Postřehy z epizody 316 - Os

Postřehy z epizody 316 - Os

21.3.2011 0:00


Oddělení okrajových věd vyšetřuje případ vědce, který vyvinul hmotný prvek lehčí než vzduch. Je však něco takového z fyzikálního hlediska vůbec možné? Tedy… alespoň ve srovnání s jinými nápady seriálu Fringe?


Rozjezd ve velkém stylu

Třetí řada seriálu Fringe se nese v příjemném stylu obsazování známých herců do epizodních rolí. Tento nový trend je však o to zajímavější, že se zpravidla nejedná o štěky hvězd stříbrného plátna (na což se specializuje například seriál Chuck), nýbrž o vybrané ikonické představitele žánru sci-fi. Jako hlavní arcilotr sedmé epizody The Abducted se tak v seriálu objevil kanadskočeský herec David Nykl, nejvíce znám svou rolí doktora Radka Zelenky ze seriálu Stargate: Atlantis (Hvězdná brána: Atlantida), v díle Firefly se zase v roli rockové legendy a Walterova osobního vzoru představil Christopher Lloyd, nejlépe známý jako šílený skotský vědec Emmett Brown z filmové trilogie Návrat do budoucnosti.

Nejnovějším přírůstkem do této rodinky sci-fi cameí se v poslední epizodě stal Jorge Garcia, kterého jistě všichni dobře známe jako Huga „Hurleyho“ Reyese z dnes už bez nadsázky vpravdě kultovního mysteriózního seriálu Ztraceni. Na rozdíl od svých dvou předchůdců však Garcia nemá žádnou roli v celkovém příběhu, nýbrž po boku Watera pouze celou epizodu otevírá. A to, dovolím si podotknout, nadmíru stylově a pro svou nejznámější roli z Lost i vcelku ikonicky.

Příběh o Íkarovi

V kontextu její hlavní dějové linie je v epizodě Os několikrát zmíněn příběh z řecké mytologie o Íkarovi. V tomto příběhu sestrojí největší řecký stavitel a vynálezce Daidalos sobě a svému synu Íkarovi dva páry křídel, aby oba mohli bez vědomí krále Mína uprchnout z Kréty a vrátit se do rodných Athén.

Jak nám však v samotné epizodě prozradil Walter, tímto vynálezem Daidalos na svého syna nakonec přivedl záhubu. Varoval ho sice, aby neletěl příliš nízko u hladiny moře, ani příliš vysoko, avšak Íkarovi se dar křídel postupně tak zalíbil, že se vznesl vysoko do oblak, kde žár slunce rozpustil vosk, jenž křídla stmeloval, a Íkaros se posléze zřítil do moře.

Vesmír nedává smysl

Většinu epizody tedy sledujeme na první pohled uzavřený případ, který nám dává oddychnout od seriálové mytologie. Ta se nám v průběhu epizody připomíná pouze lehce, a to prostřednictvím nového vztahu Petera a Olivie, ze kterého mají všichni možná až trochu moc velkou radost (sic kupříkladu u Niny je to pochopitelné, jelikož ona ve vztahu Petera a naší Olivie vidí především spásu našeho vesmíru).

V závěru epizody se však tento postoj, jak už je v tomto seriálu koneckonců zvykem, změní a epizoda nám nabídne hned dvě zásadní odhalení:

První se týká případu samotného, tedy toho, jak mohl spojením svou nejtěžších zemských prvků vzniknout prvek lehčí než vzduch, což samozřejmě odporuje všem fyzikálním zákonům. Odpověď překvapivě opět nacházíme ve Walterově narušení struktury vesmíru, které, jak víme z několika posledních epizod, se stále stupňuje. A když teď navíc víme už i to, že nestabilita vesmíru začíná způsobovat i obcházení fyzikálních zákonů, je zřejmé, že to už začíná být na pováženou.

Člověka tak logicky napadá, že když tohle se děje v šestnácté epizodě, jaké neplechy bude asi vesmír děat ve finále řady?

Olivia, Bolivia či Bellivia?

Druhé odhalení je pak samozřejmě mnohem dalekosáhlejší a především i o dost extravagantnější, což už v rámci seriálu Fringe něco znamená. Zjišťujeme, že projekt Williama Bella magnetů na duše skutečně funguje, a jeho vědomí se nyní přesunulo do těla Olivie. Tím tedy vznikl zajímavý obchvat, že William Bell se jednak sice skutečně vrací do seriálu, jak bylo nedávno potvrzeno, ale zároveň přitom takovým způsobem, aby nemusel být jeho představitel Leonard Nimoy vyrušován v důchodu.

Podíváme-li se však na tuto nečekanou událost i jaksi ne-mytologickou optikou, největší šok musel nastat především u Petera, který si s Olivií konečně začal být opravdu blízký (dokonce se tentokrát trefil i do té správné Olivie), aby mu ji z náruče náhle vyrval William Bell.

A když už jsme u toho, nevím jak to vidíte vy, ale že v ní sídlí devětasedmdesá­tiletý Leonard Nimoy, to alespoň u mě Olivii strhlo nemalou část sexappelových bodů.

Pozorovatele (dokonce s deštníkem!) jsme mohli vidět na začátku epizody, když bylo nalezeno první levitující tělo. Písmena odpovídající symbolům, které se v epizodě objevily mezi reklamními bloky, dávají dohromady slovo „EARTH“/země.

Mohlo by vás zajímat



Chceš taky něco napsat? Ale k tomu se musíš registrovat nebo se přihlásit!

Zatím žádné komentáře