Drsný národ Dothraků (v originále Dothraki) je vůbec nejrozšířenějším národem ve Východních zemích. Svým stylem života připomínají barbary, kteří však vládnou velkou silou.
Dothrakové (Dothraki), kočovný národ válečníků s opálenou kůží, tmavými vlasy a tmavýma, mandlovýma očima, známý i jako páni koní, pochází z Dálného východu v Essosu, z území za pohořím Kosti a Velkým mořem písku. Odsud se vydali v neznámé dávné době na západ na opačné úpatí Kostí a po zkáze Valyrie ještě dál směrem ke Svobodným městům a cestou drancovali a vypalovali každé sídlo včetně království Sarnoru, Qaatshkých měst v Rudé pustině a ibbenských osad v království Ifequevron. Jejich sebevědomému řádění pak učinila přítrž až armáda Neposkvrněných v bitvě o město Qohor, když porazila khala Temma a jeho khalasar.
Úplně to ale kočovníky nezastavilo. V následujících letech, když Valyrie po svém zániku již velké části známého Essosu neposkytovala vládu ani ochranu, totiž probíhalo období naprostého chaosu zvané století krve. Válčila mezi sebou Svobodná města, původní valyrijské kolonie, mnoho ambiciozních vládců se snažilo vtěsnat do náhlého mocenského vakua, těžko se hledali spojenci, spolupráce byla sotva možná mezi bratry, natož cizinci, a Dothrakové toho využili. Během století vyhnali všechny dosavadní obyvatele z celého území od Kostí až po Qohorský les v povodí velké Rhoyne v západním Essosu. Zůstaly po nich pouze rozsáhlé pláně ruin a trávy, kterým se začalo říkat Dothracké moře nebo Velké moře trávy.
Pro Dothraky je ostatně tráva užitečnější, než veškerá města, protože věří, že všechno podstatné se má odehrávat pod širým nebem, a proto, že nejdůležitější součástí jejich životů jsou koně. Jako kočovný národ nezbytně potřebují tato zvířata pro svůj pohyb, jsou dokonce známí tím, že malé děti umí jezdit dřív než chodit a už ve čtyřech letech se učí střílet z luku ze hřbetu koně, ostatně i samotné slovo „Dothraki“ znamená jezdec, a využívají je i jako potravu, zdroj materiálu a božstvo. Věří totiž v posmrtné Noční krajiny s koňským bohem, v seriálu nazývaným Velký hřebec, kam po pohřbu odchází.
Dál jejich náboženství například zatracuje krvavou magii, proto často cizí léčitelky vnímají jako maegi a nenávidí je, nebo zakazuje dotýkat se mrtvoly člověka, jehož nezabil dotyčný sám, aby to nepřineslo smůlu. Také u nich figuruje legendární postava Hřebce, který si osedlá svět, což má být silný válečník, jenž sjednotí všechny lidi do jediného khalasaru.
Zatím totiž mezi khalasary, jinak též hordami, jak se říká jednotlivým kmenům čítajícím až desetitisíce členů, panuje značná rivalita a při setkání snadno dochází k bojům. A stejně nebezpeční jsou i ostatním kulturám.
Jelikož Dothrakové nemají žádná města nebo stálé bydlení, staví si stany během cest a pro obživu pořádají nájezdy na sousední národy. Jediné skutečné město Dothraků je Vaes Dothrak fungující jako hlavní a posvátné místo a trh. Jakmile Dothrakové překročí jeho hranice, musí se chovat jako bratři a pod trestem smrti v něm nesmí prolít krev a tasit čepel. V seriálu byl proto Viserys Targaryen přesvědčen, že ho tam nemůžou zabít, ale v knihách je běžné, že se v případě nutnosti místo krvavých poprav protivník jednoduše uškrtí a zákon porušen není.
V tomto městě také trvale žijí ovdovělé manželky khalů – khaleesi a tvoří skupinu Dosh khaleen, žen předvídajících budoucnost a provádějících rituály, díky čemuž požívají velkou úctu a mají k dispozici služebnictvo tvořené eunuchy. Takže přestože titul khaleesi neznamená vládkyni, jako tomu může být u královny, ale pouze manželku khala, jde o docela bezpečnou pozici.
Pro ostatní členy khalasaru ale smrt khala, jejich vůdce, jistotu dalšího dlouhého života neznamená. Každý khalasar je rozdělen mezi kapitány, a když khal zemře, může se vynořit nový khal s vlastními věrnými muži, jednotlivé skupiny vedené kapitány se mohou odtrhnout a vytvořit nové khalasary, nebo dojde k napadení jiným khalasarem, vraždění a podmanění. I když je totiž khal vnímán stejně, jako v Západozemské kultuře lord nebo král, jeho případný syn nemá žádné právo nastoupit na jeho místo, pokud neprokáže, že je dostatečně silný, a slabého nebo příliš malého „prince“ se ostatní nebojí po smrti otce zbavit a následovat někoho vhodnějšího.
Každý khal má navíc pokrevní jezdce, muže působící jako stráž a společnost doprovázející khala během každodenní rutiny, a ti mají podle tradice rovnou zemřít spolu s ním. Pokud jejich khal zemře v boji, jejich úlohou je pomstít ho a poté zemřít. Výhodou alespoň je, že mnozí khalové se se svými pokrevními jezdci dělí nejen o jídlo a kořist, ale i o manželky. Ovšem nikdy ne o koně, kteří doprovází pouze svého pána, a to až do hrobu – když jezdec zemře, jeho kůň je obětován na jeho pohřební hranici.
Nemusí jít vždy ale jen o smrt, co roztrhne khalasar. Pro Dothraky je naprosto zásadní síla a schopnost a nikdy by nenásledovali slabého nebo dokonce někoho, kdo nemůže jet na koni. To je pro ně doslova základní ukazatel postavení a i těhotné ženy nesesedají z koňských hřbetů často až do poslední chvíle.
Jediní, kdo mohou během putování využívat přepravu ve voze, jsou léčitelé (eunuchové s jehlami a ohněm a neplodné ženy s bylinami a lektvary), otroci, mrzáci, co nebyli ponechaní pro divoké psy, ženy s novorozenci, příliš malé děti a starci. V knize toto sloužilo jako další z mnoha urážek Viseryse, který nikdy příliš nechápal odlišný pohled na společenský status. A ještě větší urážka byla, když byl přinucen jít pěšky, protože člověk, který vůbec nesmí jet, pro Dothraky není člověk, nemá čest ani hrdost a nejčastěji jde o otroky zbavené veškerých práv.
S tím pak souvisí i problematika cestování po vodě. Dothrakové věří, že voda, kterou nemůže pít kůň, je jedovatá, odmítají mít cokoli společného s mořem, a odmítavě se staví i k lodím, protože si nedokáží představit překročení velké vzdálenosti bez jízdy. V seriálu jsme i viděli, že pro lodě ani nemají vlastní výraz a označují je jako dřevěné koně.
Tento jejich životní styl a nahlížení na lidi je pak dost problematický pro bezpečnost Essosu. Jediná možnost, jak zabránit nájezdu Dothraků, je uzavření města a shromáždění hodnotných darů, které přimějí khala změnit směr. Páni koní totiž neobchodují, jsou pouze zvyklí brát si co chtějí, a nevěří v peníze nebo vůbec obchod. Místo toho provozují výměnu darů, ne jako směnu, ale jako poctu. Proto ani nedochází k okamžitému předání protihodnoty, ale teprve až dozraje čas.
Pouze výjimečně, pokud potřebují něco, co nejde získat přímým útokem, přistoupí na výměnu, nejčastěji otroků za výrobky ze Zálivu otrokářů a otrokářských Svobodných měst. Naopak obchodníci z okolních zemí mohou nerušeně přecházet Dothracké moře do Vaes Dothrak, pokud zachovávají klid, neznesvětí Matku hor, na níž Vaes Dothrak leží, a darují tradiční sůl, stříbro a osivo stařenám Dosh khaleen.
Někdy ale nepomůže ani to, a pokud nevidí Dothrakové své protivníky jako úctyhodné válečníky, povraždí je, znásilní a zotročí. A být v očích Dothraka uznáván jako válečník není snadné. Pohrdají dokonce i zkušenou pěší pěchotou, snad s výjimkou Neposkvrněných, neboť si dobře pamatují na porážku u Qohoru, a absolutně neuznávají tituly těch, kteří je pouze zdědili a neudělali nic, čím by si je vysloužili.
Sami jsou totiž velice hrdí a schopní, jezdí lépe než rytíři Západozemí a používají zbraně uzpůsobené jízdě na koni – zakřivené meče arakhy, dýky, luky a biče. Nenosí ani brnění, které považují za zbabělost (navíc jde i o praktickou stránku vzhledem k neustálému pohybu a horku), pouze malované vesty a žíněné kalhoty. A před bitvami nešetří nikoho, když i malé dothracké dívky pobíhají mezi mrtvými a sbírají znovu použitelné šípy.
S bojem pak souvisí ještě jeden výrazný znak – jejich vlasy. Bojovníci nosí vlasy svázané v dlouhém copu, v knize v nich navíc mají za každé vítězství vpletený jeden zvoneček, a když jsou poraženi, je jim uříznut na znamení hanby. Takže zatímco v Západozemí se pokouší strach vyvolat bubny a vlající praporce, v Essosu stačí zaslechnout dusot kopyt a cinkání.
Foto: HBO
Zajímavé, palec nahoru (y) :)
#2 Beakka: Nebud tak najivni, ze vsichni znaji dejepis xD
super články :) jen tak dál… materiálu je ještě až až ;)
#20 Ann Taylor: No možná ti draci. Drak je rychlejší než kůň.
Moc děkuji za další skvělý článek ;-). Přišlo mi zajímavé, že tvůrci (i když z nouze) použili pro povel vzlétnutí upravený dothracký termín valad místo původně zamýšleného valyrijského termínu soves. Tím sice udělali z Drogona tak trochu koně, ale Dothrakové by to dost možná opravdu použili.
#19 Rafan: Jenže jak jim to zapoví? Oni to respektovat nebudou, těm je to celkem jedno. Cestují sem tam po Dothrackém moři a vyplení, co chtějí. A když jim nebude dávat dary, no tak budou útočit bez ohledu na to, čí země a město to je. A jelikož nové Neposkvrněné Dany necvičí a tihleti jí neuhlídají celý Záliv, tak bude mít smůlu spíš ona. Oni to neskousnou a ona nebude mít jak je přinutit, těžko najde armádu, která by proti nim zvítězila. I když ale nevím, jak moc Záliv napadali, nepřipadá mi, že by s nimi byly nějaký konflikty. Jako jo, pokud zjistí, že už tam nemůžou brát otroky, asi jim bude připadat, že jsou jim ta města dobrá leda na pokus o vyplenění, ale asi je to zase tak moc bolet nebude a otroky budou brát do Svobodných měst, protože tam otrokářství bují všude kromě Braavosu. Akorát to bude delší cesta, protože Lhazar, který napadají nejradši, je právě za Zálivem.
#22 Rafan#16 Ann Taylor: No ale o to mi právě šlo. Pokud Dane jim bude chtít zatrhnout nájezdy (plenění) na územích které chce mít pod kontrolou. Logicky to jako vladař nemůže trpět. Bude muset. Města která ovládla včetně území kolem nich je pod její vládou a to budou muset Dothrakové skousnout tradice netradice. Dany zavádí na tom území nové pořádky a tady prostě na sebe narazí dva světy. Pokud Dothrakům zapoví poměrně velké území k nájezdům, bude jim to muset nějak kompenzovat. Jinak se konfliktu dříve nebo později nevyhne. Myslím že se už ale k Dothrakům správy o její vládě a dracích donesly a tak těžko říci zda to bude pro ní výhoda nebo přítěž.
#20 Ann Taylor#17 Stráťa: Tím jí tedy určitě službu neudělají :-)
#11 Rafan: Myslím že to co píšeš ji moc trápit nebude. Jako Khaleesi po mrtvým Drogovi nemá co běhat po světě ale má dřepět ve Vaes Dothrak se zbytkem stařen Dosh Khaleenu a tam ji podle mě taky odvlečou, nic jinýho by vzhledem k Dothrackým zvykům nedávalo smysl.
#18 Rafan#14 Rafan: Jenže oni nevěří vůbec v obchod. Oni nedělají výměnu něco za něco. Oni přijmou dar a pokud se jim chce, tak někdy v budoucnosti dají taky dar. A nebo ne. Neprobíhá tam ani výměna zboží, ani obchod ani nic podobného, jenom pokud se jim dotyčný zdá dost respektováníhodný, můžou mu dát dar. Někdy. Třeba rok poté, co dal on dárek jim. To třeba nepochopil Viserys, když pořád řval, kdy mu Drogo konečně dá armádu, co mu slíbil za Dany. Nechápal, že on mu tu armádu neměl dát za Dany, ale na znamení přátelství a úcty. Kterou si nakonec nevysloužil. Stejně tak to chápal Drogo, že mu Viserys dává svou sestru proto, že si ho váží. Nešlo by mu na rozum, že za to něco očekává. Jenom když nutně potřebujou ocel a nemají na dosah nic, co by se dalo vyplenit a sebrat to tam, tak jsou nuceni obchodovat, jinak to nedělají. I trh ve Vaes Dothrak slouží spíš cizincům a princip, na kterém funguje, je pro dothraky víceméně mimo.
#19 Rafan#4 tomsn40: To budeme muset říct autorovi knih, jako čtenář o Valyrii vím taky prd. Vlastně se o ní ví že byla mocná, že stavěli cesty napříč kontinenty, podmanili si skoro všechny národy v okolí a že otroci z Valyrie založili svobodná města. Pak se ví o tom že ji potkala zkáza ..
#13 Ann Taylor: Barterový obchod je také obchod :-). V seriálu jasně bylo řečeno že za otroky dostávají železo , zlato atd. Nepsal jsem že jim bude vládnout, to opravdu nepředpokládám. Nic méně s nimi musí nějak vycházet. Jako bojovníci jsou pro ní s nadcházející zimou v sedmi království nepoužitelní. Snad ještě kdyby se mělo válčit v Dorne s tím že Dorne by byl spojenec.
#16 Ann Taylor#11 Rafan: Dothrakové neobchodují. Dávají darem, nebo vyměňují, když je nejvyšší nouze. A jiné zdroje než nájezdy a přijímání darů jejich způsob života prakticky nemůže používat a s tím, že jeden khalasar může mít třeba dvacet tisíc lidí a kdo ví, kolik se jich tam toulá, to asi ani nemůže změnit. Jestli bude hučet ještě do dothraků, kteří ji poslouchat nebudou, protože to prostě jsou divoši a jednou ženskou si nenechají vzít tradice, kterým hluboce věří, tak se v Essosu zakope o to víc. Otrokáři ze Zálivu to brali jako obchod, ale Dothrakové, když někoho zotročí nebo znásilní, berou to tak, že dotyčnému prokazují čest, protože takovej nic z národa, co si zaslouží zadupat do země a nemá žádný respekt, může posloužit tak skvělému bojovníkovi, jako je dothrak. A tohle asi Dany nezmění ani násilím, ani přemlouváním. A i kdyby se jí povedlo všude stopnout přijímání otroků, tak je dothrakové budou používat pro sebe.
#14 RafanPěkný článek =) o Harrenhalu by mohl být další :)
Já předpokládám že z Dothraků bude ještě Dany bolet hlava. Obchod s otroky je totiž pro ně jeden z největších příjmů, ale to nejde dohromady s politikou Dany. Dany by musela najít náhradu v obchodování s Dothraky aby jim zajistila příjem a tedy možnost přežití. Nemůže je mít za protivníky. Jsou příliš mobilní pro její armádu a jejich nájezdy by znamenaly mnoho škod.
#13 Ann Taylor #17 StráťaNo myslim, ze GRRM sa inspiroval Mongolmi a nie Hunmi.#2 Beakka:
#2 Beakka: atila drogo
#6 JeremyFall: Vela nemrtvych jazdcov na vela nemrtvych konoch? :-)
Výborný článek. V seriálu mi Dothrakové také chyběli. Takže drak Dany, jako khaleesi, odnesl k jejímu národu – tedy předpokládám, že jezdci, kteří ji obklopili byli Dothrakové. Už se těším na pokračování.
Dothraky jsem měl v první sérii nejradši a sám Martin prohlásil, že ve Vichrech zimy se vrátí ve velkém stylu, takže myslím že se máme na co těšit :3
#8 Fuxo#3 mirasagan: V 6. sérii jich bude určitě hodně. :)
Tak na to jsem čeka!! Dobrá práce :) Teď už by to chtělo jenom článek o Valyrii (o které jakožto nečtenář knih, nevím vůbec nic) a budu spokojen :)
#15 sFíkJeden z mích nejoblíbenějších národu :) Mrzí mě že už tam nejsou (Na výjimku 10 dílu 5 série)
#5 pajajsZaujímavé. Autor predlohy sa bezpochyby inšpiroval národom, ktorý poznáme všetci z dejepisu pod označením „Huni“.
#9 stendinator #10 dfx #24 dawsigiPěkná práce :) palec hore