Ze science fiction vzešlo několik nepřehlédnutelných postav jako byl Spock, Dr. Who, Bender B. Rodriguez, Adm. William Adama, Sam Becket, Optimus Prime a tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Je tu ale další, nové jméno, které si vydobylo své stálé místo ve výše uvedené skupině.
Dr. Walter Bishop je kombinací šíleného vědátora, nadšeného dítěte a psychopatického drogového nadšence. Walter je hlavní součástí Fringe a během jedné sezóny se stal jednou z nejzajímavějších postav na obrazovce.
Toto duchovní dítě J.J. Abramse, Alexe Kurtzmana a Roberta Orciho ale vděčí za své stvoření i Johnu Nobleovi. Tento Australský herec svou kariéru začal v divadle. Později se prosadil v seriálu „24“ a poté v „Lord of the Rings: Return of the King“. Loni si oblékl laboratorní plášť, popadnul Slusho (fiktivní nápoj) a jako Walter Bishop vyrazil do světa.
Při příležitosti premiéry druhé sezóny Fringe, se mi dostala šance k interwiev s Johnem Noblem. Hlavním tématem rozhovoru je postava Waltera, morálka ve vědě a herecký talent krav.
Natáčíte v těchto dnech?
Ano, právě jsme dokončili sedmou epizodu a zítra začínáme osmou.
Viděl jsem první epizodu a zdá se mi, že seriál v této sezóně začíná přebírat aktivní přístup místo reaktivního.
Také si myslím. Byla to logická možnost jak pokračovat. Má to co dočinění s postavou Petera, který je teď velice aktivní. Také jsme se toho hrozně dozvěděli o Olivii, která prošla peklem.
Jo, to je pravda. Na začátku sezóny měla docela traumatický start.
A to ještě pokračuje dále. V první sezóně je vržena do jiné dimenze. A to nabízí úplně jiný náhled na Olivii, jako na tragickou hrdinku. Je to zapříčiněno tím, čím prochází. Teď je to odlišný model. Ke konci sezóny jsme ukázali co bude. Ukázali jsme divákům o co jsme se snažili. To nám teď pomohlo pokračovat dál. Lidé rozumí postavám. Možná i chápou co je naším cílem. Můžeme udělat pár skoků, a taky jsme je v první epizodě udělali. Je toho víc – mnohem víc – po skoku…
Konec sezóny začal být dost serializovaný. Naopak začátek byl dost o tom, že každý díl měl svůj ukončený děj.
Ano, bylo to dost zvláštní. Byli jsme si toho vědomi a částečně jsme to museli udělat. Ale dostávali jsme se k tomu postupně. Slíbili jsme, že nebudeme serializovat úplně, ačkoliv je to dost vábivé. Nemůžeme odolat hloubání se ve vývoji postav a vývoji děje. Jen doufáme, že to baví i diváky. Stále se budeme snažit o časově ohraničený druhotný děj v každém dílu, i když to právě zrovna prioritou.
Walter prošel první sezónou velkým vývojem. Od opuštění psychiatrie v omámeném stavu, až po volnost a víru sama v sebe, na konci sezóny. Bude Walterův vývoj pokračovat?
Určitě bude. Peter bude zařizovat jiné věci a Walter bude sám s Astrid. I role Astrid se bude vyvíjet. Je to skvělá holka a dobrá postava. Uvidíme vývoj jejího vztahu s Walterem.Jenže Walter je jaký je. Někdy to nezvládá zrovna dobře, to je prostě život. Každopádně mu bude dáno více svobody. Tento chlapík už určitým způsobem vyšel z toho děsivého stavu na začátku, ale jak se tak stává, začínají se mu vracet vzpomínky, ze kterých není zrovna šťastný. Musí se postavit své minulosti a s tím také potencionálním ztrátám. Poté co znovu nalezl mnoho věcí a i svého syna, si uvědomuje, že ho může znovu ztratit. Mají velmi komplikovaný vztah. A je velmi zábavné tento vztah hrát.
Chemie mezi Vámi a Joshuou Jacksonem je v první sezóně opravdu patrná.
To je tak trochu dar. Je to velice dobře vytvořený vztah otce a syna. Při jeho hraní se opravdu hodně snažíme. Zrovna tu byla epizoda, ve které spolu bojujeme. Tak jak to někdy členové rodiny dělávají. Bylo docela nepříjemné to natáčet. Pouštěli jsme se jeden do druhého, a jsme rádi, že to je už za námi. To je prostě rodina, to se stává.
Walter je postava s velmi temnou minulostí. Dali Vám autoři nahlédnout hlouběji do jeho historie, nebo je Vám k dispozici pouze to, co je ve scénáři?
Moc ne. Podle toho co jsem věděl z jeho práce, jsem vydedukoval co mohl dělat. Poté jsem zamýšlel nad etikou jeho práce. Bylo to amorální, morální, nutné? Nevím. Zamyslel jsem se nad otázkami proč by v této práci pokračoval. Vždycky když dostane k vyřešení nějaký vědecký problém, vypadá to, jakoby morálka šla stranou. Úplně se soustředí na problém, a tak to je u Waltera pořád. To samé udělá, ať je výzva jakákoliv. I kdyby měl určit příchuť kousku koláče, bude tím úplně posedlý a nic mu nesmí přijít do cesty. Tak je to neustále, ale je docela sranda to hrát. A to je také velice zajímavé, sledovat jak se ta mlha lékového opojení pomalu zvedá. Potom tu bylo děsivé odhalení o synovi a o tom, co udělal Olivii. To jsou docela hrozné věci, nebo ne? Zneužívat děti podáváním drog. Oni to tak neviděli, ale my to teď tak vnímáme.
Takže jsme se dozvídali Walterovu historii zároveň s tím, jak se ji dozvídal sám Walter?
To je naprosto ideální situace pro herce. Nesnažíte se hrát ten výsledný koncept. Ani to nemůže být lepší v tom, že já jako herec necítím, že bych měl znát budoucnost postavy. Je tu velká černá díra, ve které žil a my jsme tam mohli najít mnoho věcí z jeho minulosti. Například o jeho vztazích, co se stalo jeho ženě a o věcech, kterým teď musí čelit. V tomto ohledu by děj bohatý. Časem to sice bude emočně proměnlivé, ale s lidmi je to tak pořád.
Každý se někdy vzbudí se vzpomínkou na sen a za moment si to už nepamatuje. Tohle říkám, protože si myslím, že většina lidí má zážitky typu „Ech, proč jsem tohle udělala?“. Ale Walter je všechny přebije. Je to neuvěřitelně komplikovaná postava. Někdy se divím, že taková postava byla napsaná pro televizi a je jí dovoleno se vyvíjet. Je to docela neobvyklé. Často dostaneme napsanou postavu a nějakým způsobem ji zahrajeme, a stejným stylem to tak funguje třeba tři sezóny. Jenže to není případ postav ve Fringe.
Ve většině seriálů je snaha postavu na konci epizody vrátit do stejného bodu, v jakém byla na začátku. Jenže to tak to není u Waltera a to hlavně skrz celou sezónu, kdy se vyvíjí.
Ano, když se podíváte na Peterovu a Oliviinu postavu, uvidíte tady probíhající evoluci. I vztah mezi Walterem a Olivií je neuvěřitelně komplikovaný, ale pomalu se dotváří. Už v první epizodě vidíte, jak je Walter zdrcený, když myslí, že je Olivia mrtvá. To není normální u muže, který tu osobu zná zběžně, je to mnohem intenzivnější. To ale ukazuje, že v jejich vztahu je něco mnohem hlubšího. Postavy se mohou vyvíjet, ale to je na jednu stranu těžké, protože nikdy nevíme, kolik sezón bude seriál dostane.
Autoři jsou skvělí. I když poprvé viděli herce, které neznali tak dobře jako teď, něco na postavách měnili a vylepšovali. Tomu říkám dynamika psaní.
Hlavní postavy už jsou v základě ustálené. Více se nám bude ukazovat Astrid a Broyles. Bude i epizoda právě o něm. Lance Reddick je opravdu dobrý herec. Všichni jsme byli nadšení, když dostal tuto epizodu. Taky jsou tam části, kdy jsme se při čekání na scény seznamovali. Například se skvělou herečkou Blair Brown. Loni jste se seznámili se dvěma nebo třemi postavami. Letos bude tým vidět o hodně víc.
Posledně jsme viděli kousíček ze společné historie Waltera a Olivie. Bude toho v letošní sezóně více?
Ano, bude, ale nestane se tak najednou. Z mého pohledu herce Waltera, je Walter opatrný a bojí se něčeho, co je mnohem někde hlouběji ve vztahu s Olivií. Je to děsivá situace, protože když se o někoho začnete více starat, vaše výkonnost je trochu pozměněná. Teď má okolo sebe dvě osoby, ke kterým je silně emocionálně vázán. K Peterovi a Olivii. Navíc se tu rozvíjí určitý vztah k Astrid. Nic není tak jednoduché, jak to bývalo na začátku. Teď se Walter začne hodně starat o blaho postav, ke kterým nebyl na začátku tak vázán.
To je něco, co se v seriálech moc nestává. Ve Fringe jsou také vztahy, které jsou důležité jen vzhledem k určitým kauzám a případům, které probíhají.
V základě je tu skupina lidí, kteří se poznávají navzájem. A také lidi, kteří se objevují jen u různých případů. Možná bychom bez nich mohli vyjít, ale to je přesně to, co dělá Fringe speciálním seriálem. A my si opravdu myslíme, že Fringe je speciální, a ten pocit je nám všem v týmu společný. Proto se maximálně snažíme, aby to vše fungovalo a neusínáme na vavřínech. Seriál se neustále vyvíjí, vytváří nové otázky. A to je důvod, proč je tak zajímavý.
Na druhou stranu je tu ta šílená věda. Musí být dost zábavné zahrávat si s ní.
Jo, to je. Něco z toho jsou nesmysly, to víte. Ale některé Walterovy metody, které ho vedou k řešení problémů, vyvolávají otázku: „Waltere? Co to proboha děláš?“ Ale pokaždé je v jeho šílenství metoda. Vypadá to jako nesmysl, ale vždycky je něco pod tím, v pravé podstatě těchto vzácných tvorů, kteří jsou geniální. Je jich málo, a proto jim často nerozumíme. Walter je opravdu chytrý chlap a já ho za to ctím.
Někdy je to opravdu bláznivé, ale vždycky se to aspoň trochu drží vědy.
To je námětem stále diskuze s autory. Abychom to udrželi na hranici toho, co známe. Toho vědecky možného. Všichni jsme v tomto oboru určitým způsobem sečtělí. Autoři pořád hledají co je možné. A pokud nahlédnete do výsledků jejich hledání, uvidíte, že to, o co se snažíme, není až tak zvláštní. Tuhle jsem četli studii o studentech, kteří byli ve výzkumu, aby po genetické úpravě získali odlišné chutě. Tohle se děje a tamto jsou jen studenti, žádní géniové. Když se kouknete kolem sebe, uvidíte věci, které ve vědě nejsou až tak zvláštní. Velmi mne těší, když vidím jak nás věci jako Popular Science následují v nápadech.
Díky vší té vědě tam máte spoustu odporných rekvizit.
Třeba to hnusné oko. Naši rekvizitáři pořád dostávají za úkol vyrábět ty šílené experimenty. Nemáme k dispozici superlaboratoř, a tak si musíme tyto rekvizity vyrábět sami. Někdy přijdou s opravdu zvláštními věcmi. Třeba s těly v různých stádiích rozkladu. Ti, co je vyrábějí odvádějí opravdu skvělou práci. Například přijdete k tělu, které má být deset let mrtvé, a vypadá tak opravdově, že skoro cítíte ten zápach a jste rádi, že ho doopravdy necítíte.
A co hraní Walterova nadšení, když se pouští do akce s mrtvolami.
To miluji, vždycky je hrozně zklamaný, když není žádné tělo. Pokaždé řekne repliku: „Je to nuda. Není žádné tělo.“ To je prostě Walter. Má to hrozně rád. Pro něj je to jen vědecké hřiště. Vím, že Anna Torv to vůbec nemá ráda. Ona honí zloduchy a my se vrtáme v tělech. Astrid se do toho začíná pomalu dostávat. Je jako menší Walterův klon.
Takže mezi Astrid a Walterem se rozvíjí silnější vztah tuto sezónu?
Určitě, je to opravdu sladké. Nicole je mladá herečka, a klape mi to s ní. Je potěšení s ní pracovat. Někdy přebírá Walterovu osobnost a to umožňuje vytvářené vtipných situací. I diváci na konferencích chtěli, aby Astrid měla více prostoru, a to mě moc těší.
Bude Walter v kontaktu i s jinými vedlejšími postavami?
Walter konečně potká Ninu. Já a Blair jsme dlouho čekali na práci, kterou budeme dělat společně. Znám Blair z její divadelní práce, protože i já jsem v divadle pracoval. Takže budeme mít šanci si konečně společně zahrát. Oba jsme se na to dlouho těšili. Také jsem ještě nenatáčel s Leonardem Nimoyem. Jenže je tu ten problém, že vztah mezi Walterem a Bellem nemůže být odhalen moc brzy. Až se tak stane, bude to opravdu důležitý moment. Nedávno šel Walter do Massive Dynamic a ten na něj měl podivný efekt… to čeho Bell dosáhl a Walter ne. Sám bych setkání mezi Bellem a Walterem co nejvíce pozdržel.
Autoři dokázali něco úžasného. Bellovo jméno se pořád zmiňovalo, a i když nebyl v první sezóně před finální epizodou vidět, pořád byl hlavní postavou seriálu.
Tuhle tu byla scéna, kdy Walter obhajoval Bella, že by „Nic takového neudělal.“. A já přemýšlel, že jsme dali Bellovi tak spletitý podklad ještě před tím, než přišel. Dali jsme mu pořádné uvedení a bylo perfektní, že dostal finální scénu sezóny.
Navíc jako herce máte Leonadra Nimoye, ikonu sci-fi.
Nebyl tohle úspěch? Je to obrovská pocta pro Fringe, že se Leonard rozhodl vrátit před kamery a hrát. Byl jsem moc potěšen tím, že vídám lidi jako je Nimoy, kteří nám věří a chtějí s námi spolupracovat. Když máme někoho, jako je Akiva Goldsman, který pro nás chce psát a režírovat, je to opravdu silný důkaz našeho potenciálu.
Byl jste velký fanda Sci-fi nebo vědy před Fringe?
Ne, v kontextu obecného vzdělání. Je to asi termínem „science fiction“ který to uvozuje do nevzdělanecké roviny, přičemž by to mělo být naopak. Když se vrátíme zpět k Jules Verneovi, právě takoví muži částečně předpověděli, kam svět spěje.
Pokud se například vrátíme zpět k teorii, že budeme cestovat mezi dimenzemi, jaké budou následky? Jaké budou následky zahrávání si s přírodou? Máme několik podkladů, které tvrdí proč by byly následky katastrofické. To mě fascinuje a je to částečně to, s čím v seriálu zacházíme. S morálními problémy.
Jako při experimentech na dětech, které dělal Walter a Bell. Asi někdy s jeho morálkou nesouhlasíte, ale chápete ji?
Určitě. Co se stane když zavíráte oči? I když experimentujete na zvířatech, je tu element hrůzy. Zvířata jsme zneužili brutálně, ale stále je tu ospravedlnění. Kdybychom to neudělali, pokročili bychom dál? Všechno něco stojí, a co když Walter a ostatní vědci pouze zavírají oči. Chápu to, ale moc dobře vím, co je na druhé straně. Tomu samému čelíme při klonování. Jsou to etické problémy, ale experimenty jsou pro dobro společnosti. Stává se to politickou otázkou. Je to skoro logické. Je skoro neodvratitelné, že věda půjde touto cestou.
Pro tuto sezónu se produkce přestěhovala z New Yorku do Vancouveru. Jak to proběhlo?
Jednoduše. Byl jsem překvapen, když jsem 23. června vešel do studia a všechno už klapalo.
Ale žádné změny jsem nepostřehl, Walterova laboratoř vypadala skoro stejně.
Walterova laboratoř je duší a srdcem Fringe. Musí zůstat stejná. Už jsme měli tři verze laboratoře. Jednu v Torontu, druhou v New Yorku a třetí tady, ve Vancouveru.
Museli jste najít novou „herečku“ krávy Gene?
Jé, to neříkejte. Nemůžeme lidem říct, že je to jiná Gene. Právě máme tři Gene a všechny mají dost rozdílné osobnosti. Všechny z nich jsou hvězdy. Vypadá to, že vědí, kdy na ně míří kamera. Nevím co to s nimi je. Normálně se chovají jako obyčejné krávy, ale když se na ně zamíří kamerou, tak se podívají svýma velkýma hnědýma očima a zabučí. Nevím jak to dělají, ale miluji to.
To byl skvělý tah.
Není to ukázka geniality Abramse? Kdo jiný by na to přišel? Mít zrovna krávu jako laboratorního mazlíčka. A každý miluje, když kráva přijde na scénu.
Jak se Abrams angažuje v seriálu teď?
Chceme, aby režíroval jednu epizodu a on se na to těší. Máme kontakt i s jinými autory jako je Roberto Orci. Ten tu byl minulý víkend. Pořád je tvorba seriálu baví jako na začátku a stále řeší budoucí děj.
Právě je po nich velká poptávka. Vypadá to, že vše čeho se dotknou, se mění ve zlato.
Skvělé na nich je, že jsou skromní a velice otevření. Otevření jsou i diskuzím a nápadům k seriálů. Nedávno jsem řešil s Orcim Waltera, a on to začal ihned řešit a převedl to seriálu. Je skvělé s nimi spolupracovat.
To je nejspíš důvod, proč se jim tak daří.
To ano. Všichni míříme ke stejnému cíli a jsme výborný tým. Stojíme při sobě a navzájem se respektujeme. Nikdo se necítí méněcenný a tak můžeme prostě přijít s nápadem a tím vylepšit scény. Můžeme tyto nápady přednést autorům a oni nás vyslechnou. To je opravdu skvělé.
Je to dar, být v seriálu, kde nejste plně vykresleni v první epizodě a jen pokračujete podle skriptu. Ne že bych to odmítal, ale jsem radši tam, kde jsem teď.
Andrew Hanson