K tajemným bytostem světa Písně ledu a ohně a Hry o trůny patří kromě dětí lesa a obrů třeba i ifequevron, kteří jsou ale možná dětem lesa příbuzní.
Ifequevron jsou stará, zvláštní a nejspíš vymřelá rasa bytostí, která kdysi obývala husté lesy severního Essosu. Prý byli malí, nesmělí a mírumilovní, takže mnoho mistrů věří, že jsou příbuzní se západozemskými dětmi lesa. Což podporuje už jejich jméno, jež jim dali Dothrakové – znamená ti, kteří chodí lesy. Jinak se jim též říkalo lesní lidé.
Kdo přesně byli tito tvorové a zda to byli lidé či jiné bytosti, se s jistotou neví, ale není pochyb, že byli skuteční a skutečně žili v rozsáhlých severských lesích Essosu. Někteří věří, že je vyvraždili Ibbeňané, když rozšiřovali své země na jih od ostrova Ib. Není ovšem vyloučeno, že se před nimi ifequevron ukrývali a utekli do jiných zemí. Takové domněnce nahrává i fakt, že Ibbeňané se na kontinent dostali dávno před Dothraky a přesto se Dothrakové museli s ifequevron setkat, když je pojmenovali.
Nejpravděpodobněji se tedy ifequevron ukrývali v severním Essosu mimo dosah Ibbeňanů ještě relativně nedávno, po zkáze Valyrie, kdy tam právě vtrhli Dothrakové. Ti pak zničili spoustu království v centrálním Essosu. Ale prý se stranili zemí, kde měli ifequevron žít, ať už kvůli úctě pro lesní lid, nebo strachu z jejich moci. Teprve, když i oni uznali, že záhadná rasa úplně zmizela, začali útočit na Ibben a téměř úplně vyhnali Ibbeňany z kontinentu.
Domněnkám Dothraků dále nasvědčují spisky obchodníka a dobrodruha Bryana ze Starého města. Podle něj dnešní Ibbeňané nikdy lesní lid neviděli, přestože jim zůstala malá kolonie v lesích. Dosud ale věří, že požehnají těm domovům, kde pro ně přes noc nechají jako oběť lístky, kámen a vodu.
A vzpomínka na ně nezmizela ani mezi ostatními kulturami. Dosud široké lesy na severním pobřeží Essosu většina lidí označuje jako království ifequevron, místo mnoha jiných jmen, které jejich různé části získávaly podle toho, jak tyto země měnily pána. A nalézt tam jde i jedno staré sídliště ifequevron pojmenované Dothraky Vaes Leisi, Město duchů.
Rozhodně přitom nejde o opuštěné místo, které by nikoho nezajímalo. Tato podivná rasa nadchla nejednoho mistra a dokonce i některé urozené průzkumníky. Například první Západozemec, jenž království ifequevron navštívil a popsal tamější stromy s rytinami, strašidelné jeskyně a podivné, nepřirozené ticho, byl slavný lord Corlys Velaryon.
Foto: jacksbaker
