Smrtonosná past 2 (1990)

S Johnem McClanem se opět setkáváme, tentokrát pod taktovkou režiséra Rennyho Harlina. John se ocitá v prostředí mezinárodního letiště uprostřed zimní vánice. Spíše než dotěrný sníh se mu o vrásky na čele postará skupina ozbrojenců držící za rukojmí stovky pasažérů, a to včetně jeho ženy.

Originální název: Die Hard 2: Die Harder
Premiéra: 4. 7. 1990 USA/ 13. 2.1992 ČR
Režie: Renny Harlin
Scénář: Steven E. de Souza
a Doug Richardson
Hudba: Michael Kamen
Hrají: Bruce Willis, Bonnie Bedelia, William Atherton, Reginald VelJohnson, Franco Nero, William Sadler, John Amos, Dennis Franz, Art Evans, Fred Dalton Thompson, Tom Bower, Sheila McCarthy, Don Harvey, Robert Patrick
Stopáž: 124 minut
Naše hodnocení: 80 %

Obsah

Přesně rok po bouřlivém večírku v los­angeleském mrakodrapu společnosti Nakatomi zažívá poručík John McClane další nevšední Vánoce. Na Štědrý večer se tentokrát zasekl na mezinárodním washingtonském letišti, kde čeká na letadlo z Los Angeles, ve kterém sedí Holly. Mnohem víc než sláva spjatá s loňskou záchranou rukojmích v Nakatomi Plaza, kterou John prožívá spíše pasivně, McClanea těší, že se dal znovu dohromady se svou ženou. A náladu si snaží nezkazit ani vizí protivné tchyně, jejíž auto se Johnovi na letišti podařilo demobilizovat. Tuhle noc na něj však bohužel čekají ještě daleko horší věci (což je samozřejmě relativní, protože neznáme Johnovu tchyni).

V chaotické atmosféře přeplněného letiště, vedle vánočního shonu ještě vyhroceného příletem zatčeného jihoamerického drogového krále Ramona Esperanzy, Johnovu policejnímu čichu neujde párek kumpánů s podezřelým balíčkem. Sleduje je do letištních nákladových prostor, kde se strhne neplánovaná přestřelka. Jednoho padoucha se McClaneovi podaří zabít, druhý však uprchne. Když se pak John pokusí vzniklou situaci prozkoumat z širší perspektivy, dostane se do konfliktu s byrokratickým šéfem letištní policie Carminem Lorenzem, který kvůli vánočnímu chaosu odkládá případ mrtvoly zdánlivě obyčejného vykradače zavazadel stranou.

McClane proto pátrá na vlastní pěst. Získá otisky mrtvoly a faxem je do L. A. pošle starému známému Alu Powellovi, který mu majitele otisků vyhodnotí mrtvého ještě před tím, než se dostal do konfliktu s McClanem. John začne větřit rozsáhlejší konspiraci (fingovanou smrtí maskovaná identita, speciální armádní výzbroj, …), jelikož ale nemá nic konkrétního, je vykázán z dispečinku letiště. Jeho druhou domovskou základnou se mu tak stane spletitá síť chodeb a tunelů pod letištěm, které vládne potrhlý údržbář Marvin.

Co ale bude následovat, by McClanea nenapadlo ani v nejdivočejších snech. Letištní terminál z ničeho nic ztrácí spojení s letadly a kontrolu nad jednotlivými přistávacími rampami. Brzy se ozve jistý plukovník Stuart, velitel vojenské skupiny, která převzala kontrolu nad letištěm a proměnila tak všechny pasažéry blížících se letadel, a to včetně Holly, ve svá rukojmí. Požadují jediné: volnou přistávací plochu a únikové letadlo pro ně a generála Esperanzu.

Jeden z kontrolorů Leslie Barnes brzy přijde na to, jak se s letadly spojit, aniž by to teroristé poznali, a s Lorenzovým speciálním zásahovým týmem míří do vysílací věže. To však Stuart samozřejmě předpokládal a nastraží tak na ně léčku. Na místo přestřelky se naštěstí skrze ventilaci včas dostane McClane a z masakru se mu podaří zachránit alespoň Barnese. Stuart toto „neuposlechnutí příkazů“ ze strany letiště využije jako podnět k ukázce své moci a navede jedno z kroužících letadel na kolizní dráhu, čímž zabije přes tři sta lidí.

Na scénu se dostává speciální protiteroristický tým vedený majorem Grantem, který pod Stuartem kdysi sloužil. McClaneovi se na zásahovém týmu však něco nezdá a při následující přestřelce mezi dvěma zdánlivě znepřátelenými skupinami odhalí další smrtonosnou past.

Vznik

K natočení Smrtonosné pasti 2 byl nedlouho po premiéře jedničky osloven režisér Renny Harlin, který zrovna dotočil čtvrtou část hororové série Noční můra v Elm Street. Opět pod záštitou producenta Joela Silvera získal Harlin spoustu herců z prvního dílu. Samozřejmě vedle Bruce Willise se vrátila Bonnie Bedelia, v malém štěku Reginald VelJohnson nebo i William Atherton a o hudbu pro film se opět postaral skladatel Michael Kamen.

Na rozdíl od jedničky, která se své knižní předlohy Nothing Lasts Forever držela jako klíště, Smrtonosná past 2 ze své inspirace vychází jen velice volně. S románem Waltera Wagera 58 Minutes má film společnou prakticky jen hlavní zápletku: newyorský polda bojuje proti bandě teroristů ohrožující letiště. Snímek se paradoxně naopak velice drží koncepce samotné první Smrtonosné pasti. Příběh se opět odehrává na Štědrý večer, v sázce je opět život McClaneovy ženy a v závěrečných titulcích opět hraje Vaughn Monroe se svým Let It Snow.

Samotné natáčení bylo z důvodu velice prudce nastaveného závěrečného termínu (když se něco znenadání vydaří, pokračování prostě musí letět jako na běžícím pásu) silně uspěchané a nedotažené. Sám režisér v dokumentu určeném pro DVD přiznává, že kdyby měl trochu víc času, spoustu věcí by dělal líp. Dále přikládá i některé kuriózní zážitky z natáčení, kdy byl celý štáb neustále v letadle a po celých Státech „honil“ sníh, jelikož v Denveru, kde o sníh nikdy nebylo nouze, se oteplilo nejvíc za posledních pětatřicet let. Většina sněhu viděná ve filmu proto byla připravena uměle.

V rámci filmových sequelů se druhá Smrtonosná past dočkala nečekaně příznivých ohlasů a původní rozpočet 70 milionů dolarů se celosvětově vyšplhal rovnou na 240, což je téměř dvojnásobek výdělku svého předchůdce.

Zajímavosti

• Postarší dáma sedící v letadle s Holly si čte časopis, ve kterém je patrná reklama na koupi videokazety s filmem Smrtonosná zbraň, která má vedle podobného českého překladu s Pastí společného i producenta Joela Silvera.
• Režisér Renny Harlin točil druhou Smrtonosnou past zároveň s filmem Dobrodružství Forda Fairlanea. Snímky šly v Americe do kin s měsíčním odstupem.
• Ve filmu se vyskytuje spousta nenápadných nelogičností, jako například palubní telefony, „drtiče“ zavazadel nebo tunelové systémy pod letištěm, které v reálném světě samozřejmě neexistují. Navíc ty samé tunely ze Smrtonosné pasti 2 byly použity i ve Smrtonosné pasti 4.0.
• Film chtěl původně režírovat sám John McTiernan, který měl na svědomí i jedničku, ale nakonec se musel stáhnout kvůli pracím na filmu Hon na ponorku.
• Natáčení stálo studio 20th Century Fox díky postupně vzrůstajícímu rozpočtu průměrně každý den 20 000 dolarů za minutu.
• Kvůli nedostatku sněhu se štáb přemisťoval postupně z Minesoty do Michiganu, Denveru či Washingtonu.
• Roli jednoho bezejmenného teroristy si střihl herec Robert Patrick, rok po Smrtonosné pasti zářící jako vražedný T-1000 ve filmu Terminátor 2: Den zúčtování. Později například nahradil Davida Duchovnyho v kultovním seriálu Akta X, střihl si menší role ve Ztracených nebo Hvězdné bráně… Zajímavý rozjezd kariéry, když uvážíte, že ve Smrtonosné pasti měl jen jednu repliku.