Doylovský makeover pokračuje a tentokrát se podíváme na zoubek další verzi oblíbeného Psa baskervilleského v epizode pojmenované Hounded. Kdo je vrah tentokrát, to se dozvíte v našem ohlédnutí.
Následky výbuchu
Sherlock zjistí, že jejich oblíbený patolog kontaminoval svojí DNA tělo jedné oběti. Během pravidelného šachového utkání si všimne, že je také roztěkaný a ospalý. Dojde mu, že Eugene bere léky na úzkost, která se u něj vyvinula po výbuchu bomby v márnici, při které zemřela žena, o kterou se patolog zajímal. Sherlock ho konfrontuje, ale Eugene popře, že by potřeboval odbornější pomoc než polykání prášků jako lentilky. Sherlock Eugenea znovu navštíví a velmi se mu otevře, když se rozpovídá o ztráte Irene Adlerové. Také přizná, že kvůli ní začal brát drogy. Eugene si to nechá projít hlavou a rozhodne se odjet. Dá Sherlockovi seznam patologů, s kterými by mohl spolupracovat, zatímco bude pryč.
To si tak člověk běží… A najednou náklaďák!
Sherlockovi se dostane do rukou případ mrtvého muže, jehož otec byl přítel Morlanda. Sherlock má své pochybnosti, ale do případu se pustí. Charles byl večer běhat, ale spadl z náspu a srazilo ho nákladní auto. Ale on ten park znal poměrně dobře, jak je možné, že si neuvědomil, jak blízko náspu běžel? Nebo ho někdo strčil? To si myslí Charlesův bratr.
Svítící pes? Proč ne, že jo…
Velmi rychle Sherlock na místě činu zjistí, že Charlese nikdo nestrčil, ale že ho někdo honil. Na místě také zjistí, že se ta vyskytoval možný svěděk. Joan ho najde a zjistí od něj, že opravdu viděl, co se stalo. Ale do případu to moc světla nepřineslo. Prý to bylo veliké svítící zvíře. Sherlock také objeví, že Charlesovi vyhrožovalo množství lidí kvůli jeho spojení se společnostmi pracujícími na geneticky modifikovaných rostlinách a potravinách. Překvapivě také pracovali i na živém svítícím psovi. Ten je ale pořád monitorovaný a nikdy neopustil laboratoř.
Není pejsek jako pejsek
S pomocí bezpečnostího oddělení laboratoře se povede identifikovat muže, který Charlesovi a dalším vyhrožoval. Ten ale není fyzicky schopný honit Charlese a navíc má alibi. Sherlock a ostatní se tedy zaměří na lidi, kterým Charles ukradl jejich patenty. Je jich samozřejmě velké množství. Jeho bratr Henry se ale setkání s těmito oběťmi účastnil, takže o všem věděl.
Při hovoru se Sherlockem a Joan zjistí, že se mu pohybuje na zahradě něco, co září. Sherlock mu pomůže a „zvíře“ odchytí. Jde o robotického „psa“ postaveného v rámci patentů, které Henry ukradl. Udělají si výlet do vývojářské firmy, kde se dozví, že jeden z modelů jim někdo ukradl a jediný, kdo by mohl mít prospěch ze smrti obou bratrů Baskervilleů, je šéf této firmy, bratranec obou bratrů. Ten má ale alibi… Které mu o pár minut později rozcupuje jeden ze zaměstnanců, když prohlásí, že šéf lže a místo různých cest chodi za prostitutkami.
Kde se vzala, tu se vzala…
Policie konfrontuje šéfa firmy, která vyrobila robota Guse. Mají na něj spoustu důkazů a, jak sám připustil, měl motiv. On ale vytáhne trumf, když řekne, že kdyby někdo byl obviněný z trestného činu, nezdědil by peníze, které doteď byly hlavním motivem vraždy obou Baskervilleů. Sherlock a Joan se rozhodnou prozkoumat rodinu, jeslti se mezi nimi nemůže skrývat další dědic. A protože žádného nenajdou, začnou pomýšlet na nemanželské děti. A když donutí Henryho, aby zabil svého bratrance, šéfa firmy vyrábějící robotické psy (což bylo samozřejmě jen nahrané), z ničeho nic se přihlásí dívka s rodným listem, kde je uvedený jeden z členů Baskervilleovské rodiny jako její otec. Je to podvodnice, která chtěla zprovodit ze světa všechny žijící dědice, aby získala peníze ze společného fondu. Sice to skutečně byla dcera jejich příbuzného, ale to nic nemění na tom, že to byla vražedkyně.
@LadyAlex
Přiznávám se, že se mi velmi líbila scéna, ve které se Sherlock otevírá a mluví o Irene. Takhle otevřeného jsme snad Sherlocka ještě nezažili. Další, co mě zaujalo, je, že Clyde už si evidentně odbyl svůj zimní spánek. Jak už jsem psala, moc se mi nelíbí předělávání příběhů, které jsme viděli nedávno v Sherlockovi. Tudíž mě tenhle díl moc nenadchnul, ale připomněl mi jednu knihu od Sidneyho Sheldona a to Ráno, v poledne a večer, kde se také řeší nečekaná dědička velkého majetku. Doporučuju přečíst.
@hermionablack Tento díl byl velmi zajímavě pojatý – místo záhadných světélkujících psů a hororové atmosféry nastoupila chladná logika, kterou následovala automatizace a umělá inteligence spolu s věčným tématem – geneticky modifikovaná zvířata, potažmo rostliny. Také mě dojalo loučení se s naším patologem – bude zajímavé sledovat, jak se nový hráč na scéně popere se zaběhnutými svéráznými postavami.
