Městská hlídka Králova přístaviště

Městská hlídka Králova přístaviště

16.11.2015 20:00


Hlavní město Sedmi království má svou vlastní Městskou hlídku (v originále City Watch). Bohužel se nejedná o žádné bojové zázraky a poctivostí se také nemohou chlubit.


Městská hlídka Králova přístaviště, též známá jako zlaté pláště, je instituce bránící město Královo přístaviště včetně Rudé bašty a uplatňující zákon, tedy lze přirovnat k policii. Spadá tedy pravděpodobně do agendy mistra práva a je pod přímou správou Železného trůnu. I plat členům je tudíž vyplácen královstvím jako celkem a na rozdíl od jiných královských institucí nepřísahají věrnost žádnému lordu, ale pouze králi.

A protože se musí vypořádávat se zločinem v největším městě říše, jde o dobře vybavenou skupinu několika set až tisíc stráží. Mají k dispozici dvoje kasárna – Východní u Dračí brány a Západní u Ševcovského náměstí, a obvykle jsou vyzbrojeni železnými obušky, oštěpy, dýkami a někdy meči, takže jedinou typickou západozemskou zbrojí, kterou nepoužívají, jsou štíty.

Mezi jinými ozbrojenci jsou však stále dobře k poznání. Nosí černé boty, rukavice a chrániče zápěstí a holení a nesmí u nich chybět zlatá kroužková košile (ve skutečnosti však vzhledem k ceně bronzová). Všichni mají též stejnou helmici, zašpičatělou a vzorovanou, s širokou krempou, k níž lze připojit kovový závoj chránící obličej a pláty ochraňující tváře. A důstojníci a kapitáni městských bran nosí navíc černé hrudní pláty zdobené čtyřmi zlatými disky a všichni mají pláště z těžké vlny obarvené do zlata, co jim daly jejich přezdívku.

Přesto ale nejde o zvlášť dobře trénované muže a třeba Městská hlídka Lannisportu, jenž je bohatší, a tak může zařídit lepší plat a vyšší standardy, je daleko schopnější. A možná podobně je na tom i Městská hlídka Starého města, které je též dost bohaté a navíc čistější a bezpečnější než Královo přístaviště.

I když totiž můžou být stráže použity i jako pěší vojáci nebo jízdní kopiníci, nejsou to skuteční vojáci. Jejich výcvik je spíše formální, než aby si na něm někdo dával záležet, často jim ani nejde o skutečnou ochranu města, pouze o lukrativní práci, a jejich bitevní disciplína to dost zřetelně ukazuje.

Například Tyrion Lannister, když zastával pozici pobočníka krále, zašel tak daleko, že z 6 000 tehdejších mužů pod svou kontrolou považoval pouze 1 500 za bojeschopné a žádné za důvěryhodné a při bitvě na Černovodě mu dali za pravdu. Většina z nich během jatek v zálivu zpanikařila a bez ohledu na mizerné šance města si místo válčení zoufale snažila pouze zachránit život.

To byla ale samozřejmě výjimečná událost. Obvykle ani není běžný tak vysoký počet stráží. V dobách míru má hlídka přibližně 2 000 mužů a pouze v případech, kdy město čelí útoku, má se jejich počet minimálně zdvojnásobit, a do Války pěti králů právě k žádnému útoku už roky nedošlo. O něco méně jich dočasně přibývá akorát ještě při příležitostech, které lákají spoustu různých živlů, jako jsou slavnosti a turnaje, protože udržet pořádek v půlmilionovém městě na nohou rozhodně nikdy nebylo jednoduché.

Městská hlídka proto vznikla už v raných dobách targaryenské vlády, kdy bylo Královo přístaviště založeno. Mnoho let ale byla špatně organizovaná, ozbrojená a nesourodě oděná v harampádí a hadrech a teprve o sto let později se její situace změnila.

Skutečný zakladatel moderní hlídky byl až Daemon Targaryen, bratr krále Viseryse I. a manžel Rhaenyry Targaryen, jedné z protagonistek Tance draků, jenž z ní udělal profesionální a lépe trénovanou organizaci. Ještě před Tancem se stal velitelem a svou tisícovku mužů konečně řádně vyzbrojil a zavedl i jednotný vzhled a uniformy zahrnující zlaté pláště, které mohou nosit s pýchou a kterými vzbudí u zločinců rozhodně větší respekt.

Během Tance draků se pak důstojníci hlídky pokusili být loajální královně Alicent a Aegonovi II., Rhaenyřiným protivníkům, ale většina zlatých plášťů se obrátila k bývalému veliteli Daemonovi a umožnila mimo jiné pád Králova přístaviště, jenž se později zvrhl ve vzpouru s několika mrtvými draky na konci.

A když pak Targaryeni ze Západozemí zmizeli rukou Roberta Baratheona a jeho přívrženců během rebelie, nový král pokračoval ve využívání této instituce a velitelem po smrti Manlyho Stokewortha učinil nechvalně známého a zkorumpovaného Janose Slynta.

Nelze se ale příliš divit, že se do ní muži přidávají ze zištných důvodů. Jde totiž o jednu z mála institucí Západozemí, která nepřihlíží ke společenskému statusu nebo k původu a zároveň zaručuje možnost docela slušně se uživit, aniž by nutila zbavovat se nároku na rodinu nebo pozemky. Členové totiž sice přísahají věrnost trůnu, ale znamená to pro ně jen obvyklou službu a žádné zvláštní závazky nebo zákazy.

Třeba hned velitel z počátku seriálu, Janos Slynt, byl původně řeznický syn, jenž se k hlídce přidal, vyšplhal až na velitele a dalšími činy si později vysloužil titul, země a možnost založit skutečný vlastní rod Slyntů. Po něm se zase velitelské úlohy chopil Bronn, neurozený žoldák (v knize byl ovšem kapitánem Tyrionových stráží a s novým lordem velitelem, serem Jacelynem Bywaterem, mnohem čestnějším mužem, než byl Slynt, úzce spolupracoval) a jindy se na tomto místě ocitl rovnou bastard Humfrey Vodský.

Jediný rozdíl, který jejich původ znamená, je v titulování, kdy jsou urození oslovováni lord velitel a neurození pouze velitel, ale vliv na jejich funkci to nemá žádný a řadoví členové navenek neukazují rozdíly vůbec.

Největším problémem hlídky tak patrně zůstávají úplatky. Možná i ze stejného důvodu, z jakého nedosahují kvalit stráží Lannisportu, mají muži z Králova přístaviště pověst úplatných a nečestných, co si k ne tak závratné odměně rádi přilepší a za všimné se budou ochotně dívat jinam.

Foto: HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!