Laura Vandervoort: Nejhorší je zamilovat se do role a pak být odmítnuta

Oblíbili jste si sympatickou blondýnku Lauru Vandervoort, představitelku Eleny Michaelsové? Zajímá vás, jak tato herečka začínala a co o sobě, Eleně a zákulisí šoubyznysu prozradila? Pak si přečtěte následující rozhovor, který poskytla magazínu Naluda.

Kdy vám prvně došlo, že chcete být herečkou?
Bylo mi asi dvanáct. Do té doby jsem se věnovala hlavně sportu a bojovým uměním. Byla jsem plachá a nemotorná, ale hrála jsem s bratranci pro mé rodiče. Jednoho dne jsem se dívala na film “My Girl” a ten film mě dojal. Jako pro dítě to pro mě bylo nové. Plakat a cítit bolest postav. Ta malá holka v tom filmu byla v mém věku. Nedlouho potom jsem se zeptala rodičů, zda bych mohla zkusit hraní a oni ten nápad podpořili a začala jsem brát hodiny. Po nějaké době učení toho, jak to chodí, jsem šla na první konkurz k mluvené roli a zatímco jsem dělala na dětských televizních šou a filmech pro Disneyho, učila jsem se za pochodu.

Jaká byla vaše první role?
První rolí byla epizoda seriálu “Goosebumps”. Byla jsem nadšená, protože jsem to sama sledovala a také jsem byla vyděšená. Říkala jsem si, „Páni, nemají tušení, že jsem podvodnice! Vážně netuším, co dělám.“ O rok později mi došlo, že to vlastně neví nikdo. Všichni doufáme, že nikdo nezjistí, že jsme podvodníci.

Jaká byla zatím vaše nejoblíbenější role?
Většina rolí, které jsem mohla hrát, mě něco naučila. Některé pro mě byly výzvou, jiné ne, ale vždy jsem se z nich poučila. Bitten je pravděpodobně mou nejoblíbenější rolí. Předně hraji prvně v seriálu hlavní roli. Moje postava Elena je komplikovanou postavou. Silná, sebevědomá, tvrdohlavá, zlomená, trýzněná, poznamenaná, mocná a přesto milující a velkorysá žena. Fyzicky i psychicky. Naši autoři a producenti mi dali úžasnou příležitost ukázat všechny její stránky. Hrát ji bylo výzvou a bylo to velmi naplňující.

Co je nejděsivější částí konkurzu?
Zamilovat se do role a pak být odmítnuta.

Jaká nejpodivnější věc na vás byla při hraní požadována?
Musela jsem sníst svého přítele. V seriálu " V " moje postava Lisa zjišťuje, že její matka udělala její dvojnici. Ďábelské dvojče, chcete-li. Lisino dvojče svede jejího přítele a po páření ho zkonzumuje. To pro mě bylo docela nové. Také to byl pro toho herce poslední den a poslední scéna v seriálu. Cítila jsem se hrozně, že to já jsem ho zabila, ale hraní tohohle zla jsem si užívala.

Kdybyste si mohla vybrat, s jakými třemi herci/herečkami byste chtěla pracovat?
Božíčku, tou očividnou je Meryl Streepová. Stejně jako většina světa ji zbožňuji. Také bych ráda pracovala s Bette Davisovou nebo Audrey Hepburnovou. Obě se nebojí rizika a je neuvěřitelné se na ně dívat.

Proč myslíte, že tolik ctižádostivých herců/hereček se nakonec svých snů vzdá?
Je to smutné, ale stává se to nám všem. Tento obor je přinejlepším brutální. Odmítnutí jsou častá. Je to na denním pořádku bez ohledu na to, jak dobří jste. Je to práce tak vzácná a ne vždy ctí a odměňuje ty, kdo dřou nejvíc, připravují se a studují. Ta práce je o tom, „Zapadáš do toho, co si představuju?“, „Jsi dost vysoký?“, „Kolik máš následovníků na twitteru?“. Abych byla upřímná, taky jsem se párkrát vzdala. Musíte ustoupit. Jediný způsob, jak to zvládnout, je odstrčit to, dát si pauzu a když je to třeba, držet se svých zbraní. Jít kupředu a dále růst. Nikdy jsem neměla hroší kůži k vyrovnávání se s neustálou kritikou. Prostě si musíte vyvinout taktiku, která vám pomůže jít vpřed a pokračovat dál.

Jak si zapamatujete tolik replik?
Nemám tušení. Někdy zjišťuji, že když jsem pod tlakem (což je často u televize, kdy je na zapamatování velmi málo času), zapamatuji si to mnohem rychleji. Ale u konkurzů si scénu několikrát projíždím sama a v každé větě si podtrhávám určité řádky, které vynikají. Pak si je projíždím v hlavě. Nerada se připravuji s někým dalším. Nahlas to dělám jen v den konkurzu. Pomáhá také vytvořit cestu. Když říkám cestu, myslím to, že si v hlavě kreslím mapu ze symbolů, které vedou k další větě.

Kde se vidíte za pár let?
Nemám tušení. Plánovat v tomto oboru prostě není možné.

Můžete nám říct něco o vaší roli Eleny Michaelsové v seriálu Bitten?
Bitten je založen na sérii novel Kelley Armstrongové. Hraju Elenu Michaelsovou, třicetiletou dívku, která neměla snadné dospívání. Od vyrůstání v sirotčincích a různých pěstounských rodinách po to, kdy dostala muže, který ji jako dítě obtěžoval, do vězení. Vyrostla v silnou ženu. Fotografku v Torontu. Zamilovala se do svého profesora na univerzitě, Claye Danverse. Aniž by to tušila, Elena se dostala do středu něčeho, co vidí jako noční můru. Clay je součástí rodiny civilizovaných vlkodlaků. Aby ji ochránil, Clay nemá na výběr a musí ji kousnout, proměnit ji v první ženu na světě, která přežije přeměnu. V první řadě se Elena zmítá mezi snahou žít normální život ve městě se svým lidských přítelem a následováním svých zvířecích instinktů být se svou novou „rodinou“. Protože vlastně nikdy rodinu neměla, smečka je lákavou a příjemnou myšlenkou. V této řadě, kterou točíme nyní, Elena přijala svůj osud ženy držící v sobě divoké zvíře. Je krvežíznivá, rozzuřená a hledá pomstu za vraždu svého lidského přítele. Během natáčení jsem se v Eleně tolikrát ztratila. Ty syrové emoce z její minulosti, její láska a spojení s Clayem. Její vztek a agrese. Vážně je to úžasná žena, kterou upřímně obdivuji. Má v plánu dostat se na vrchol bez ohledu na to, kam s ní život zamete.

Jaké je to pracovat se skvělými a velmi pohlednými herci v Bittenu?
Skvělé. Všichni jsou to úžasní muži. Vážně. Teď mám čtyři bratry, co mi kryjí záda.

Také jste si tuto herečku zamilovali, nebo ji vidíte jen jako umělou krásku?