Fallout popisuje následky Velké války, která proběhal v roce 2077. Přeživší této události se uchýlili do protiatomových krytů a o více než 200 let později se mladá žena jménem Lucy rozhodne svůj domov opustit a vydá se do nebezpečné a nelítostné pustiny zničeného Los Angeles.
Trošku mě mrzí, že si borec chce furt na něco hrát a má potřebu lhát i těm, kteří ho stále zachraňují a něco pro něj dělají..
Hlavní hrdinka je pořád naivní jak motýl, a těch náhod se nachomýtlo za tak krátkou dobu až podezřele moc. Cápek je zaseklej v armoru uprostřed tunelu, kde ho najednou ze všech možnejch opuštěnějch míst najde zrovna Lucy? Jinak absence ztopořenýho Red Skulla jen prospěla.. žádný blbý kecy, žádný utíkání před smrtí a žádnej stres. To, co se děje ve Vaultu 33 je mi absolutně šumák, a vůbec mě ta záhada kolem toho netankuje.
Zatiaľ stále skvelé. Žeby to bolo 31?
Zápletka ve Vaultu jednoznačně nejlepší a nejúdernější. Sice to tam rozhodně netáhnou postavy (nejsou tam sympatické), ale to napětí by se dalo krájet. A je tu ještě někdo jiný, komu ústřední dvojka Lucy a Maxima připomíná Rey a Finna ze Star Wars?
Titus Maximus. Nářez.
Původně vcelku slabá zápletka s únosem otce byla vylepšená, a já se těším na další díl. Kdo zničil Shady Sands a proč sme ještě nepotkali nikoho z Nové Kalifornie? Proč to jako nevyšlo, jak tvrdí Maximus? A samozřejmě jak je ve Falloutu zvykem, něco na tom Vautu nehraje a rozhodně to není šedesátková muzika z gramce.
Ten Max je fakt trouba. Záhada s matkou MacLeanovou a Vaulty 31 a 32 mě baví. Tak do jakého Vaultu se to tentokrát propadli..? 8/10
„Myslíš, že za touhle 200 let dlouhou sérii náhod může slogan?"
boring
Jo, zničení NCR mě taky mrzí, ale to že odpálili jedno město ještě nemusí znamenat že je pryč všechno. Každopádně se mi tady líbí to stejný dilema co jsem měl ve hrách kde jsem chvíli vždycky nějak koketoval s bratrstem, ale nakonec jsem je stejně šel vystřílet protože nakonci se vždycky ukázalo že se s nima fakt domluvit nedá a je to jenom banda píčusů.