Pražské představení světové podívané Batman Live

Batman ovládl Prahu. Desítky plakátů, billboardů či dokonce i televizních spotů zaplavily hlavní město České republiky s pozorností upřenou na datum 17. až 19. února, kdy se v pražské 02 Aréně odehrává celkem pět představení této unikátní podívané. A u toho náš web přece nemohl chybět.

Nejspíš by se hodilo začít tím, co většinu našich čtenářů stejně asi moc nepřekvapí. A sice že jakýkoliv přehled o Batmanově produkční či mytologické historii, který se se správou tohoto webu nese tak nějak automaticky, je při psaní recenze na Batman Live naprosto zbytečným, ne-li místy i trochu na škodu.

Batman a Robin se navždy vrací

Batman Live je masová spektakulární show s turné téměř po celém světě, a jistě není náhodou, že se mezi všemi komiksovými hrdiny jedná o zpracování příběhů právě temného rytíře. Batmana totiž zná snad vážně každý, což je především zásluhou úspěchů ani ne tak původních komiksů, jako spíše z nich vycházejících celovečerních filmů. A teď nemám na mysli jen masové šílenství okolo (skoro)trilogie Christophera Nolana z posledních sedmi let. On to byl totiž právě Batman, co si ze všech komiksových hrdinů skrz režiséry Tima Burtona a Joela Schumachera jen a jen pro sebe uzurpoval celá devadesátá léta. Dobu, kdy už byl Superman silně z módy a kdy zároveň hláškující mutanti od Marvelu měli na velká plátna teprve dorazit.

Batman Live se tedy ve svých propagačních materiálech možná prezentuje jako ultimátní průřez Batmanovými komiksovými dobrodružstvími, když v podstatě i celý svůj příběh záměrně koncipuje jako „listování“ komiksovým sešitem, přitom ale právě naopak vyobrazuje Batmana přesně takového, jak ho zná celý svět. A nejvíce se přitom inspiruje právě Burtonovými a Schumacherovými filmy, ať už hudbou (místy se snažící co možná nejvíc evokovat soundtrack Dannyho Elfmana), kostýmy samotného dynamického dua či celým příběhem o tom, kterak se z akrobata Dicka Graysona stává Batmanův sidekick Robin. Jistě, on je to sám o sobě jeden z nejznámějších příběhů i v komiksu, který zpracoval nejen Bob Kane, ale v devadesátých letech i Jeph Loeb, zde je však nade vše ostatní zjevná především citace právě Schumacherova celovečeráku Batman navždy, s největším rozdílem snad jen v tom, že za smrtí Dickových rodičů zde nestojí Two-Face, nýbrž Joker.

Pozor, Tučňáku. To je Kočičí žena!

Z dosavadního textu jste si tak už nejspíš mohli udělat obrázek i o tom, že celá myšlenka Batman Live je cílena především na děti a tudíž že celý příběh využívá reálie Batmanova světa jednoduše proto, že jsou v mainstreamovém komiksu těmi obecně nejznámějšími, ale přitom by se vlastně mohl točit okolo každého druhého komiksového hrdiny. Vidět (tedy především slyšet) však celé představení v jeho původní podobě, možná už bych tak skeptický nebyl. Celý ten nápad živého vystoupení totiž dost postrádá na údernosti, pokud jednotliví herci, jenž si své repliky normálně zprostředkovávají sami „naživo“, zde jen naprázdno otevírají pusu a podřizují se českému dabingu v playbacku, přičemž sami občas viditelně propadají zmatení z nevědomosti, kterou jejich repliku ta komoušská hatmatilka asi už odhrkotala a kterou asi ještě ne.

A tady už se samozřejmě dostáváme i k problematice překladu jmen jednotlivých postav, která je sice v podobném kontextu pochopitelná, přitom ale o nic méně bolestivá. Zatímco Batman a Joker zůstali ušetření, zbytek arkhamského osazenstva se zde může pochlubit hezky českým Tučňákem, Strašákem, Hádankářem, Kočičí ženou či mým osobním favoritem – Jedovatou Škumpou. Na druhou stranu Wayneovo sídlo se čeští překladatelé z nějakého zvráceného důvodu rozhodli ponechat jako Wayne Manor (bez Waynova Manoru a s Waynovým Manorem) a chudák Alfred, byť se do samotného představení jeho zvučné křestní jméno „Butler“ z promo plakátů a oficiálních anotací nakonec nedostalo, alespoň jeho přímení Pennyworth je zde znásilněno v nepochopitelné „Penyvórs“.

Český dabing je tu zároveň i jednou z věcí, které se nepřímo podílejí i na podobnosti se zase jiným svébytným audiovizuálním zpracováním Batmanových příběhů. Vedle hraných filmů z devadesátých let totiž Batman Live (především když se na scéně objeví „Tučňák“ nebo „Hádankář“) místy připomíná i úchylný seriál s Adamem Westem z let šedesátých. Přitom ale na druhou stranu, u toho se mohl člověk alespoň zasmát. U Batman Live je veliká škoda, že se v jádru vlastně bere docela vážně, takže abych byl upřímný, on nějaký ten westovský šlechetný delfín, co by zastavil to poslední torpédo, by to celé ve výsledku ještě i příjemně oživil.

Do cirkusu už letos nemusíte

Všehovšudy ale na tom, jak si Batman Live stojí v porovnání se svými komiksovými či filmovými předobrazy, vlastně ani tak moc nezáleží. Celá ta tematika Batmana je zde totiž jen takovým atraktivním způsobem, jak k životu přivést spektakulární mix koncertu, divadla a – především – akrobatické a cirkusové show. Tomu je zde v čele s příběhem podřízeno naprosto všechno. Své vlastní cirkusové číslo tu mají scény v Halyho cirkusu, Penguinově kasínu i Arkhamském sanatoriu. A pokud Joker zrovna připravuje nějakou tu smrtonosnou past na Batmana, je to vlastně jen záminka pro to, aby mohl s Harley Quinn na pár minut zabavit diváky kouzelnickými kousky s hosteskou v bedně propichovanou meči. Že ale žádný z takto prezentovaných triků Joker na Batmana nakonec nepoužije, to už snad ani nikoho nezarazí.

Tohle všechno má ale zároveň tu nevýhodu, že většina ustanovených „divadelních“ scén si nejdřív musí odbýt své akrobatické/cir­kusové/kouzel­nické číslo, a až poté se nějak může pokračovat v příběhu. Toho je pak výsledkem, že jelikož právě Batman se podobných čísel osobně většinou neúčastní (sám je totiž ve svém kostýmu ještě nepohyblivější než Val Kilmer s Georgem Clooneym dohromady), vlastně poměrně často na pódiu ani není. Moc bych se dokonce nedivil, kdyby bylo v celém představení více Bruce Waynea nežli Batmana.

Představení Batman Live dnešním dnem (neděle 19. února) své české turné končí. Třeba ale ještě máte lístky na jeho poslední představení a třeba se jej dokonce rozhodnete navštívit v zahraničí. Tak jako tak, komu tuto show vlastně doporučit? Spíš než nějaký ten sečtělý fanoušek původních komiksů či filmů si zde totiž na své opravdu přijdou zejména milovníci spektakulárních živých představení, akrobatických kousků a kouzelnických čísel. Nejnadšenější z ní ale ve výsledku budou samozřejmě děti. Choulící se pod sedadlem, když Scarecrow vypustí svůj toxin strachu, a skandující nadšením, když Batman skopává Jokera do kuličky. A slovy klasika, o děti by nám mělo jít především.

Naše hodnocení: 60 %