V roce 2007 se John McClane po dlouhých dvanácti letech zase ocitá ve špatný čas na špatném místě. Proti hrozbě kyberterorizmu postárlého Willise tentokrát vysílá neotrkaný Len Wiseman, jemuž mnoho fanoušků zrovna velké naděje nedávalo. Režisér přesto srdnatě zatíná zuby a dokazuje, že náš analogický hrdina si poradí i v digitálním světě.
Originální název: Live Free or Die Hard
Premiéra: 27. 6. 2007 USA/ 28. 6.2007 ČR
Režie: Len Wiseman
Scénář: Mark Bomback
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Bruce Willis, Timothy Olyphant, Justin Long, Maggie Q, Cliff Curtis, Kevin Smith, Cyril Raffaelli, Mary Elizabeth Winstead, Željko Ivanek, Christina Chang, Chris Ellis, Matt O'Leary, Tim Russ, Yancey Arias, Rick Cramer
Stopáž: 128 minut
Naše hodnocení: 80 %
Obsah
V předvečer amerického Dne nezávislosti se někdo pokusí nabourat do počítačové sítě FBI. Kvůli narušení státní bezpečnosti vyhlásí výkonný ředitel Miguel Bowman pohotovost a nařídí předvolat k výslechu všechny hackery ve státě, kteří by s tím mohli mít co do činění. Jedním takovým je i mladík Mattew Farrell z New Jersey, pro kterého je až z New Yorku poslán detektiv John McClane, který z toho ve čtyři hodiny ráno není zrovna nadšený.
McClaneův život je zase jednou v troskách. Holly se s ním definitivně rozvedla a právě se pohádal se svou dcerou Lucy, která s ním nechce nic mít, a jediné, co mu tak zůstalo, je práce u newyorské policie. John vyzvedává Farrella, ale z ničeho nic se oba ocitnou pod palbou. McClane se střetává s bandou profesionálních zabijáků, ale z přestřelky se jemu i Farrellovi nakonec podaří vyváznout. K ránu se dostávají do Washingtonu, kde má John Farrella předat Bowmanovi, (nejen) v celém městě se však najednou zblázní semafory a totálně tak zkolabuje doprava.
Když chce McClane Farrella Bowmanovi konečně předat, aby měl celou záležitost z krku, všichni už mají trochu jiné starosti, a když zanedlouho dojde k nečekanému propadu burzy, Matt si s hrůzou uvědomí, že jsou možná svědky takzvaného „výprodeje“. Ten, jak obratem vysvětlí McClaneovi, má teoreticky pomocí tří kroků (z nichž první dva jsou právě kolaps dopravy a ekonomiky) nenávratně zbořit infrastrukturu celých Spojených států. Farrell si navíc uvědomí, že se na výprodeji sám nepřímo podílí, když pro zdánlivě běžného klienta navrhl algoritmický program. Podobné služby si tato teroristická skupina vyžádala od všech předních amerických hackerů, jen aby je však vzápětí zlikvidovala, což se ve Farrellově případě díky McClaneovi nestalo.
Nezkusili to však naposledy a tentokrát se Mattewa pokusí zabít, když ho FBI převáží do izolace. Jemu i Johnovi se však přes hromadu mrtvých teroristů opět podaří uniknout a s Farrellovou pomocí hodlá McClane své protivníky pěkně chytit za koule. Třetí fází uskutečnění výprodeje je odříznutí dodávek elektřiny, vody a plynu, což se musí provést manuálně v několika konkrétních elektrárnách. McClane s Farrellem zamíří do jedné z nich v Západní Virginii, kde se skutečně utkají s další skupinou ozbrojenců. Tam také zjistí, že za celou stávající situací stojí jistý Thomas Gabriel, bývalý agent Národní bezpečnosti, který po 11. září 2001 poukázal na nedostatky v americké obranné síti, a když ho nikdo neposlouchal, rozhodl se demonstrovat, jak velké ty nedostatky jsou.
Další zastávkou Farrella a McClanea je dům potrhlého hackera s přezdívkou Warlock, který by Johnovi snad mohl pomoct Gabriela zlikvidovat. Při poslední zastávce v elektrárně se však McClaneovi povedlo zabít Thomasovu přítelkyni, což teď on bere bohužel velice osobně. Tak osobně, že se na oplátku rozhodne unést Johnovu dceru Lucy. McClane tak získává nový důvod k tomu Gabriela zastavit a vydá se to s ním konečně skoncovat. Při cestě za záchranou Lucy na něj však jeho protivník nastraží nejednu smrtonosnou past.
Vznik
Scénář ke čtvrté a (snad) poslední filmové Smrtonosné pasti pochází z pera Davida Marconiho, který má na kontě podobně kyberparanoický příběh filmu Nepřítel státu. V případě Smrtonosné pasti vycházel z článku „A Farewell to Arms“ novináře Johna Carlina z časopisu Wired. Po jedenáctém září byl projekt logicky uložen k ledu, o šest let později se však vrátil jako předzvěst nového dílu slavné akční série Smrtonosná past.
Takový návrat ale nebyl jen tak. Od posledního dílu uplynulo bezmála dvanáct let, což je dosud největší časová mezera mezi dvěma na sebe navazujícími filmy série. Představitel hlavní role Bruce Willis v roce 2005 navíc oslavil už padesáté narozeniny, což by celý nápad čtvrté Pasti mohlo značně komplikovat (jak se ale postupem času ukázalo, návraty stárnoucích filmových legend minulých dekád se v následujících letech staly populární módou).
Willis, dříve v tolika rozhovorech jakékoliv naděje v návrat poručíka McClanea pohřbívajíc, byl nyní nadšen a sám se do projektu hrnul. Poté, co odpadla účast Johna McTiernana, režiséra jedničky a trojky, který se v té době potýkal s nemalými problémy s FBI, si Willis vybral i vlastního režiséra, jímž byl čtyřiatřicetiletý Len Wiseman, jehož dvě filmové epizody o válkách vlkodlaků a upírů Underworld herce po řemeslné stránce uchvátily. V tomhle už se však fanoušci se svým hrdinou moc neshodovali a projektu byl odpočátku předpovídán jednoznačný krach.
Možná právě proto se Smrtonosná past 4.0 stala jedním z největších překvapení roku 2007 a Wiseman je teď veřejností konečně mnohem víc brán jako plnohodnotný režisér než tvůrce digitálních efektů, jako který strávil většinu své kariéry. Po Willisův bok byl do role prchlivého hackera obsazen Justin Long, dříve známý především z dvojice béčkových hororů Jeepers Creepers, a proti nim do rolí hlavních padouchů Timothy Olyphant ze seriálu Deadwood či teeanagerovské komedie Sexbomba od vedle a americko-irsko-vietnamská herečka a modelka Maggie Q. V malém cameu se zde navíc objevil slavný nezávislý režisér a herec Kevin Smith, který je známý především pro své filmy Dogma, Hledám Amy a dvěma dílům Mužů za pultem.
Čtvrtou Smrtonosnou past vlídně přijala drtivá většina žánrových fanoušků, a to i přes to, že se studio 20th Century Fox rozhodlo udělit filmu raiting PG-13, což McClaneovi znemožnilo kouřit, krvácet a především pořádně nadávat. Necenzurované verze, kde ani Johnovo ikonické „Yipee-ka-yay motherfucker“ nezaniklo v nesrozumitelném zamručení, jsme se však nakonec naštěstí dočkali ve speciálním DVD vydání. Krásně blockbusterový rozpočet filmu činil 110 milionů dolarů, kterých se v Americe podařilo překonat sice jen o dvě pětky, výsledné číslo se však celosvětově hned zdvojnásobilo.
Zajímavosti
- Oficiální název Live Free or Die Hard (Die Hard 4.0 byl zaveden pouze v Evropě) odkazuje na motto severoamerického státu New Hampshire „Live Free or Die“, který vystihuje proslule agresivní nezávislost politických názorů jeho obyvatel.
- Ve filmu se měl původně vyskytovat i McClaneův syn, kterého by hrál zpěvák Justin Timberlake. Tato postava měla de facto spojovat budoucího hackera Mattewa s Johnovou dcerou Lucy. McClaneův syn Jack tak měl být počítačový hacker, kterého hlavní padouch unese.
- Jednu chvíli Johna doprovází agent FBI Johnson, a i McClane si trpce povšimne spojitosti se svým prvním dobrodružstvím v Nakatomi Plaza, kde mu dva agenti Johnsonové pěkně zavařili. Jediný problém je, že je John nikdy nemohl potkat.
- Akční figurka Terminátora na Mattově stole, která odpálí C-4 v jeho pokoji, odkazuje na producenta filmu Williama Wishera a hudebního skladatele Marca Beltramiho. Wisher se totiž podílel na scénářích k prvním dvěma dílům Terminátora a Beltrami složil hudbu k filmu Terminátor 3: Vzpoura strojů.
- Po přestřelce v úvodu filmu se McClane vysílačkou hlásí policejnímu kapitánu Wisemanovi. Ten nejen že má stejné příjmení jako režisér, ale patří mu i jeho hlas. Wiseman si navíc střihl cameo pilota stíhačky F-35.
- Když se Mai vydává za agentku FBI, použije ve skutečnosti velice příhodné jméno „Towarek“, které je v polštině synonymem pro pohlednou ženu.
- Když Thomas Gabriel prohlíží McClaneovu složku, zjišťujeme, že John se narodil 23. května 1955, čímž je o dva měsíce mladší než jeho představitel.
- Tunely pod střediskem Woodlawn jsou ty stejné, ve kterých Willis pobíhal pod letištěm ve Smrtonosné pasti 2.
- Sestříhat ve filmu použité video s projevy amerických prezidentů trvalo čtyři měsíce.
- Poprvé v historii Smrtonosné pasti k filmu neskládá hudbu Michael Kamen, který zemřel 18. listopadu 2003, ale nahradil ho Marco Beltrami.
Autor článku: @Hurley
Foto: 20th Century Fox
