Kamenoschody jsou místem nikoho, které přitahuje piráty i samozvané krále. A přesto, že politicky jde o méně významnou oblast, nemají zrovna chudou historii.
Kamenoschody jsou řetězec ostrovů často bičovaný bouřemi, oddělující Úzké moře a Letní moře. Rozkládají se mezi Dorne a Svárlivými zeměmi v Essosu. Dle legend jde o pozůstatky pevninského mostu známého jako Paže Dorne, který kdysi měl spojovat Západozemí a Essos. Před více než deseti tisíci lety ji proto využili První lidé k přechodu na nový kontinent a k počátku své invaze. Zelenověštci dětí lesa, které s lidmi nedlouho poté začaly válčit o území a kulturu, pak údajně použili magii k tomu, aby z Paže Dorne udělali Zlomenou paži.
V době, kdy se tato událost odehrála, ať už k ní přispěly děti lesa nebo šlo o méně magickou událost, nemělo ještě samozřejmě žádné území jméno. Nebo alespoň ne takové, jaké je známo dnes. A dodnes trvá, že jméno nemají ani jednotlivé ostrovy – nebo alespoň zatím nebyla žádná uvedena. Kromě dvou – Krvavokamene a Šedých šibenic.
Někdy je navíc mezi Kamenoschody řazen i ostrov, na němž se nachází Tyroš. Ten leží nejseverněji z celého souostroví, ale kulturně, politicky ani tradicí k nim nepatří. Město Tyroš totiž bylo založen Svobodnými valyrijskými državami jako vojenská výspa pro kontrolu obchodu, je silné, soběstačné a ovládá velké území na pevnině. Navíc má stálé obyvatele a správu, což zbytku Kamenoschodů chybí.
Ty jsou totiž tradičně domovem všech možných nekalých živlů. Například odtamtud vypluli otrokáři, kteří za vlády krále Edricka Starka dobyli pevnost Vlčí doupě v ústí Bílého nože. Jiní piráti zase používali Kamenoschody jako základnu pro nájezdy na Říční krajiny a Údolí. A v době dobyvačné války Aegona Dobyvatele tamější piráti zaútočili na Mys hněvu v tehdy ještě Bouřlivém království.
S těmito obyvateli se mnohokrát pokoušely bojovat Svobodná města Myr a Lys i sjednocených Sedm království, často proto, aby získaly ostrovy pro sebe, ale jejich případná vítězství byla vždy jen dočasná.
Například princ Maegor Targaryen vedl dvakrát za pomoci lorda Aethana Velaryona a sera Osmunda Stronga trestnou výpravu na korzáry vedené Sargosem Saanem a o generaci později, za vlády krále Jaehaeryse I., už byly Kamenoschody opět plné pirátů, tentokrát z Myru, kteří dokonce zabrali východní polovinu ostrova Tarth. Targaryeni si s nimi tehdy snadno poradili, ale v boji při tom padl Jaehaerysův nejstarší syn, princ Aegon.
Nějakou dobu poté se pokusila zbavit psanců a ujmout se vlády na Kamenoschodech i Triarchie, neboli Království tří dcer – spojená vláda Tyroše, Lysu a Myru. To se jim podařilo a Sedm království jejich snahu nejprve oceňovalo. Jenže později ho začaly sužovat vysoké poplatky uvalené Triarchií na obchod na Úzkém moři.
Nejvíc tyto poplatky trápily nejslavnějšího mořeplavce a obchodníka, který musel Kamenoschody míjet vždy, když se vracel domů do Náplavomarky v Černovodném zálivu, lorda Corlyse Velaryona. Když se proto bratr tehdejšího krále Viseryse I., princ Daemon, rozhodl, že Kamenoschody dobude (Viserys trval na tom, že korunu zdědí jeho dcera Rhaenyra a ne nejbližší mužský příbuzný Daemon, princ tak začal hledat slávu jinde), přidal se k němu.
Daemon na svém draku Caraxovi velel armádě žoldáků, hrdlořezů a dobrodruhů, Corlys flotile, a přestože jejich počty byly nižší, Daemonovo zkušené vedení a drak vyústili v sérii vítězství. Nakonec zabrali všechny s výjimkou dvou ostrovů a Daemon se prohlásil králem Kamenoschodů a Úzkého moře. Za své sídlo si zvolil ostrov Krvavokámen, a přestože jeho království sestávalo především z bláta a krve, měl pod kontrolou důležité mořské cesty.
I toto vítězství ale bylo velice krátké. O dva roky později se totiž Triarchie zotavila a spojila se s tehdy stále nezávislým Dorne. Ani tomu se nezamlouvalo, že se Targaryeni přikradli zase o něco blíž. Jejich spojené síly vedené tyrošským kapitánem Racalliem Ryndoonem, nástupcem Craghase Drahara zabitého princem Daemonem, pak brzy pomohly obrátit kurz a Daemon náhle jen stěží bránil svá území.
Navíc byl předvolán zpět ke dvoru, kde se nakonec usmířil s bratrem a vzdal se pochybné koruny. A brzy na to se natolik zapletl do politických machinacích Králova přístaviště, že své království jednoduše opustil, stejně jako Corlys, který se též do žádných dalších bojů na Kamenoschodech nezapojil. Po něm se pokusilo chopit titulu krále Kamenoschodů ještě pět mužů, ale nakonec Triarchie a Dorne vymazaly všechny nadobro.
Když se pak během vlády krále Aegona III. Triarchie rozpadla zpět na samostatná města, i sám Racallio Ryndoon se pokusil na Kamenoschodech vybudovat vlastní pirátské království. Ale v té samé době si lord Alyn Velaryon vysloužil po velkém námořním vítězství na Kamenoschodech přezdívku Dubová pěst, tudíž přestože o osudech Racallia nejsou další záznamy, lze nejspíš odhadnout, co se stalo.
Kamenoschody se tedy opět staly územím bez práva, prolezlým korzáry, rozděleným mezi různě se měnící pirátské skupiny, ale nikým doopravdy nekontrolovaným. Až v době páté a poslední Blackfyrovy rebelie, takzvané války Devítigrošových králů, kdy se pátý uchazeč o trůn z rodu Blackfyrů pokusil svrhnout rod Targaryenů, se znovu dostaly do popředí.
Banda devíti, mezi nimiž byl i Maelys I. Blackfyre, totiž dobyla Kamenoschody, které si zvolila jako základnu pro útok na Západozemí. Sedm království ale naštěstí zasáhlo včas, armáda vyrazila ještě dřív, než Banda devíti stihla zahájit vlastní útok, a na Kamenoschodech se odehrála slavná bitva, v níž Barristan Selmy zabil Maelyse a ukončil hrozbu Blackfyrů jednou provždy.
Samozřejmě ani pak netrvalo dlouho, než se Kamenoschody opět vrátily ke starým pořádkům, takže už Aerys II. plánoval jejich dobývání, jen k němu, jako k mnoha dalším svým plánům, nikdy nepřistoupil. Zůstaly proto místem, kde svá mladá léta údajně jako nejznámější pirát trávil braavoský hospodský Pynto, nebo kam často vyplouvali železní. Například Balon Greyjoy zde v patnácti strávil léto pleněním a loupením s Dagmerem Rozseklým, zabil zde svého prvního muže a vzal si první dvě solné ženy. Či se zde jeho dcera Yara se utkala s lysénskými piráty.
A jejich osud se nezměnil ani v současnosti. Poté, co Stannis Baratheon zamířil se svou armádou na Sever, Salladhor Saan, jehož si původně najal, se rozhodl, že následování Stannise ho již stálo příliš, rozhodl se usídlit na Kamenoschodech a přepadat lodě.
Poté, co byla zatčena Cersei Lannister, zase bastard Velaryonů, Aurane Vodský, jehož jmenovala admirálem královské flotily a pověřila ho stavbou nových lodí, nové lodě ukradl a podle velmistra Pycelleho s nimi odplul, aby se stal pirátem na Kamenoschodech. Tomu napovídají i informace lady Valeny Toland, podle které se v Mučitelově hlubině, přístavu na Kamenoschodech, objevil jakýsi pirátský král „lord Vod“. Jako Velaryoni sami si říkají lordi Přílivů.
Je tedy pravděpodobné, že stejně jako v minulosti nečeká Kamenoschody nic než další krveprolévání a že zdejším často se měnícím obyvatelům a pánům to vlastně vůbec nevadí.
Foto: Fantasy Flight Games, HBO
