V nouzi ze ztráty syna se Walter naláduje podomácku splácanými opiáty a vypráví Oliviině neteři epický příběh o lásce, zradě, ukradených srdcích a zpívajících mrtvolách.
Brown Betty je pravděpodobně asi nejvíce vybočující epizoda z celého konceptu seriálu Fringe. Přestože je tak celý díl naprosto „mimo“, jeho zařazení do seriálu je naopak dokonale příhodné – funguje totiž jako skvělá relaxace po mytologicky našlapaných epizodách, za které můžeme označit v podstatě všechny od dílu The Bishop Revival dále.
Epizoda nesleduje žádný nový případ a ani se zde nesetkáme s (téměř) žádnými novými záhadami. Během celého dílu vlastně ani neopustíme stěny harvardské laboratoře, jelikož sledujeme fiktivní příběh, který zdrogovaný Walter vypráví Oliviině neteři Elle, zatímco se Olivia marně snaží najít zmizelého Petera.
Walterův detektivní příběh je dokonalá alegorie, ve které jsou nám hlavní postavy reprezentovány jako charaktery již známé a v příběhu se tak chovající relativně shodně. Přestože se díl má odehrávat jakoby ve třicátých letech minulého století, jedná se ve skutečnosti pouze o stylizaci, jelikož i zde hlavní postavy používají techniku jednadvacátého století (hnidopiši by ladění epizody mohli označit až za techno-noirové :).
Epizoda Brown Betty je krásnou příležitostí ke sledování vztahů v seriálu Fringe ze scela ojedinělé perspektivy, když sledujeme hlavní zápletku, ve které Peter ukradl Walterovo „skleněné“ srdce, i když tomu ve skutečnosti bylo naopak, a podobně…
Pokud bych si ale mohl dovolit rozebrat epizodu i z kvalitativního hlediska, u Brown Betty mě zamrzela ona slibovaná „muzikálová část“, na kterou v podstatě vůbec nedošlo. Námět epizody byl dokonalou příležitostí k tomu, aby si ze sebe seriál trochu vystřelil prostřednictvím několika hudebních a zejména tanečních čísel (přirovnejme to například k nedávné momentce ze seriálu How I Met Your Mother či samostatnému projektu Dr. Horrible's Sing Along Blog). Místo toho se zde dočkáme všehovšudy tří krátkých výstupů, ve kterých vždy jedna postava zhudební část své repliky. A to je opravdu málo.
Ve výsledku je tak díl Brown Betty velice zajímavým zpestřením stále kvalitnějšího seriálu, které si však v nejbližší době tvůrci asi nedovolí zopakovat, pročež je škoda, že nebyl jeho potenciál využit naplno.
Alespoň menší mytologické narážky se nám dostává v závěru epizody, kdy je nám opět potvrzeno, že Peterův život je nějak důležitý pro Pozorovatele, respektive že bude hrát hlavní roli v nějaké významné události. A nyní už i víme, že je navíc i potřeba, aby byl k tomu Peterovi na blízku i Walter.