V roce 1995 se Bruce Willis opět vrací do role smolařského policisty Johna McClanea, avšak tentokrát není sám. Na režisérskou stoličku se totiž vrací John McTiernen, který dal celé akční sérii Smrtonosných pastí sedm let před tím vzniknout jejím prvním dílem.
Pokud bylo na Smrtonosné pasti 2 chválihodné, jak se snaží být originální i přes jisté mantinely, které ji až zbytečně nutily odkazovat se na svého předchůdce, největší předností Smrtonosné pasti 3 pak musí být naopak to, z jak naprosto nového pohledu se na celou sérii dívá.
John McTiernan celý ten happyend druhé Pasti vlastně jakoby zcela záměrně obchází a svého hrdinu naopak vrhá na samé dno. Když v úvodu filmu uvidíte suspendovaného McClanea, který rok neviděl Holly, kdo ví, jak často vídá své dvě děti a navíc má zrovna kocovinu jako blázen, uvědomíte si, že zatímco Renny Harlin si postavu McClanea pro druhou Past pouze vypůjčil, McTiernan ji ve trojce dále vyvíjí směrem, který je mnohem blíže jeho vizi z prvního dílu.
Smrtonosná past 3 se od prvních dvou dílů série dost liší, téměř výhradně je tomu tak ale jen v tom dobrém slova smyslu. Děj se tentokrát odehrává během jednoho dne namísto noci, ale díky tomu, že je McClane v neustálém pohybu a nikdy se nikam nevrací, je film ještě mnohem živější a plynulejší než první dva díly. Největší změnou oproti svým předchůdcům však snímek prochází ve svém formátu, kdy se ze sólové jízdy s občasnou pomocí vedlejších postav stává plnohodnotná buddy movie (původní scénář třetí Pasti byl totiž zamýšlen pro čtvrtou Smrtonosnou zbraň).
Jelikož je ale zrovna v tomto případě McClaneovým parťákem lehce rasistický prodavač Zeus v podání Saumela L. Jacksona, je toto změna jistě opět pozitivní. A minimálně stejně výborný je pak i hlavní padouch Simon Gruber v podání excelentního Jeremyho Ironse, za kterého by se po třech nevýrazných zlosynech ve druhé Pasti jeho bratr z prvního dílu nemusel vůbec stydět.
Co tak tímhle vším dohromady vzniklo? Parádní akční jízda, která ve vás sice nezanechá to, co první Smrtonosná past, ale ona se o to vlastně ani nesnaží a místo toho přichází s něčím, co je ve světě hollywoodských seaqelů velmi vzácné. S filmem, který je zajímavý i sám o sobě, nejen jako pouhé pokračování filmu jiného.