Vzhledem k tomu, jak se John McClane staví k veškeré elektronice, se na nejrůznějších herních konzolích objevuje až podezřele často. Na druhou stranu to ale nemusí být vždy to pravé ořechové.
Die Hard (Activision; 1991)
Videohra na motivy první Smrtonosné pasti pro Nintendo a revoluční bombu 80. let, osmibitový Commodore 64. Ve hře samozřejmě nejde o nic jiného než zachraňování rukojmích a masakrování teroristů z pohledu třetí (a lehce hranaté) osoby v losangeleské Nakatomi Plaza.
Jako John McClane se tu musíte utkat s rovnou čtyřicítkou nepřátel, od kterých postupně očišťujete jednotlivá patra budovy. V tom vás trochu tlačí čas, protože musíte všechny ozbrojence dostat dřív, než se hacker Theo dostane k poslednímu zámku trezoru s dluhopisy, po kterých skupina prahne. Když se vám to podaří, zbývá ještě „boss fight“ s Karlem a samozřejmě Hansem.
(Gameplay)
Die Hard Arcade (Sega; 1996)
Nenechte se zmást pěkným obrázkem s po zuby ozbrojeným McClanem a hořící Nakatomi Plaza v pozadí, tahle záležitost má k původnímu filmu blízko asi tolik, jako Strážci vesmíru ke Komandu. Ve skutečnosti se jedná o americkou a evropskou verzi japonské hry Dynamite Deka, která není ničím jiným než klasickou mlátičkou v japonském stylu „beat em up“. Západní verze tak prošla jen několika změnami, především v designu mrakodrapu či totožnosti hlavního hrdiny, který se v původní verzi jmenuje Bruno Delinger a s Willisovou postavou nemá opravdu nic společného.
Provokativně si můžete zvolit dokonce pohlaví svého hráčského alter ega a třeba i přizvat jednoho spoluhráče. Pak už vám nic nebrání v nejrůznějším likvidování nepřátel pomocí super kopů z otočky, čtyřnásobných salt a nabušených levých háků. Cože? … Zbraně?
(Gameplay)
Die Hard Trilogy (Fox Interactive; 1996)
Hra rozdělená na tři části podle prvních tří dílů Smrtonosné pasti, jejíž každá část má jiný styl a účel hratelnosti. Zatímco vyobrazení jedničky je střílečka ve třetí osobě (trochu tak připomíná první hru z roku 1991), ve dvojce je to stabilní odstřelovačka, ve které se hráč musí zbavit všech teroristů, kteří by jinak ovládli letiště, a ve trojce jezdíte s taxíkem po New Yorku a plníte Simonovy rozkazy ve stylu GTA.
Přes svou jednoduchost se hra stala velice populární a nakonec vyšla ve verzi jak pro počítače, tak pro PlayStation a Segu Saturn a dokonce se dočkala pokračování.
(Gameplay: Die Hard, Die Hard 2: Die Harder, Die Hard: With a Vengeance)
Die Hard Trilogy 2: Viva Las Vegas (Fox Interactive; 2000)
Pokračování o čtyři roky starší než původní Die Hard Trilogy se na první pohled nese ve stejném duchu jako jeho předchůdce. Hra je opět rozdělena na střílečku ve třetí osobě, odstřelování stylem „light gun“ a řízení auta s plněním úkolů.
Tyto tři verze hraní však tentokrát nerealizují příběhy původní trilogie, ale zápletku zcela novou. V té je John McClane pozván na oslavu starého známého, který se stal novým správcem jedné věznice v Las Vegas. Oslava nabere docela jiné obrátky, když mezi vězni dojde ke vzpouře.
Die Hard: Nakatomi Plaza (Sierra Entertainment; 2002)
Konečně pořádné videohry se Smrtonosná past dočkává v roce 2002. Die Hard: Nakatomi Plaza je střílečka z pohledu první osoby, která se pečlivě drží své předlohy z roku 1988. Hru prolínají animované záběry z filmu a klasickou postavu Ala Powella zde dokonce dabuje její filmový představitel Reginald VelJohnson.
Jako každá počítačová hra podle filmu, i Nakatomi Plaza obsahuje několik misí, které se v původním příběhu nevyskytovaly, na druhou stranu nutno uznat, že jako nápad nejsou k zahození. V kůži McClanea tu jako bonus budete například osobně zachraňovat zásahový SWAT tým, po kterém ve filmu Hansovi hoši stříleli raketometem, nebo vysekávat rukojmí z nejrůznějších situacích v nejrůznějších částech budovy.
(Gameplay)
Die Hard: Vendetta (Fox Interactive; 2002)
Jako odpověď na Nakatomi Plaza vydává Nintendo ještě týž rok videohru pro PlayStation 2, Xbox a podobné patformy, Die Hard: Vendetta. Stejně jako Nakatomi Plaza je Vendetta střílečka v první osobě, a stejně jako Die Hard Trilogy 2 se jedná o nový samostatný příběh (který se v tomto případě velice podobá budoucí Smrtonosné pasti 4.0).
Vývojáři zde navazují na Smrtonosnou past 3 po pěti letech, kdy se z Johnovy dcery Lucy stala řádná policistka newyorského sboru. Záhy je však unesena jistým Pietem Gruberem, synem Hanse Grubera z jedničky. V příběhu se objevují známé postavy ze starších dílů jako Richard Thornburg nebo Al Powell, kterého opět dabuje Reginald VelJohnson.
(Trailer)
