Michael Chiklis: Moje dcery se se mnou kvůli mé roli přestaly bavit

Michael Chiklis se nám letos poprvé představil v American Horror Story, jaká to pro něj byla zkušenost? A jak si užil natáčení? Více zjistíte v následujícím rozhovoru.

EW: Věděl jste od začátku, že Dell zemře?
Michael Chiklis: No, naznačovali, že to s ním zrovna nedopadne. Byl jsem s tím smířený, zvláště když dělal takové věci. Nešlo to jinak a je to v pořádku. Jmenuje se to American Horror Story a ne American Fun Time Play Time, takže mi to přijde vhodné.

EW: Jak se vám natáčela vaše smrt? Musíte si s Jessicou Lange a Angelou Bassett povyrazit.
MCH: Ano, jsou to dvě ikonické ženy, které mám rád a obdivuji je. Byly úžasné. Nemůžu ani říct, jak na mě byly milé. Když se přidáte k seriálu ve čtvrté řadě, celé je to trochu jiné. Všichni nemohli být více milí a vstřícní. Všechny je považuji za kamarády. Určitě zůstaneme v kontaktu.
Myslím, že má postava se dostala i jakéhosi vykoupení, když než zemřela, tak přiznala své hříchy. Zrovna když vám toho chlápka začíná být trochu líto, tak bum! A je mrtvý. Ryan Murphy je prostě genius, co se týče psaní dramat.

EW: Ethel zemřela, ale viděli jsme ji i v dalších scénách. Uvidíme ještě Della?
MCH: To nemohu prozradit. V tomhle pořadu je možné všechno, ale nemohu mluvit o věcech, které teprve budou.

EW: Bylo těžké natáčet vraždu Ma Petite? Byla to ona, koho jste mačkal nebo panenka?
MCH: Byla to ona. Bylo to hrozné a naštvalo mě to. Ještě teď se snažím přimět své dcery, aby se mnou mluvily. Přestaly se mnou mluvit. Ta nejmladší, které už je skoro 16 mi řekla: Ne, tati, ne. Nemohu uvěřit, že jsi to udělal! Já ji na to řekl: Zlato, musíš se naučit odlišovat skutečnost.
Musím uznat, že to byla asi ta nejhorší scéna, kterou jsem ve své kariéře kdy natáčel. To jak to bylo celé natočené. Nejprve ji dám šaty, pak ji obejmu…

EW: Pamatuji si, že jste byl do seriálu nalákán pod záminkou, že si zahrajete někoho, koho jste ještě nikdy nehrál. Gay s hermafroditní ženou je zcela jistě nová role.
MCH: Nic z toho mi Ryan Murphy neřekl. Řekl mi: Hele, budeš hrát něco, co jsi nikdy nehrál, zahraješ si siláka, který je zevnitř zrůdou a svádí vnitřní boj a celé se to odehrává začátkem 50. let v Americe.
Vůbec jsem nevěděl, co se na mě chystá a když jsem si přečetl svou první epizodu, kde jsem zjistil, že mám hermafroditní ženu a jsem nejšťastnější muž na světě, řekl jsem si, tak takhle to bude. Pak se to ale zvrtlo takovým způsobem, který jsem nečekal. Líbilo se mi, jak byl Dell velmi citlivý. Jediné, co jsem odmítal, bylo hrát jakékoliv klišé. Snažil jsem se hrát reálně, jak jen to šlo. Líbila se mi scéna s Mattem Bomerem. Na natáčení s ním byl vyčleněn celý den a byli jsme hotoví před obědem. Je vážně dobrej.

EW: Jedna z mých nejoblíbenějších scén je, když se Dell a Jimmy opijí.
MCH: Znovu. Další část mé postavy, kterou mám rád a pak dělám tyhle hrozné věci. Dell měl prostě slabost. Byla to šílená noc, mysleli jsme si, že má nejmladší dcera má akutní zánět slepého střeva, nakonec se ukázalo, že má střevní chřipku. Ona byla v L. A. a já byl v New Orleans a vyšiloval jsem. Evan je opravdu profesionál, byl perfektní. Naprosto jsme tak změnily naše vztahy a uprostřed noci, poslal mé dceři video se zprávou: Nepřicházej dnes v noci o svůj apendix. To bylo hezký.

EW: Líbí se mi, že vaše dcery jsou fanynky AHS.
MCH: Všechny. Jejich spolužačky, kterým je okolo 15 – 17 let mají hodně rády Evana. Plakaly, když viděly, co hraje. Musím říct, že je hezký a talentovaný.

EW: Tohle byla vaše první řada v AHS – jaké to bylo?
MCH: Bylo to fenomenální. Byly to skvělé časy, byly tam i nějaké těžkosti. Největší bylo asi New Orleans, i když to město mám rád, nemám ho rád v létě. Je tam taková vlhkost a já musel nosit vlněné kalhoty. Když děláte hororový film, tak to zabere dva až pět měsíců maximálně, ale tohle je na pět až šest měsíců a to se na vás začne podepisovat. Nejprve mi to nevadilo, ale když jsem začal dělat ty horší věci, tak to začalo. Sledoval jsem hodně komedií.

EW: To se vsadím. Ptal jsem se na to Sarah Paulson během natáčení Asylum.
MCH: To je mimochodem nejzábavnější osoba vůbec. Je nejlepší. Fenomenální herečka a skválý člověk. Odbourala ve mně tolik napětí. Bylo mi ji letos opravdu líto. Z Fantastic Four vím, jaké to je nosit skličující kostým a tak jsem se jí to snažil ulehčit, že jsem se jí snažil rozesmávat, když celé dny chodila s dvěma hlavami.

EW: Chtěl byste být i v páté řadě?
MCH: Určitě. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Řekl bych, že nevím, co se teď bude dít. Se vší upřímností, nevím, jestli mě budou v další řadě chtít. Ale s chutí bych se vrátil.