Když si dítě vymyslí svého imaginárního kamaráda, může mu dát jakýkoliv vzhled, hlas, jakoukoliv tvář i povahu. Když ale dítě zestárne, na svého vymyšleného kamaráda zpravidla zapomene. Aby ale tito kamarádi nepřišli zkrátka, mají útočiště. Dům madam Fosterové, odkud můžou být „příšerky“ adoptovány dalšími dětmi. Podobně je to i s chlapcem Macem a jeho kamarádem jménem Bloo. Ti dva se ale mají tak rádi, že se nechtějí opustit. A tak Mac slíbí, že aby se nerozdělili, bude si za Blooem a dalšími zapomenutými kamarády každý den chodit hrát.