#927 bublifuk: Říkal jsem si co to bude za pitomé vysvětlování, že se ti Danny nelíbí protože postavy před ním byly lepší, když sem viděl takový dlouhý post, ale s překvapením s tebou souhlasím. I obecně se mi zdá, že se postavy stávají postupně horší. Na to, že to je už šestá epizoda nového doktora, jsem ještě nepochopil, jestli má být Time Lord starý 2000 let, co se rozhodl napravit svoje chyby, nebo takový srandovní dědula s modrou budkou. Capaldi je úžasný herec, ale scénáristé se až přehnaně snaží zachovat vtipnost a rozpustilost 10. a 11. Doktora. Clara se zase zdá být spíše Clara ex machina, kdykoliv se objeví Doktorem neřešitelný problém, Clara ho rychle vyřeší náhlým nápadem, nebo zase naopak je Clara jen tak do počtu a nic zase v příbehů neudělá. Co se Dannyho týče, přesně jak psal bublifuk, doufám, že to je nějaká mistrná Moffatova hra a z Dannyho se vyklube záporák.
To chir (a sorry za ten román): Jasně, záleží na každém jednom a o tom debaty jsou. Zkusím jen nastínit, PROČ je mi po dnešku Danny tak nemilý: Jeho „… nebo se s tebou rozejdu protože bych tě nemohl chránit“ se totiž říká citové vydírání a je to oblíbená zbraň manipulátorů. Stejně jako snaha odříznout oběť od jejího dosavadního života/přátel/rodiny – způsob, jakým nasazoval na Doktora, aniž by o něm věděl byť jen jedinou věc (a pokud ho zprvu považoval za Clařina otce, bylo jeho chování ještě horší), aby odešel ve svých očích „středem“ se slovy „Vidíš, já ti to říkal! Všichni jsou takoví!“… Zatímco Doktor řešil problém (a Danny byl svědkem, že o problém jde), který v danou chvíli přesahoval Dannyho zkušenost/vědomost, byla jeho jediná snaha dokázat Claře, že je Doktor „zlý důstojník manipulující podřízenými k vlastnímu prospěchu“ – opakuji, aniž by o něm cokoliv věděl a s vědomím problému a časové tísně. To, že pak správně popsal Claře proč se na něj osobně Doktor dívá nevraživě, byla jen ukázka toho, že rozumí tomu, co dělá. Je to cukr a bič, opět typický pro manipulátory – „Podívej, Claro, on to myslí s tebou dobře… Ale…“ – to chápavé pozitivum na začátku uspí ostražitost a ta drobná „Ale…“ už obsahují jed. V podstatě na Doktora žárlí – bylo to evidentní – z debaty s Clarou na konci. Zatímco Doktor jí nabízel divy a dobrodružství, Danny jí dokázal poskytnout… jen večer u televize na gauči. A opět on to ví. Nakonec i způsob, jakým si vynucuje Clařino sliby je docela slabošský (což manipulátoři ve vztahu právě bývají – ovládnutím druhého si dokazují vlastní hodnotu, kterou si nejsou jistí) a v podstatě stále hraje na „já jsem ten chudák“… Je to paradox, ale přes svá slova o „Musím tě chránit“ (ale jenom pokud si to zasloužíš a budeš mi stát za chození s tebou), v podstatě v Claře stále vyvolává pocit viny, dupá nožkou, nechává se jí opečovávat a to „teď hned!“ (To i ten pomýlený Doktor dá Claře na vysvětlení čas a nechá ji za Dannym odejít). Mimochodem, sám Danny, jak už víme, neříkal Claře vždy úplnou pravdu. A byť se jeho důvody dají akceptovat, nemůže chtít po své partnerce bezvýhradně to, co sám nedává. Třeba to není scénáristický úlet a opravdu takový má Danny být a právě o tom ten příběh bude, jak „neviňátko Danny přetáhne Doktorovi companionku“. Pak smeknu klobouk před scénáristy a povzdychnu si nad slabostí Clary. To je ta nemožná dívkla zachraňující Doktora napříč vesmírem a časem? Umím si ale představit i možnost, že jde o kouzlo nechtěného. Pro mě prostě nikoliv zajímavá, ale po dnešku velmi nepříjemná postava, která se nemůže už schovávat za trauma z kopání studní v Afghánistánu a dospívání v dětském domově.
Nenávidím Dannyho Pinka. Otřesná postava. Zřejmě je to pečovatelský komplex co k němu Claru táhne, protože ve školnické epizodě se vybarvil především jako egocentrická fňukna.
Díl se mi opravdu moc líbil, Doctor si se záchrannou misí pěkně pohrál. Líbí se mi, že i když někdo zemře (či to tak jen vypadá), tak Doctor netruchlí, neplní si tím hlavu. Někdo to možná pokládá za necitlivé, ale já ne. K čemu truchlení, oplakávání. Život to tomu dotyčnému stejně nevrátí, jeho smrt měla nějaký účel a Doctor se musí věnovat vyřešení případu. Ať je Doctor jakýkoliv, ať se chová sebe nezdvořileji či temněji, tak pomoc a záchrana jiných z něj bude vždy dělat dobrého muže. Btw. zápletku s klony jsem nečekala, nevím proč, ale jako ředitelka mě napadla Missy, od Pokladníka by měla pěkných pár duší do své „nebeské“ sbírky. A Doctor jako Architekt mě také překvapil.
Tak aktuální epizoda za mě dobrý, ale stráááááášně strašně rychlý :) líbí se mi pointa – co byste chtěli nejvíc nejvíc na světě, představte si to, to je to proč vykrást banku – a za Doktora to je zachránit poslední stvoření svého druhu…a i když to všechno uteklo hrozně rychle, tak mi ty postavy přirostli tak k srdci, že když saibra a psi „umírali“, bylo to pro mě jak celovečerní doják.
Tak co řikáte na Time Heist? Podle mě docela pěknej díl. Jsem už od mala hrozně podezíravej člověk a hned mě napadlo, kdo Achitect je. Rozhodně tam bylo pár překvapujících momentů a celej díl měl pěknej spád. Nebylo to nijak založený na Doktorovi jako předchozí díl, ale tak je to snad i dobře. Rozhodně se začíná Capaldi vybarvovat. „Shut up, shut up, shut up, shuttety up up up.“ „Big scarf, bow tie, bit emberrassing.“ Ale jako vždy, ukázky na další díl vypadaj zase líp, a jsem rád, že se vrací starý dobrý věci (Psychopapír, John Smith,…)
Kdybych díl měla hodnotit jako samostatnou jednotku tak tomu dávám za jedna. je zvláštní jak moc je Capaldi koukatelnej člověk. Pokud bych ale měla hodnotit jako celek – Za mě, díl nic moc. Chybí mi tam jiskra, zápal, bláznovství někoho kdo žije xxx let a kouká na něco co nikdy neviděl. Doktor kterého si pamatuju se snažil, ale skutečně snažil, pomoci všem. Dostávám ale pocit, že se teď snaží pomáhat jen companionům, sobě, nebo lidem. Možná to ale patří k Doctorově vývoji a po těch letech vysílání bych se nedivila. Moffat mi přijde hrozně „průhlednej“. Sedmá série – to byla samá trhlina. Osmá série, slečna Missy a vítejte v nebi? Možná by to chtělo něco trošku jinýho. A musím se přiznat, taky jsem cítila moc odkazů, klepání na dveře, když tam venku nikdo nežije? To jsme měli už v Midnightu, stvoření, která jsou mistry ve skrývání? Trošku mi ublížilo, že tohle mohl Doctor říct, když tady máme Silence. A pokud jde o to co bylo pod dekou. Mělo to trochu Silence + Ood hlavu, možná bych přemýšlela nad nějakou směskou :D
Nuž, pre mňa bola táto epizóda dosť chaotická a všeobecne nemám rada tie časti s prekombinovanými pseudo-fylozofickými úvahami, oveľa radšej mám tie časti, v ktorých Tardis pristane samozrejme niekde uprostred nejakého maléru a Doctor to potom musí riešiť :) Inak to s tým koncom sveta mi pripomenulo jednu tzv. najkratšiu sci-fi poviedku, ktorú som čítala: „Posledný človek na zemi sedel v izbe. Niekto zaklopal.“ :)
#912 Nemesis23: Ne ne, Doktor je syn jedné z verzí Clary, která se narodila a žila na Gallifrey. Byla samozřejmě člověk, ovšem když se dost dlouho poflakovala kolem časového víru, zmutovala a stala se z ní Gallireyanka. Jenže zemřela v mladém věku, a tak si na její tvář už Doktor nepamatoval. A jako na potvoru spadlo rodinné album fotografií o vánocích do vany s kaprem, takže žádné podobenky nezůstaly. Teď už jen zbývá odhalit, kdo byl Doktorům otec… Ale na to ještě neuzrál čas.
Jako dobrý. Hodně dobrý. Celkově mě tahle epizoda nadchla, i když tam bylo pár věcí co mě iritovalo…ale Clara je prostě pořád Impossible Girl přeci! Zachránila doktora už tolikrát, měla zásadní roli při rozhodování válečnýho doktora i v tom co následně udělali 10. a 11.....tak proč by imopossible girl nemohla Doktora poučit o strachu?moc se mi to líbilo. Ale mě osobně rušili právě ty výlety po její časový lince. Jako proč bysme měli řešit doktorovi (a naše) strachy na pozadí jejího budoucího a minulého vztahu s Pinkem?? A jako to že potká svého prapraprapravnuka – a aby nám to bylo „naznačeno“ silou těžkotonážní bomby,tak ten vnouček prohodí něco o tom „že cestování v čase má v krvi?“ To je tak moc primitivní až to bolí. Doufám,že se z toho nakonec vyklube že Orson Pink je praprapravnuk Doktora v ženskym v tělení a starýho Pinka :-D
#908 Arthurka: Rupert měl ty figurky u sebe a není jasné jak dlouho. Doctor mohl někde tu hračku při svém cestování odložit nebo ztratit a tak se dostala k malému Pinkovi … Hlavně nezapomínejme na to, že pokud na nás něco šáhne zpod postele, tak je to Clara :D
No, nejdřív figurku vyrobili u Airfixu. Pak ji koupila maminka malému Charliemu K., který ji na záchodcích mateřské školy vyměnil s Johnem D. John D. měl psa a ten pes sežral figurce pušku. Poté, co John vyrostl (všichni víme, jaké že jsou ty příběhy hraček…), darovala jeho matka Johnovy figurky na charitu – zde do dětského domova. Tam si je v bitce o přestávce mezi vyučováním a obědem vybojoval malý Rupert poté, co rozplakal místního tyrana K.S. vyprávěním o nedostatku studen v Afghánistánu. K.S. byl ve skutečnosti zbabělý, a tak od té doby strašil Ruperta v jeho pokoji tím, že se vydával za Santorana vydávajícího se za Claru vydávající se za strašidlo vydávající se za nic. Když Rupert vyrostl, ukradl figurku z dětského domova, aby si s ní už nikdo jiný nemohl hrát. No a pak začal Rupert kopat studny, nikoho nezabil, nervově se z toho zhroutil (23 studen!). Naštěstí potkal Claru a s ní měl syna. A tomu vojáčka dal. A ten zas svému synovi. A ten zase svému. Ten si pak nechal vojáčka ukrást Clarou. Clara ho pak odnesla do dávné minulosti do stodoly a dala ho Doktorovi. Doktor, když vyrostl, na vojáčka zapomněl. Zapomenutý vojáček se nakonec po mnohých dobrodružstvích, o nichž bude pojednávat chystaný třináctidílný spin-off, setkal s plastikovým legionářem Rorym. Spolu dva tisíce let strážili Pandoriku. V roce 1944 se vojáček zúčastnil vylodění v Normandii. Po návratu do Velké Británie se nechal zaměstnat u Airfixu. Tam podle sebe navrhl figurku… A všechny časové linie se spojily a celý koloběh začal nanovo. Samotný vojáček ovšem jen těžko mohl skrývat svou nesmrtelnost, a tak po čase Airfix opouští a pod novou identitou se nechává zaměstnat jako kreativní pracovník u Pixaru (tam také vzniká trilogie reflektující jeho dávné trauma)… Jestli to Moffat nakonec vymyslel jinak, tak se omlouvám ;-)
#928 iliris: A třeba je opravdu jen bezcharakterní slaboch… Spíš aby to pak udrželi i ti scénáristé… (A ano, rozsah jsem nemravně přešvihl ;-)
#927 bublifuk: Říkal jsem si co to bude za pitomé vysvětlování, že se ti Danny nelíbí protože postavy před ním byly lepší, když sem viděl takový dlouhý post, ale s překvapením s tebou souhlasím. I obecně se mi zdá, že se postavy stávají postupně horší. Na to, že to je už šestá epizoda nového doktora, jsem ještě nepochopil, jestli má být Time Lord starý 2000 let, co se rozhodl napravit svoje chyby, nebo takový srandovní dědula s modrou budkou. Capaldi je úžasný herec, ale scénáristé se až přehnaně snaží zachovat vtipnost a rozpustilost 10. a 11. Doktora. Clara se zase zdá být spíše Clara ex machina, kdykoliv se objeví Doktorem neřešitelný problém, Clara ho rychle vyřeší náhlým nápadem, nebo zase naopak je Clara jen tak do počtu a nic zase v příbehů neudělá. Co se Dannyho týče, přesně jak psal bublifuk, doufám, že to je nějaká mistrná Moffatova hra a z Dannyho se vyklube záporák.
#929 bublifukTo chir (a sorry za ten román): Jasně, záleží na každém jednom a o tom debaty jsou. Zkusím jen nastínit, PROČ je mi po dnešku Danny tak nemilý: Jeho „… nebo se s tebou rozejdu protože bych tě nemohl chránit“ se totiž říká citové vydírání a je to oblíbená zbraň manipulátorů. Stejně jako snaha odříznout oběť od jejího dosavadního života/přátel/rodiny – způsob, jakým nasazoval na Doktora, aniž by o něm věděl byť jen jedinou věc (a pokud ho zprvu považoval za Clařina otce, bylo jeho chování ještě horší), aby odešel ve svých očích „středem“ se slovy „Vidíš, já ti to říkal! Všichni jsou takoví!“… Zatímco Doktor řešil problém (a Danny byl svědkem, že o problém jde), který v danou chvíli přesahoval Dannyho zkušenost/vědomost, byla jeho jediná snaha dokázat Claře, že je Doktor „zlý důstojník manipulující podřízenými k vlastnímu prospěchu“ – opakuji, aniž by o něm cokoliv věděl a s vědomím problému a časové tísně. To, že pak správně popsal Claře proč se na něj osobně Doktor dívá nevraživě, byla jen ukázka toho, že rozumí tomu, co dělá. Je to cukr a bič, opět typický pro manipulátory – „Podívej, Claro, on to myslí s tebou dobře… Ale…“ – to chápavé pozitivum na začátku uspí ostražitost a ta drobná „Ale…“ už obsahují jed. V podstatě na Doktora žárlí – bylo to evidentní – z debaty s Clarou na konci. Zatímco Doktor jí nabízel divy a dobrodružství, Danny jí dokázal poskytnout… jen večer u televize na gauči. A opět on to ví. Nakonec i způsob, jakým si vynucuje Clařino sliby je docela slabošský (což manipulátoři ve vztahu právě bývají – ovládnutím druhého si dokazují vlastní hodnotu, kterou si nejsou jistí) a v podstatě stále hraje na „já jsem ten chudák“… Je to paradox, ale přes svá slova o „Musím tě chránit“ (ale jenom pokud si to zasloužíš a budeš mi stát za chození s tebou), v podstatě v Claře stále vyvolává pocit viny, dupá nožkou, nechává se jí opečovávat a to „teď hned!“ (To i ten pomýlený Doktor dá Claře na vysvětlení čas a nechá ji za Dannym odejít). Mimochodem, sám Danny, jak už víme, neříkal Claře vždy úplnou pravdu. A byť se jeho důvody dají akceptovat, nemůže chtít po své partnerce bezvýhradně to, co sám nedává. Třeba to není scénáristický úlet a opravdu takový má Danny být a právě o tom ten příběh bude, jak „neviňátko Danny přetáhne Doktorovi companionku“. Pak smeknu klobouk před scénáristy a povzdychnu si nad slabostí Clary. To je ta nemožná dívkla zachraňující Doktora napříč vesmírem a časem? Umím si ale představit i možnost, že jde o kouzlo nechtěného. Pro mě prostě nikoliv zajímavá, ale po dnešku velmi nepříjemná postava, která se nemůže už schovávat za trauma z kopání studní v Afghánistánu a dospívání v dětském domově.
#928 iliris#925 bublifuk: náhodou, Danny je super, zajímavá postava, se kterou jsem se v DW ještě nesetkala. Ale beru to, že někomu nesedí.
Nenávidím Dannyho Pinka. Otřesná postava. Zřejmě je to pečovatelský komplex co k němu Claru táhne, protože ve školnické epizodě se vybarvil především jako egocentrická fňukna.
#926 chir #933 alexisDíl se mi opravdu moc líbil, Doctor si se záchrannou misí pěkně pohrál. Líbí se mi, že i když někdo zemře (či to tak jen vypadá), tak Doctor netruchlí, neplní si tím hlavu. Někdo to možná pokládá za necitlivé, ale já ne. K čemu truchlení, oplakávání. Život to tomu dotyčnému stejně nevrátí, jeho smrt měla nějaký účel a Doctor se musí věnovat vyřešení případu. Ať je Doctor jakýkoliv, ať se chová sebe nezdvořileji či temněji, tak pomoc a záchrana jiných z něj bude vždy dělat dobrého muže. Btw. zápletku s klony jsem nečekala, nevím proč, ale jako ředitelka mě napadla Missy, od Pokladníka by měla pěkných pár duší do své „nebeské“ sbírky. A Doctor jako Architekt mě také překvapil.
Tak aktuální epizoda za mě dobrý, ale stráááááášně strašně rychlý :) líbí se mi pointa – co byste chtěli nejvíc nejvíc na světě, představte si to, to je to proč vykrást banku – a za Doktora to je zachránit poslední stvoření svého druhu…a i když to všechno uteklo hrozně rychle, tak mi ty postavy přirostli tak k srdci, že když saibra a psi „umírali“, bylo to pro mě jak celovečerní doják.
Tak co řikáte na Time Heist? Podle mě docela pěknej díl. Jsem už od mala hrozně podezíravej člověk a hned mě napadlo, kdo Achitect je. Rozhodně tam bylo pár překvapujících momentů a celej díl měl pěknej spád. Nebylo to nijak založený na Doktorovi jako předchozí díl, ale tak je to snad i dobře. Rozhodně se začíná Capaldi vybarvovat. „Shut up, shut up, shut up, shuttety up up up.“ „Big scarf, bow tie, bit emberrassing.“ Ale jako vždy, ukázky na další díl vypadaj zase líp, a jsem rád, že se vrací starý dobrý věci (Psychopapír, John Smith,…)
Kdybych díl měla hodnotit jako samostatnou jednotku tak tomu dávám za jedna. je zvláštní jak moc je Capaldi koukatelnej člověk. Pokud bych ale měla hodnotit jako celek – Za mě, díl nic moc. Chybí mi tam jiskra, zápal, bláznovství někoho kdo žije xxx let a kouká na něco co nikdy neviděl. Doktor kterého si pamatuju se snažil, ale skutečně snažil, pomoci všem. Dostávám ale pocit, že se teď snaží pomáhat jen companionům, sobě, nebo lidem. Možná to ale patří k Doctorově vývoji a po těch letech vysílání bych se nedivila. Moffat mi přijde hrozně „průhlednej“. Sedmá série – to byla samá trhlina. Osmá série, slečna Missy a vítejte v nebi? Možná by to chtělo něco trošku jinýho. A musím se přiznat, taky jsem cítila moc odkazů, klepání na dveře, když tam venku nikdo nežije? To jsme měli už v Midnightu, stvoření, která jsou mistry ve skrývání? Trošku mi ublížilo, že tohle mohl Doctor říct, když tady máme Silence. A pokud jde o to co bylo pod dekou. Mělo to trochu Silence + Ood hlavu, možná bych přemýšlela nad nějakou směskou :D
#919 tigy: Není to spíš vydávané za nejkratší hororovou povídku? Znám ji, to je dobrý postřeh:-)
Nuž, pre mňa bola táto epizóda dosť chaotická a všeobecne nemám rada tie časti s prekombinovanými pseudo-fylozofickými úvahami, oveľa radšej mám tie časti, v ktorých Tardis pristane samozrejme niekde uprostred nejakého maléru a Doctor to potom musí riešiť :) Inak to s tým koncom sveta mi pripomenulo jednu tzv. najkratšiu sci-fi poviedku, ktorú som čítala: „Posledný človek na zemi sedel v izbe. Niekto zaklopal.“ :)
#920 alexis#916 alexis: :D :D :D
#916 alexis: :-D :-D
#912 Nemesis23: Ne ne, Doktor je syn jedné z verzí Clary, která se narodila a žila na Gallifrey. Byla samozřejmě člověk, ovšem když se dost dlouho poflakovala kolem časového víru, zmutovala a stala se z ní Gallireyanka. Jenže zemřela v mladém věku, a tak si na její tvář už Doktor nepamatoval. A jako na potvoru spadlo rodinné album fotografií o vánocích do vany s kaprem, takže žádné podobenky nezůstaly. Teď už jen zbývá odhalit, kdo byl Doktorům otec… Ale na to ještě neuzrál čas.
#917 Nemesis23 #918 ArthurkaJá vím kdo tam klepal…Knock…knock. Who´s there ? The Doctor. Doctor who? :)
Geniální§ Dlouho jsme se tak nepobavla a …dává to smysl :)#910 bublifuk:
#905 GudMen: A na dveře na konci vesmíru mlátili Gatiss s Krandedandrem!
Jako dobrý. Hodně dobrý. Celkově mě tahle epizoda nadchla, i když tam bylo pár věcí co mě iritovalo…ale Clara je prostě pořád Impossible Girl přeci! Zachránila doktora už tolikrát, měla zásadní roli při rozhodování válečnýho doktora i v tom co následně udělali 10. a 11.....tak proč by imopossible girl nemohla Doktora poučit o strachu?moc se mi to líbilo. Ale mě osobně rušili právě ty výlety po její časový lince. Jako proč bysme měli řešit doktorovi (a naše) strachy na pozadí jejího budoucího a minulého vztahu s Pinkem?? A jako to že potká svého prapraprapravnuka – a aby nám to bylo „naznačeno“ silou těžkotonážní bomby,tak ten vnouček prohodí něco o tom „že cestování v čase má v krvi?“ To je tak moc primitivní až to bolí. Doufám,že se z toho nakonec vyklube že Orson Pink je praprapravnuk Doktora v ženskym v tělení a starýho Pinka :-D
#916 alexis#908 Arthurka: Rupert měl ty figurky u sebe a není jasné jak dlouho. Doctor mohl někde tu hračku při svém cestování odložit nebo ztratit a tak se dostala k malému Pinkovi … Hlavně nezapomínejme na to, že pokud na nás něco šáhne zpod postele, tak je to Clara :D
No, nejdřív figurku vyrobili u Airfixu. Pak ji koupila maminka malému Charliemu K., který ji na záchodcích mateřské školy vyměnil s Johnem D. John D. měl psa a ten pes sežral figurce pušku. Poté, co John vyrostl (všichni víme, jaké že jsou ty příběhy hraček…), darovala jeho matka Johnovy figurky na charitu – zde do dětského domova. Tam si je v bitce o přestávce mezi vyučováním a obědem vybojoval malý Rupert poté, co rozplakal místního tyrana K.S. vyprávěním o nedostatku studen v Afghánistánu. K.S. byl ve skutečnosti zbabělý, a tak od té doby strašil Ruperta v jeho pokoji tím, že se vydával za Santorana vydávajícího se za Claru vydávající se za strašidlo vydávající se za nic. Když Rupert vyrostl, ukradl figurku z dětského domova, aby si s ní už nikdo jiný nemohl hrát. No a pak začal Rupert kopat studny, nikoho nezabil, nervově se z toho zhroutil (23 studen!). Naštěstí potkal Claru a s ní měl syna. A tomu vojáčka dal. A ten zas svému synovi. A ten zase svému. Ten si pak nechal vojáčka ukrást Clarou. Clara ho pak odnesla do dávné minulosti do stodoly a dala ho Doktorovi. Doktor, když vyrostl, na vojáčka zapomněl. Zapomenutý vojáček se nakonec po mnohých dobrodružstvích, o nichž bude pojednávat chystaný třináctidílný spin-off, setkal s plastikovým legionářem Rorym. Spolu dva tisíce let strážili Pandoriku. V roce 1944 se vojáček zúčastnil vylodění v Normandii. Po návratu do Velké Británie se nechal zaměstnat u Airfixu. Tam podle sebe navrhl figurku… A všechny časové linie se spojily a celý koloběh začal nanovo. Samotný vojáček ovšem jen těžko mohl skrývat svou nesmrtelnost, a tak po čase Airfix opouští a pod novou identitou se nechává zaměstnat jako kreativní pracovník u Pixaru (tam také vzniká trilogie reflektující jeho dávné trauma)… Jestli to Moffat nakonec vymyslel jinak, tak se omlouvám ;-)
(OK, přiznávám, jen nemístný žert ;-)
#914 Arthurka