Dům černé a bílé založili nájemní vrazi Muži bez tváře jako svou svatyni, když přišli do Braavosu, a ukrývá mnohá zvláštní tajemství. Některá z nich kniha a seriál poodhalily. Co o něm tedy vlastně víme?
Dům černé a bílé je chrám Mnohotvářného boha a ústředí řádu asasínů Mužů bez tváře. Stojí ve Svobodném městě Braavos na jednom z mnoha ostrovů v braavoské laguně, z nichž se město skládá. Konkrétně na skalnatém pahorku na samostatném ostrůvku, kde není jiná stavba. Mosty je spojený s několika dalšími okolními a lze k němu připlout člunem i po Dlouhém kanálu a Kanálu hrdinů, protože má vlastní přístaviště, z něhož vedou k Domu příkré kamenné schody, ale obvykle na něm i tak není žádný běžný městský ruch.
Je to vysoká stavba z tmavě šedého kamene bez oken s černou taškovou střechou vybíhající do ostré špičky. A vede do něj mnoho možných přístupů – tajný tunel, skryté průchody, příkrý dřevěný žebřík dosahuje až na vrcholek střechy. Hlavní vchod představuje široké schodiště a 3,7 m vysoké dřevěné dvojkřídlé dveře. Levé křídlo je z čarostromu, pravé z ebenu, každé má uprostřed vyřezaný měsíc s tváří z opačného materiálu. V seriálu byly strany prohozeny a chyběly vyřezané měsíční tváře. Je přitom možné, že v těchto dveřích funguje nějaká forma magie, protože když k nim poprvé dorazila Arya Stark, nedokázala s nimi hnout, dokud neprohlásila valar morghulis, načež se samy otevřely.
Uvnitř chrámu jsou pak na hrubé kamenné podlaze řady dlouhých kamenných lavic a podél zdí v krytých výklencích tvrdá kamenná lůžka. Uprostřed toho všeho je 3 m široký černý bazének otrávené vody osvícený matným světlem z červených svící. A kolem tohoto hlavního sálu jsou svatyně třiceti bohů z celého známého světa, rovněž pouze slabě ozařované svícemi. Buďto z monoteistických náboženství, kdy jediný bůh podle filozofie Mužů bez tváře zosobňuje také smrt, nebo bohů smrti z polyteistických náboženství. Protože podle Mužů bez tváře existuje jen jediný bůh, a to smrt, a všechna božstva jsou její verzí.
Lze tam tedy najít sochu Bakkalona s mečem, jehož svatyni navštěvují hlavně vojáci. Černé kozy Qohoru, v seriálu zobrazené jako velká kozí hlava, v knize jako chundelatá koza velikosti pratura. Zahaleného poutníka s holí, oblíbence chudých. Plačící ženy, k níž se chodí modlit stařeny. Koňského boha, v seriálu zvaného Velký hřebec. Lva noci, v seriálu zobrazeného jako velkou postavu se lví hlavou, jehož svatyni mají rádi bohatí. Mořského krále a Měsíčnobledé panny oblíbených námořníky. Cizince pro Západozemce. V seriálu k tomu přibylo ohnivé srdce R’hllora (je to velmi rozšířené náboženství, nepochybně má svou svatyni i v knize), a stromový obličej, jaké do stromů srdce v Západozemí vyřezávali k uctívání starých bohů. To vše bez ohledu na to, jestli některá z božstev mají jinde ve městě i vlastní chrám.
Další známé prostory se pak nachází pod tímto hlavním sálem. Pahorek, na kterém Dům stojí, má mnoho průchodů vytesaných do skály, a je pod ním síť sklepení a tunelů. Muži bez tváře v nich skladují výzbroj, oblečení a majetek lidí, kteří tam přišli zemřít. A také sami sebe – hned pod přízemním hlavním sálem mají své ubytovací cely kněží a akolyté, pod nimi ostatní služebníci.
Do třetího podzemního patra, kde se ukrývá svatyně, smí už jen kněží. Vedou do něj těžké železné dveře – tedy vedou ke schodům, které sestupují dolů, ještě níž než kanál, v němž Dům stojí, k dalším železným dveřím, a za nimi je svatyně, komnata plná obličejů používaných Muži bez tváře k přestrojení. Jedna chodba je tam také lemovaná kostmi a sloupy z lebek, další vede ke schodům sestupujícím do ještě větších neznámých hlubin. Pouze v seriálu je tato svatyně rovnou v nejnižší úrovni a má i své jméno, Svatyně tváří. Jsou tam v ní obrovské kamenné pilíře, v nichž se v malých výklencích uschovávají stovky obličejů těch, kteří přišli do chrámu zemřít.
A to je vlastně největší rozdíl mezi Domem černé a bílé a mnoha jinými chrámy. Neslouží k pořádání mší a bohoslužeb. Kdokoli se tam může přijít pomodlit, zapálit svíčku pro svého boha, ale sám a v tichosti. Další můžou přijít s přáním najít úlevu ve smrti. Těm je podána otrávená voda z bazénku a oni v poklidu spočinou v jednom z mnoha výklenků. Jejich těla potom chrámoví služebníci odnesou do sklepení, kde je akolyté svlékají a myjí, a dál do svatyně, kde jim odstraňují tváře. Nebo lze přijít pro konzultaci a najmutí Muže bez tváře.
A jak ze všeho vyplývá, druhý hlavní účel chrámu je ubytování členů řádu Mužů bez tváře, poskytování výcviku v jejich asasínském umění a v naprostém odložení veškeré osobnosti za účelem schopnosti přijetí libovolné tváře a libovolné identity.
Přebývají v něm tedy kněží, akolyté a služebníci Mnohotvářného boha. V seriálu se ukázali jen dva obyvatelé. Muž bez tváře používající identitu Jaqena H’ghara a mladá žena přezdívaná Bledá holčička. V knize mnohem více. Muž, který vystupoval jako Jaqen H’ghar, tam v chrámu není. A nikdo z nich ani nemá žádná jména, to jen Arya Stark dala těm, s nimiž se nejčastěji setkává, přezdívky. Trvale tam tedy působí kněží Laskavý muž, přezdívaný podle toho, že vypadá jako velice laskavý stařec, a kněžka Dívenka, žena fyzicky vypadající jako malé dítě. Tři akolyté. Dva starší služebníci a kuchařka Umma. Někdy se ukazují ještě další služebníci, Tlustý chlapík, Přísná tvář, Pohledný muž, Šilhavec, Lorďátko a Hladový muž.
Tito služebníci se každý úsvit před snídaní modlí u bazénku, pak společně jedí a poté mají různé povinnosti od přípravy jídla a úklidu po odstraňování mrtvých těl, tedy vedle akolytů zajišťovat každodenní chod chrámu. Dívenka k tomu připravuje různé lektvary potřebné pro chrám, včetně jedů. Jen kněží se přímo o chrám nestarají. Působí jako Muži bez tváře a jen někdy se setkávají k jednání o vlastních záležitostech v místnosti s vysokými křesly z ebenu nebo čarostromu s vyřezávanými obličeji.
Foto: HBO
