Soundtracky

Šest novodobých hraných filmů, tři režisérské osobnosti, tři styly a také tři specifické hudební styly. Danny Elfman, Elliot Goldenthal a naposledy dvojice Hans Zimmer + James Newton Howard – to jsou lidé, kteří dodali filmovému Batmanovi ten pravý zvuk.

Danny Elfman

Dvorní skladatel režiséra Tima Burtona se podílel jak na Batmanovi, tak na druhém díle, Batman se vrací. Pro první díl vytvořil dnes už legendární a často napodobovaný motiv. Jednoduchý, postupně rozvíjející se motiv se spolu s úvodními titulky comicsovým standardem, který sám Elfman úspěšně zkopíroval i do svých dalších modernějších comicsových děl jako je Spider-Man nebo Hulk.

Hudba k prvnímu Batmanovi je podobně jako film většinou kontroverzní a spořádaně melodramatická, hlavní motiv se v různých podobách a tempech vine celým filmem, často ovšem přebitý dramatickými drásavými zvuky značící probíhající akci. Ta ale Elfmanovi nikdy moc nešla a tak si užívá spíše okamžiky, kdy děj zpomalí a může nastoupit jednoduchá nenápadná melodie do pozadí.

V Batman se vrací Elfman výrazně zvážněl. Podobně jako Burton ve filmu si dovolil Elfman více experimentovat a především do motivů více zapracovat „vánoční“ ozvěny. Hudba také připomíná vybraná stylové kousky z Elfmanovy dílny (Noční můra před Vánocemi), tedy je temnější, ale zároveň rozvernější, skoro až bláznivá.

K prvnímu Batmanovi kromě orchestriálního soundtracku existuje také písničková verze, kterou má na svědomí Prince. Jen pro silné povahy.

Elliot Goldenthal

Se změnou režiséra přišla i změna na postu hudebního skladatele. Goldenthal stál před těžkým úkolem napodobit Elfmana, ale přesto nebýt úplně jako on. Hlavní motiv jeho Batmana začíná podobným bubnováním, přechází ovšem v mnohem bombastičtější a také těžkopádnější variaci. Jak bývá u Goldenthala zvykem, nosný je pouze hlavní motiv, zbytek je vyplněn na samostatný poslech náročně znějící směsicí skřípání, vrzání a dupotu.

K třetímu dílu vznikl také písničkový soundtrack, kterému vévodí vypalovačka Hold Me, Thrill Me, Kiss Me, Kill Me od U2, za opakovaný poslech stojí i balada Kiss from a Rose od Seala. Mnohem méně úspěšnější bylo album pro Batman & Robin a nezachránili ho ani The Smashing Pumpkins se svým pro film napsaným songem End is the Beginning is the End.

Hans Zimmer + James Newton Howard Christopher Nolan musel pro svůj první velký film opustit svého dvorního skladatele Davida Julyana a jeho pomalé nepříliš poslouchatelné brnění, instalovanou dvojici Zimmer a Newton Howard ovšem navnadil tak, aby jeho styl co nejvíce napodobila. Spojení akčního rutinéra Zimmera a melodičtějšího Newtona Howarda specializujícího se často na temné thrillery se zpočátku zdálo podivné, ale při bližším opakovaném poslechu nabídne zajímavý melancholický zážitek.

Hlavní motiv (pokud ho lze tak vůbec nazvat) se sice nemůže rovnat výrazným tónům od Elfmana ani od Goldenthala a nebude tak moc být hymnou pro nového Batmana, dokáže však perfektně pokrýt základní potřeby pro film. V akčních scénách být rázný a úderný (a to Zimmer umí jako nikdo), v těch pomalejších nechat rezonovat táhlé tóny stejně jako má v divácích rezonovat nejednoznačnost probíhajících dialogů.

Zatímco Batman začíná byl náročnější na poslech (nápad pojmenovat tracky podle odrůd netopýrů tomu ještě přidal slušný zmatek), Temný rytíř už je mnohem odvážnější a hlavní akční motiv už je pečlivěji cizelován do rytmických úderů. Nastavenému modelu tam poté konkuruje nové „skřípání“ věnované Jokerovi, které je stejně podivné a nepochopitelné jako hrdina samotný.