dílně ILM, kde se podílel například na výrobě Návratu Jediho.
Ale práce v dílně Finchera příliš neuspokojovala a tak z ILM odešel a začal režírovat nejprve televizní reklamy a poté i videoklipy. Za několik let nastřádal úctyhodnou sbírku klientů mezi ně patřily třeba Coca Cola, Budweiser, Heineken, Pepsi a mnoho dalších, jako videoklipový režisér spolupracoval například s Madonnou, Swingem, Rolinng Stones či Michaelem Jacksonem. Na celovečerním působišti debutoval v roce 1992 u Vetřelce 3, byla to ale na začínajícího režiséra zkouška ohněm. Nejasný scénář, zmatky v produkci, netrpěliví producenti za hlavou, napětí na place dospělo k tomu, že Fincher před výsledným střihem byl odstaven a verze, která byla tehdy uvedena v kině, neměla s jeho původní představou příliš společného. Satisfakcí mu mohla být nová verze uvedená v roce 2003 na DVD Alien Quadrilogy.
Slabší povahy by takovou ránu osudu hned zpočátku neustály, Fincher se ale nevzdal a v roce 1995 přichází s temným krimithrillerem Sedm. Léta budovaný ponurý vizuální styl byl v šokujícím příběhu trefou do černého a Fincher se rázem stal obdivovaným řemeslníkem s nevšedním citem. V roce 1997 vznikla Hra, už mnohem konvenčnější drama o milionáři zapleteném do podivné „hry“, zatím nejpůsobivější kreaci převedl Fincher o dva roky později v kontroverzním Klubu rváčů. Adaptace stejnojmenného románu Chucka Palahniuka se proměnila v rukou Finchera v ďábelskou jízdu plnou revolučních obrazových nápadů a kombinací. Fincher zde poprvé ve větším množství využívá počítačových efektů a prezentuje ze také svůj osobitý trademark spočívající v nepřerušené jízdě kamerou po několika místech s různou rychlostí. Právě podobné vizuální hrátky byly největší finesou jeho posledního filmu, Úkryt, klaustrofobická zápletka podobnou revolucí jako třeba Klub rváčů nebyla.
V současné době David Fincher nepracuje na žádném filmu, už léta se o něm hovoří jako o horkém kandidátovi na zpracování Clarkovy legendární prózy Setkání s Rámou, ale to se zatím projevuje jen jako zbožné přání fandů. A těch není málo, pouhými pěti filmy si vydobyl Fincher místo, jaké mu může většina starších režisérů jen závidět.
Režijní filmografie:
1992 – Vetřelec 3
1995 – Sedm (Se7en)
1997 – Hra (The Game)
1999 – Klub rváčů (Fight Club)
2002 – Úkryt (Panic Room)
2007 – Zodiac (Zodiac)