Stará pevnost Kailinská držba (v originále Moat Cailin) je sice v současnosti neobývaná, ale jedná se o jediný bezpečný průchod skrze velké bažiny.
Kailinská držba je velice stará pevnost Prvních lidí na Severu, konkrétně na severní hranici velkých bažin známých jako Šíje. Nachází se méně než třicet kilometrů od pramene Horečnaté řeky a přesto, že je v současnosti neobývaná, jde o jedno z nejdůležitějších míst Severu – stojí na části Královské cesty vedoucí přes bažiny, což je jediný bezpečný průchod pro armády a vlastně vůbec pro všechny cestující.
Je z ní tak přirozená brzda pro každého útočníka chránící Sever před invazí z jihu už po tisíce let, protože pokud by se ji někdo chtěl pokusit obejít, musí si zajistit spolupráci bažinářů, kterým vládne rod Reedů. Nikdo jiný se úzkými cestičkami mezi močály, podmáčenými stezkami skrytými v rákosu a úseky zdolatelnými pouze na člunech nevyzná a neexistují k nim ani žádné mapy. A to právě není vůbec snadné, protože Reedové mají už od dávných dob silné vazby na rod Starků a je nepravděpodobné, že by poskytli pomoc jižanům.
Kailinská držba však stojí mnohem déle, než trvá vláda Reedů v bažinách nebo dokonce než existuje Zimohrad. Pověsti praví, že byla postavena dětmi lesa, ale mnozí se klaní spíš k verzi, že ji vztyčili První lidé jako pevnost s dvaceti věžemi a silnými čedičovými hradbami tak vysokými, jako má Zimohrad dnes (čili přibližně 30 metrů), možná před 10 000 lety v Úsvitu věků, drsné době, když začali obsazovat Západozemí a bojovat s dětmi lesa.
Podle dalších mýtů v ní ale dlouho nevydrželi a pevnost obsadily právě děti. Ty se zoufale snažily zastavit postup Prvních lidí a první krok se jim podařil, když pomocí své silné magie rozbily Paži Dorne, po níž lidé přicházeli, na řetězec ostrůvků. Chtěly pak totéž učinit i v Šíji, protože boje se jim zastavit nepodařilo, a tak doufaly, že alespoň Sever by mohl zůstat jejich a bezpečný, pokud ho oddělí od zbytku kontinentu.
Usadily se proto v jedné z věží a začaly vyzývat své bohy, aby jim seslali kladivo vod k rozbití pevniny. Jejich úsilí nakonec nepadlo na úrodnou půdu, protože kontinent stále zůstává celistvý, ale říká se, že určitý úspěch přece jen měly – dokázaly zemi zaplavit a udělat z ní zrádné bažiny v podstatě od pobřeží k pobřeží.
V nich se následně usadili ti První lidé, kteří se jako první s dětmi seznámili blíž a víc pronikli do jejich tajemství (proto i dnes o bažinářích mluví mnohé legendy a oni sami drží nejvíc dávných vědomostí a údajně i kouzel), a když byl podepsán mír mezi oběma rasami, Kailinskou držbu obsadili králové Mokřad. A další tisíce let pak spolu s Mohylovými králi, Rudými králi a králi Zimy bojovali proti útočníkům z jihu.
Životně důležitá se také ukázala během invaze Andalů, kdy přišly jak pevnost tak podmáčený terén kolem ní velmi vhod. Stala se totiž hlavní baštou severské obrany, a i když na ni čas od času andalské armády pořádaly nájezdy, nikdy ji nedokázaly zdolat, a tak je dodnes vnímána jako první a nejdůležitější krok k dobytí Severu.
Po válce s Andaly pak králové Zimy porazili krále Mokřad a přidali Kailinskou držbu k říši Zimohradu, z níž se brzy stalo sjednocené království Severu s hranicí právě v Šíji. Někteří dokonce věřili v to, že je pro Sever mnohem víc, než jen obranou, a že jeho synům dodává i sílu. Například válečníci Torrhena Starka, posledního krále Severu, radili, aby se místo útoku na armádu Aegona Dobyvatele nebo místo vyslání vrahů na jeho draky do pevnosti vrátil a opevnil se v ní, protože na domácí půdě v neporazitelných bažinách zvítězí severská udatnost.
Torrhen ale nakonec nechal zvítězit rozum a před Aegonem poklekl a i samotná Kailinská držba už dávno ošklivě sešla. Staletí není obývaná, a tak ji místo vznešené a nedobytné aury obklopují velké bloky čediče z rozpadlých zdí, napůl ponořené do zrádné země. Dřevěné části stavby chybí ještě delší dobu, protože shnily už před tisícem let, a tři zbývající věže jsou pokryté zeleným mechem.
Tyto tři věže, stále schopné poskytnout útočiště posádce a umožnit tak obranu průjezdu na jih, pak stojí na všech stranách cesty a nyní jsou jediným klíčem, co z obranyschopnosti Kailinské držby zůstal. Nepřátelé totiž musí chtě nechtě projít mezi nimi a je proto možné střílet po nich po celou cestu a přinutit je brodit se v bažinách, kde pravděpodobně nakonec zmizí, i kdyby stálo pouhých několik set obránců proti značné přesile.
Jde o Věž dětí, vysokou, hubenou věž s polovinou cimbuří, kde se měly usídlit děti a snažit se získat kladivo vod, Vrátnici, jedinou věž, která stále zůstává rovná a má kolem sebe zbytky hradeb, a Opilcovu věž, nebezpečně nakloněnou věž v jihozápadním rohu původní pevnosti.
I přesto, že je i bez stálých obyvatel důležitá a patří ke správní oblasti Severu, není ale sídlem ani lénem žádného lorda a podléhá pouze strážci Severu. Jen v současnosti chvíli patřila i svým dobyvatelům, kteří ji přece jen mohou celkem snadno získat, pokud se jim podaří zaútočit ze severu – protože Kailinská držba byla už od návrhů určena k obraně před jihem, z druhé strany je poměrně nechráněná a zranitelná i nevelkou silou.
Foto: HBO
