Po masivním úspěchu první Smrtonosné pasti přichází o dva roky později Smrtonosná past 2. V ní sice režiséra Johna McTiernana nahradil Renny Harlin, z ale zároveň se vrátilo jak několik herců v čele s Brucem Willisem a Bonnie Bedeliou, tak skladatel Michael Kamen nebo scenárista Steven de Souza.
Smrtonosná past 2 je dobrým příkladem pokračování, při kterém si producenti původního filmu zřejmě nebyli úplně jistí, co přesně na něm bylo tak úspěšné, a tak se do sequelu snaží z jedničky pro jistotu nacpat co nejvíc nejrůznějších věcí. Výsledkem toho má Smrtonosná past 2 ke své vlastní škodě až moc velký „opět“ nádech. Nejen že John McClane musí opět na Štědrý den opět bojovat s teroristy, aby opět zachránil svou ženu, ale tak nějak samoúčelně se tu opět objevují například i vedlejší postavy Richarda Thornburga a Ala Powella z jedničky.
To je velká škoda hlavně proto, že když si odmyslíte všechnu tu nucenou snahu co nejvíce upozorňovat na svého předchůdce, samotný scénář Smrtonosné pasti 2 se snaží nabídnout něco docela jiného, než co přinesla jednička. A když McClane místo pobíhání po mrakodrapu utíká spletitými tunely, potýká se s byrokratickým přístupem letištní správy a snaží se zachránit tentokrát celé tisíce rukojmích kroužící v letadlech, opravdu to funguje.
A nehledě na opakovanou vánoční atmosféru (v čele s Let It Snow od Franka Sinatry v závěrečných titulcích), která jí je spíše jaksi zvnějšku podstrkována, se Smrtonosná past 2 sama o sobě o imitaci jedničky vlastně ani nesnaží. Dvojka vyměňuje thrillerovou atmosféru prvního dílu za plně akční jízdu, ve které je McClane o trošku nesmrtelnější s o trošku nekonečnějším zásobníkem, a původní realistický přístup, který navždy změnil akční žánr, nahrazuje scenáristickými zjednodušováky, jakými jsou „palubní telefony“, katapulty v bojových letounech nebo granáty s nejdelší reakční dobou v historii filmu.
Dokud ale tohle všechno vzájemně kooperuje a dává vzniknout tak zajímavému a zábavnému filmu, jakým Smrtonosná past 2 je, nic z toho vlastně nevadí. Pokud se ale dvojka měla první Smrtonosnou pastí přece jenom v něčem inspirovat, tak nám snad jen mohla představit trochu charismatičtějšího hlavního padoucha.