Tenhle díl tedy rozhodně není pro lidi, kteří se bojí klaunů! Nebo ano? Od mrtvého jsme se dostali až k útoku super bakterie. Jak se to tvůrcům povedlo skloubit? to zjistíte uvnitř našeho článku.
Postřehy z epizody
Kdopak by se klauna bál?
Opět se nám zde představí případ, který se týká aktuálního dění. Občas se někde objeví klaun a děsí lidi. Zde je ovšem jeden takový klaun zavražděn. Při pronásledování jiného klauna lesem narazí dva členové domobrany na mrtvolu. Na místo dorazí Sherlock a provede ohledání. Podaří se jim bleskurychle najít i utíkajícího klauna díky jízdence zakoupené elektronicky. Klaun jim vysvětlí, proč tam oba byli a že to byla pouze reklamní akce na film. Vydají se tedy do firmy, kde oba „klauny“ zaměstnávali, protože zjistili, že onen mrtvý klaun již dříve napsal článek, který firmu poškodil a chystal se (zřejmě) napsat další. Vedení potvrdí, že nový článek opravdu vznikal, ale pod dohledem, a měl vyznít spíše lichotivě než negativně. Sherlock ovšem mezi fotkami na cloudu, kde byl právě uložen i článek, nalezne fotku, na které je silueta vraha.
Sherlock se spolu s Marcusem vydá na místo, kde byl klaun zabit, a narazí na stopy po trubce vedoucí až do rezervoáru pitné vody pro celý New York. Trubkou tam totiž vrah přečerpal velké množství neznámé super bakterie, která je rezistentní vůči UV záření a chlóru. Postupně je to přivede až na stopu doktora Raymonda Thorpea, který má vše na svědomí. V pracovním počítači pana Thorpea se najdou i důkazy o jeho vině a o původu bakterie, která způsobuje průjem. Motiv ovšem stále není jasný.
Podaří se ovšem najít spojitost mezi Thorpem a patentem na zařízení filtrující vodu, určené přesně pro případy, kdy selže UV a chlorová ochrana. Osobou, která by nejen získala jmění díky onomu patentu a zároveň mohla rozhodnout o prosazování nasazení filtru vody, je Wendell Hecht. Jakmile na Hechta pořádně zatlačí, je vše jasné. On si najal Thorpa, a proto si půjde odpočinout do vězení.
Na zhrzeného manžela je nutné dát si pozor
Joan Marcusovi ukazuje knihy jejího otce popisující případy, na kterých se Sherlockem pracovali. Jelikož Joan přesvědčí otce, aby psal něco realističtějšího, domluví mu schůzku s Marcusem. Náhodou tak přijde na Marcusovo rande se státní návladní. Už mají nějaké to rande za sebou (přesněji dvě) a chystá se třetí. To ovšem nedopadne nejlépe. Chantal musí schůzku zrušit kvůli přívalu práce, a Marcus tak odchází z baru. Narazí ovšem do Roye, který je, jak se později ukáže, bývalým manželem Chantal. Roy ztropí následující den obrovskou scénu u Chantal v práci a hrozí, že by ji mohli stáhnout z velkého případu, který má šanci vyhrát pouze ona (trochu absurdní, já vím) a mohl by ji značně posunout v kariérním žebříčku. Joan nabídne Marcusovi pomoc a začne zkoumat, jestli ono barové setkání byla doopravdy náhoda. Samozřejmě, nebyla. Byl to promyšlený trik jak dostat Chantal z případu a pomoci obžalované vyhrát její soud. Joan se podaří najít „důkaz“ (nebo možný podnět pro zahájení vyšetřování) o Rayově podvodu s výsluhami. Marcus na něj přitlačí a donutí ho, aby dal Chantal pokoj. Vše tedy pro náš vznikající pár končí dobře.
Názory na epizodu
Zápletka dílu byla zajímavá a řekl bych, že i poutavá. I když ta ochrana pitné vody mi přišla poměrně hodně slabá. V reálu by se mu tam ten vir tak snadno propašovat nepovedlo. Jinak mě nenapadá, co bych vytkl. Byl to prima díl.
Protože se bojím klaunů, měla jsem z tohohle dílu nahnáno. Naštěstí tam klauni byli všehovšudy pět minut, tak jsem to přežila. Nápad s otravou vody se mi moc líbil, je to reálná hrozba a takhle viděno v seriálu to člověka donutí, aby se zamyslel nad tím, jak moc je vlastně závislý na věcech, které nemůže ovlivnit, a musí jen slepě věřit „těm nahoře“. Rozhodně by se ta zápletka dala využít i jinak, zajímavěji, ne se jen plácat na povrchu jako tady, ale za mě rozhodně palec nahoru.
Poněkud hororový úvod, vezoucí se na fenoménu děsivých klaunů, vyústil jako obvykle úplně jinam. Ubohý klaun, jakkoli byl otravný, měl akorát smůlu, že viděl, co vidět neměl. Prvotní zločin sestával ze spiknutí v oblasti ochrany životního prostředí, ve kterém šlo, jak jinak, hlavně o peníze. Zápletka zahrnující virulentního superbrouka a maniakálního vědce s běhavkou ovšem tentokrát udělala méně kliček, než bývá obvyklé. Pachatel byl zřejmý vcelku záhy a na padoucha v pozadí zbylo 50:50 ve finálním rozstřelu. Trochu smůlu na okolnosti pak měl taky bývalý manžel Marcusovy nové holky v doplňkové lince příběhu. Marcus není toliko impozantní, co se výšky týče, ale u kriminálky nepracuje jen tak náhodou, a na rozdíl od Shinwella nemá být tragickou postavičkou. Takže příjemný díl.
Co jste říkali vy na zapojení klaunského fenoménu? A co bakteriologický útok na New York? Nebo jste romantické duše a nejvíc se vám líbila zápletka kolem Marcuse a Chantal? Podělte se s námi o vaše názory v komentářích.
