Rozhovor s Martinem Freemanem o tom, jak se naučil svůj skvělý minnesotský přízvuk, proč se upsal právě tomuto seriálu a o mnohém dalším…
Prosím, řekněte nám něco o postavě Lestera Nygaarda a jeho vývoji v seriálu.
Začíná jako někdo, kdo by se vám omluvil, jak se říká, i kdybyste mu šlápli na nohu. Je to někdo, kdo žije, aby mohl žít. Je pod pantoflem a lehce sebou nechá vláčet. A potom co, přes sérii událostí, se setkává s ústřední postavou Lorne Malvoa, kterého hraje Billy Bob Thornton, získává větší důvěru – ale ne vždy způsobem, který je kladný nebo vhodný. Vyšlapává si novou cestu, cestu někoho, kdo po sobě nenechá šlapat.
Jak dalece jste byl seznámen se světem Farga? Díval jste se před začátkem natáčení na Fargo znovu?
Ne, rozhodně jsem se na něj znovu nedíval, záměrně. Mám ten film rád, ale myslím, že jsem cítil, že jím nechci být ovlivňován. Chtěl jsem hrát to, co je ve scénáři. Naladění toho seriálu je dáno scénářem Noaha Hawleyo, který je samozřejmě ovlivněn bratry Coeny, ale já vždy jdu, ať je scénář jakýkoliv a pracuji na tom.
Fargo balancuje na hraně mezi komediálními momenty a temnými momenty. Jak jste se rozhodl vést vaši postavu – světlým nebo temným směrem?
Myslím, že je vždy výzva dělat takové věci bez srovnání – je to výzva pro psaní, režírování a hraní. Jsem velkým zastáncem toho, že lidský život obsahuje vše, myslím, že tyto rozdílné podměty jsou vlastně v každém z nás skoro pořád. Hranice mezi vaší komickou a temnou stránkou je úzká a tyto dvě strany se navzájem protínají. Pokud jde o Lestera, všechno to je v něm, takže když se to rozhodne odhalit, padá ke dnu. Jako herec musíte vědět, jaké místo tam máte a za koho jste v jednotlivých scénách. Fargo je vyšší svět a stejně jako v původním filmu to není „kitchen sink drama“. Ale také musíte vnímat ty rozdíly a detaily, aniž byste byli těžkopádní. Když je scénář dobře napsaný, což všech 10 scénářů k seriálu je, odvádí to skvělou vypravěčskou práci o světě, ve kterém jste. Vždycky jsem miloval hraní složitých situací, kdy není nic úplně jednoduché a s Lesterem Nygaardem je ta situace podobná.
Lester Nygaard by mohl být, až na pár vyjímek, nazývaný antihrdinou. Myslíte si, že je v televizi místo pro renesančního antihrdinu?
Ano, je. Moderní toho je, myslím, Tony Soprano. Poskytujeme lidem takové názvy jako „antihrdina“, ale oni mají být také lidé, které chcete následovat a lidé, se kterými budou diváci chtít strávit, v našem případě, 10 hodin. Musí být takoví, abyste se s nimi mohli ztotožnit a musí být sympatičtí a do určité míry musí být jako Walter White z Breaking Bad. Myslím, že lidé mají rádi antihrdiny, protože v dramatu vyžadují něco víc než jen „dobráky“ a „záporáky“ a já jsem v tomto s nimi za jedno. Umělecky je to také o něco zajímavějším a více poučné do normálního života, protože nikdo ve skutečném světe není „dobrák“ nebo „záporák“. A pokud normální svět odráží televize správně, jsem jenom rád.
Jaká je vaše zkušenost na scéně v Calgary.
Opravdu to miluji a skutečně jsem si to užil. Ta práce byla náročná a podnětná, což vám jako herci umožňuje napnout svoje síly, jak nejvíc to jde. Parta byla také úžasná. Potom to počasí, i když jsme to jako jednotlivci nepocítili, pro produkci bylo velkým přínosem, že když jsme potřebovali sníh, vždycky tam na zemi byl po celou dobu natáčení. Calgariané jsou pěkně mrazuvzdorní lidé, pro nás z Londýna, kde je přes den –10 stupňů to byla docela zima, ale oni se chovali jako „no, a co“. Ani to neregistrovali, dokud nebylo –20 stupňů.
A jaké bylo spolupracovat se zbytkem obsazení?
Myslím, že většinu času jsem strávil s Allison Tolman. Je objev. Fargo je její první hlavní role a je v ní fantastická. Myslím, že potěší a překvapí hodně lidí. Dlouhou dobu jsem měl jako herce rád Billyho Boba Thorntona a nezklamal mě. Byl velice vtipný a zároveň velmi profesionální. Měl jsem ho rád i jako normálního chlápka – je to dobrý chlap, se kterým si klidně jdete ven pokecat. Na obrazovce je fantastický, stále zúčastněný – nemusí dělat mnoho proto, aby vyjádřil, co si myslí a přináší s sebou tu úžasnou napjatou zúčastněnost. Brilantně hraje nebezpečí.
Máte skvělý Minesotský přízvuk, jak jste se vám povedlo ho předvést tak dokonale?
Nikdy jsem necítil, že je dokonalý, ale myslím, že to je díky dennímu tréninku s hlasovým trenérem a také díky tomu, že jsem ten přízvuk slyšel od chvíle, kdy jsem se ráno probudil, až do momentu, kdy jsem šel spát. Vyžaduje to práci, pokud nechcete být jen Angličan v obsazení, který to kazí. Opravdu to sám po sobě požadujete, a tak to uděláte. Také jsem sledoval pár lidí na Youtube. Bylo to právě to, jak mluvili, co mi také velmi pomohlo, takže bych jim měl asi také poděkovat. Když jsem pár dní nenatáčel, a pak jsem potřeboval nahodit přízvuk, pustil jsem si tyhle lidi a ono to naskočilo samo.
Jak doufáte, že budou diváci ve Velké Británii reagovat na Fargo?
Doufám, že se jim bude líbit. Upsal jsem se projektu pod sílu prvního scénáře, protože jsem si myslel, že je to eso a tvůrci to jen stále zlepšovali. Ty stránky jsou skutečně pozoruhodné. Opravdu doufám, že se lidem ten seriál bude líbit – je to velice silně obsazeno, krásně natočeno a fantasticky napsáno. Velmi doufám a tiše věřím, že se to lidem ve Velké Británii bude líbit.
