Vznik hollywoodské legendy

Batman z roku 1989 patřil mezi tehdy nejočekávanější filmy desetiletí. Už v době svého uvedení se stal legendou, co všechno předcházelo příchodu netopýřího muže na filmové plátno?

Když v roce 1979 ožil na plátnech Superman, studio Warner Brothers chtělo co nejdříve pustit do světa i druhého superhrdinu z comicsové stáje DC Comics. Na scénáři začal proto v roce 1980 pracovat jeden ze scénáristů filmového Supermana, Tom Mankiewicz, v jeho verzi se objevil nejen Robin, ale i dcera komisaře Gordona (budoucí Batgirl), protívniky netopýřího muže se měli stát zároveň Joker a Tučňák.

Film měl přiklepnutý rozpočet 20 miliónů dolarů a do kin nejpozději v roce 1985, ale chyběla tvůrčí osobnost, která by ho táhla vpřed. Studio si dlouho nevědělo s projektem rady a jistou dobu uvažovali, že natočí něco jako Batman komedii, kde by Batmana hrál Bill Murray a Robina potom Eddie Murphy. Na to naštěstí nikdy nedošlo.

Teprve když se za projekt postavila producentská dvojka Jon Peters a Peter Guber, začalo nové hledání. V kinech právě slavil překvapivý úspěch malý film s podivným názvem Pee Wee a jeho dobrodružství, zajímavá atmosféra přesvědčila producenty, že tím pravým je režisér Tim Burton. Scénář od Mankiewicze se mu ale nelíbil a spolu s přítelkyní Julii Hickson dal dohromady třicetistránkový základ. Producentům se zalíbil a proto dali projektu předběžnou zelenou.

Na scénáři nejprve pracoval mladičký Sam Hamm, toho ale odstavila stávka scénáristů. Odklady nemohly Burtona rozhodit, v USA totiž právě propukla Batmanova renesance – Frank Miller vydal svůj přelomový komiks Návrat temmného rytíře a specifická ponurá atmosféra hned Burtona nadchla. Definitivního přiklepnutí se Burton dočkal až v roce 1988, studio totiž vyčkávalo, jak dopadne druhý Burtonův film, Beetlejuice. Když uspěl, mohlo začít natáčení.

Na doladění scénáře si Burton přivedl svého parťáka z Beetlejuice, scénáristu Warrena Skaarena, spolu stanovili definitivní novou podobu filmového zrodu Batmana. Z Jokera se stal vrah Wayneových rodičů, Tučňák zmizel a nahradil ho částečně Harvey Dent, ovšem pro potřeby jedničky degradovaný do vedlejší role. Burton také odolal nápadům, aby se už v prvním díle na konci objevil Dick Grayson, pozdější Robin, jeho rodinu měl zabít Joker během závěrečného pouťového vystoupení.

Burton se navíc naplno ponořil do vizuální stránky filmu. Vysnil si ponurý Gotham jako město zahalené do tmy, kde mrakodrapům nejsou vidět poslední patra. Pro svoje nadšení získal také vedoucího výpravy, Antona Fursta. Jeho stavby se dokonce na čas staly ikonickými i pro comics, který v 90. letech některá místa ve filmu citoval.

Takové velkolepé plány znamenaly jediné – velký rozpočet. Oficiálně se Batmanovi přikleplo 35 miliónů dolarů, šuškalo se ovšem, že výsledný rozpočet byl zhruba o polovinu větší. I ty nejdražší filmy té doby stály zhruba polovinu. Většina rozpočtu šla do výpravy, v anglických ateliérech Pinewood vyrostly největší filmové dekorace od časů Kleopatry. Jak vtipně podotýká jeden zdroj, jeden člověk musel zbohatnout na dodávce 60 km lešení.

Nejzajímavější kapitola příprav se odehrála během obsazování. I přes dlouhý seznam kandidátů bylo velmi brzo jasno o představiteli Jokera. Bob Kane poslal studiu slavnou fotku Jacka Nicholsona z hororu Shining, vybarvil mu tvář doběla a vlasy do zelena. Nebylo co řešit. Mnohem větší řežba se strhla při diskuzi, kdo by měl hrát Batmana. Prototyp neohroženého sebevědomého Američana tehdy splňoval například Mel Gibson (dal přednost Smrtonosné zbrani), horkými favority byly také tehdejší hvězdičky jako Pierce Brosnan nebo Charlie Sheen. Když Tim Burton poprvé navrhl Michaela Keatona, odpověděl mu Gubers suše „Než o tom začnete přemýšlet, je tu dalších čtyři sta kandidátů“. Stejný názor měli i fandové a do studia přišlo petice se 50.000 podpisy, jen aby proboha Keatona neobsadili.

Burton si ale nakonec Keatona prosadil přes odpor všech, zdůrazňoval především jistý náznak šílenství v jeho očích, což mělo nejednoznačnou atmosféru filmového Batmana jen podtrhnout. Keatonův značný fyzický handicap nebyl problémem, na rozdíl od Christophera Reeva nemusel trávit skoro rok v posilovně, stačilo si navléct silně vyztužený oblek (vážil skoro 40 kg), který z něj udělal chodící testosteron s bradou čnějící do prostoru víc si kdy Bob Kane mohl přát.

A propó – Bob Kane. Během natáčení byl v plné kondici a u filmu působil jako odborný konzultant. Keatona si po počátečním nezvyku oblíbil a neváhal ho při každé příležitosti veřejně pochválit. Očekávání tak pomalu vzrůstalo a když se začal promítat první trailer, lidé si kupovali lístek do kina, jen aby po jeho odvysílání z kina zase odešli. Průběžná reklamní kampaň, které vévodil známý černožlutý netopýří symbol (plakáty se kradly jen kvůli němu), se začala rozbíhat na plné obrátky, aby své šedesáté narozeniny (ano, jen si to spočítejte), mohl Batman oslavit opravdu ve velkém.

Do natáčení naskočila na poslední chvíli i Kim Basinger, která musela zaskočit za již dohodnutou Sean Young. Ta si ale dva dny před začátkem natáčení zlomila klíční kost při jízdě na koni (ve filmu je na to skrytý vtípek), nastoupila tak Kim a její tehdy nejkrásnější pozemský pár nohou. Štáb navíc získal díky tomu pozornost i bulváru, veřejně se propíral její románek s Jonem Gubersem, na premiéře se prý zase ukázala se zpěvákem Prince, který dodal vybrané písničky pro film. Mimochodem, když se poprvé řešilo, kdo má hudebně doprovodit Batmana, horkým kandidátem byl Michael Jackson. Ten ale musel odříct kvůli koncertnímu turné.

Natáčení jinak probíhalo relativně v pohodě a díky pečlivé přípravě se smrsklo na rekordně krátkých 10 týdnů. Největší starosti působila hlavně Batmanova výbava. V obleku bylo příšerné horko, obtížně se v něj pohybovalo a naštvaný Keaton ve chvílích bezmoci rozbíjel všechno okolo. Mnohem nebezpečnější byl Batmobil, sestavený napůl z Rolls Royce a napůl z letadla, který nejenže skřípával Batmanovi uši, ale příšerně se ovládal a při jedné scéně málem zabil kaskadérku.

Úspěch byl bezprecedentní, jen během prvního víkendu nechali diváci v pokladnách více než 42 miliónů dolarů, což byl tehdejší rekord, celkově to dotáhl v tržbách první Batman na částku přes 250 miliónů, což se tehdy rovnalo páté příčce v žebříčku nejúspěšnějších filmů všech dob, dalších 750 (!!) miliónů dolarů přinesl prodej výrobků s logem Batmana. Kromě producentů, mlsně se olizujících se při představě dalších dílů, na tom vydělal především Jack Nicholson, který měl procenta ze zisku (nejen z promítání, ale i z prodeje předmětů) a údajně si měl přijít na i dnes úctyhodných 60 miliónů.

Nastartovanou mašinu chtěli producenti logicky co nejrychleji nakopnout dalším dílem, ale přemlouvání Burtona zabralo více než dva roky. Teprve, když splnili většinu jeho velmi osobních požadavků, mohlo se začít s přípravami. Ale to už je jiný příběh…