Jack Irish aneb Drsná škola po australsku

Australská televizní tvorba u nás není příliš známa, což je ale velká škoda, protože Australané se svými americkými kolegy rozhodně nenechávají zahanbit. Novinka letošního roku, krimiseriál Jack Irish, je toho jasným příkladem.

Ústředním hrdinou je stejnojmenný bývalý advokát, který se poté, co mu nespokojený klient zastřelil manželku, dal na pití, vymáhání dluhů a dostihové spekulace.

Příběh Jacka Irishe jsme mohli zhlédnout ve třech televizních kriminálkách v režii Jeffreyho Walkera: Jack Irish: Bad Debts (2012), Jack Irish: Black Tide (2012) a Jack Irish: Dead Point (2014). Schéma všech tří snímků je stejné, nitky zdánlivě banálního případu vedou do nejvyšších pater byznysu a zkorumpované politiky a začne jít o život.

Jackovi pomáhá jeho nová přítelkyně, novinářka Linda Hillier, dále policista Barry Tregear a trio sázkařských kolegů, kteří také vystupují v paralelní dějové lince točící se kolem dostihového sportu. Ve chvílích volna hlavní hrdina relaxuje jako truhlářský učeň u poněkud nerudného starého mistra poctivého řemesla. Když k tomu přidáme prošedivělé strniště na Jackových tvářích, starý Studebaker, jímž jezdí, domovskou hospodu s přestárlými štamgasty, drsné hlášky a hrdinovy problémy s moderními technologiemi, máme zde recept na příjemnou zábavu starého střihu s moderním faceliftem.

(Foto: ABC1)

Základní dějové schéma seriálového pojetí je podobné těm filmovým: Jack má za úkol vypátrat zmizelého nevlastního bratra bohatého byznysmena, ale rychle se ukazuje, že všechno je úplně jinak. Lidé začínají umírat jako na běžícím pásu. Je zjevné, že za nitky tahají v pozadí mocní lidé a všechno to nějak souvisí s bohatou náboženskou organizací, která je právě předmětem senátního vyšetřování. Jackova přítelkyně Linda odjíždí dělat novinářskou kariéru na Filipíny a věnuje se vlastnímu příběhu, který se točí kolem vyvražděné rybářské vesnice, islamistických teroristů a posléze i komerčních zájmů místních podnikatelů. A kromě toho zde máme paralelní dějovou linku, věnující se tématu dostihových sázek, která je sama o sobě výtečná a dobře odlehčuje jinak velmi vážné téma seriálu. Divák již od počátku tuší, že se obě dějové linky postupně propojí – a tuší správně.

Seriál Jack Irish však přináší o třídu lepší příběh, než byly ty předchozí. Jistě zde hraje roli rozšířená stopáž (300 minut pojme víc příběhu než 90), ale také obměna tvůrců. Scénář (Andrew Anastasios, Andrew Knight) je mnohem propracovanější a uvěřitelnější než v předchozích snímcích a nové režisérské trio (Kieran Darcy-Smith, Mark Joffe, Daniel Nettheim) odvedlo výbornou práci s herci. Psychologická hloubka, která u filmů chyběla, v seriálu rozhodně neschází. Postavy mají svou minulost, své osobní příběhy, jejich motivace je srozumitelná a je snadné se do nich vcítit. Postav navíc přibylo. Vynikající jsou zejména po zmizelé sestře pátrající avantgardní umělkyně Sarah, zdánlivě povrchní, ale tajemství skrývající filipínský novinář Orton, či populární kazatel Rob Shand, který šéfuje bohaté a bezskrupulózní církvi.

Příběh sám je originální a současně uvěřitelný, dokáže udržet diváka v napětí a dočkáme se v něm mnohonásobné pointy. Nečekaná odhalení nedají divákovi vydechnout až do samého konce. Nový Jack Irish si tak podržel to nejlepší z minulých filmů – sympatické postavy, příjemnou atmosféru a nadhled, ale udělal krok dál a není už jen koukatelnou zábavou na sobotní večer, ale příběhem, který zaujme a přetrvá v paměti.