Batman byl na vrcholu. Stoupající prodeje se zdály být nezastavitelné a na co jeho tvůrci sáhli se takřka doslovně měnilo ve zlato. Spolu s 60. léty však přišel zlom, který hrdinovi připravil nejedno nepříjemné překvapení…
„Nejlepší by bylo, kdybychom Batmana zahubili napořád – definitivně“ řekl Bob Kane v roce 1964. Proč? Prodeje klesaly, nápady docházely a kvalita stagnovala. Tyto a další důvody mířily na Boba Kane jako nabité zbraně, které co nevidět vystřelí. Připadalo mu, že Batman jednoduše nemá budoucnost a proto vydal toto neslavné prohlášení, dokonce podnikl některé konkrétní kroky, které měly ukončit bezmála třicet let trvající superhrdinskou dráhu Netopýřího muže. Naštěstí si to Bob Kane rozmyslel a s myšlenkou, že „s Batmanem přežili i horší věci“ se odhodlal nepřestat tvořit hrdinovy příhody a pokračovat dál. Pořád však nevěděl, jak vše změnit k lepšímu a obrátit tak nepříznivou situaci o 180 stupňů.
Znovu se však prokázala nesmírná vitalita tvůrčího týmu a když na nic nemohla přijít jeho hlava – Bob Kane – zastoupil jej prostě někdo jiný. Tím člověkem byl editor Julius Schwarts. Ten vypracoval plán, ve kterém měl Batman doznat mnoha velkých i menších změn. Základní ideou bylo Batmana více přiblížit dospívající mládeži – udělat jej více současným a vrátit se k jeho detektivním kořenům plných kriminálních případů a temné atmosféry. Dále byl změněn design Batmobilu a dalších věcí kolem Batmana – kosmetickým změnám neunikl ani hrdinův kostým, který čekalo obohacení o žluté, fosforující motivy. Všechny změny vešly platnost vydáním Detective Comics č. 327.
Některé změny však na Batmana teprve čekaly. Autoři se totiž rozhodli krom jeho „pracovního“ života přeměnit také ten rodinný. V dalších dílech „batságy“ tak hrdinu čekala velká rána – jeho věrný sluha Alfred byl zastřelen. Jako náhrada byla zvolena z dřívějších sešitů jen matně známá tetička Herriet. Schwartsova strategie vyšla na výbornou a výdělky se znovu stabilizovaly na uspokojivé hranici. Celý tvůrčí tým si tak mohl pogratulovat.
Krátce po této smršti změn se na televizních obrazovkách objevil kultovní hraný seriál nazvaný jednoduše Batman. Ten okamžitě zaznamenal astronomický úspěch. Kolem hrdiny se tak utvořila další mánie, která trvala po celou dobu vysílání seriálu. Ta logicky ovlivnila i samotný komiks. Z onoho „uspokojivého“ množství prodaných kusů se tak rázem stal několikanásobně větší prodej.
Krize byla zažehnána, ale ne na dlouho, i když Schwarts a ostatní odvedli vynikající práci, pořád se jednalo o pouhé odvrácení toho nejhoršího. Seriál a další televizní aktivity sice Batmana dokázali zase dostat až na výsluní, i tak však bylo jasné, že musí přijít nějaká radikálnější změna, která by zajistila úspěch na déle než na pět, šest let…