Co se skrývá v lesích na konci známého světa? Jaké příběhy o nich kolují? Pochází odtamtud démoni? Na to se podíváme v článku o lesích Mossovy.
Mossovy známé také jako Dálné Mossovy je velký zalesněný region severovýchodního Essosu, zalesněný pás podél pobřeží Chvějivého moře. Leží až na samé hranici známého světa. Někteří septoni věří, že za lesy Mossovy svět končí, protože je za nimi jen království mlh, království temnoty a nakonec království bouří, kde se moře a mraky spojují do jednoho celku. Další věří, že tam pokračuje Chvějivé moře a leží tam neznámé světadíly. A učenci, že se tam z Chvějivého stává Moře zapadajícího slunce a vrací se k Západozemí od západu. Není znám nikdo, kdo by se dostal dál na východ. A vlastně ani nikdo, kdo by ochotně cestoval alespoň do Mossovy. Jsou to husté, šeré, ponuré lesy, celkově je to velmi chladná, temná, strašidelná oblast.
Po celé severní hranici mají Mossovy Chvějivé moře, a to od východního břehu velkého zálivu, ve kterém se roztahuje nepřátelských Tisíc ostrovů, až do neznáma dál na východě. Je to ledový oceán dosahující od východního pobřeží západozemského Severu až, z toho, co je známo, právě k pobřeží Mossovy. Existuje o něm spousta příběhů a je snadné si představit, že právě tady, na konci známého světa, jsou uváděny v život. Jako ty o podivných světlech na obloze, kde démonská matka ledových obrů věčně tančí nocí a láká muže do záhuby. O Lidožroutském zálivu, kde lodě navždy zamrzají v ledu. O bleděmodrých mlhách pohybujících se po vodě, tak ledových, že zmrazí každou loď. Utopených duších, které v noci povstávají, aby stáhly živé do hlubin. Bledých mořských pannách s černými ocasy a zlomyslnou povahou. Či ledových dracích z živoucího ledu, očima jako modré krystaly, ohromnými průhlednými křídly a ledovým dechem. Ve skutečnosti jsou to ale velice bohaté a životem kypící vody. Žijí tam stovky druhů ryb, žraloci, narvalové, velryby, leviatani, krabi a humři, tuleni, mroži a lvouni, jen do nich z Mossovy nikdo nevyráží.
Západní hranici Mossovy pak tvoří maličké království N’ghai sestávající jen z města Nefer a malého území mezi Neferem a Mossovy, a severní Kanibalské písky, malá písečná poušť, za níž se rozkládá Šedá pustina. Severní proto, že „jižní“ Kanibalské písky jsou ještě z opačné strany pustiny, takže fakticky jde o dvě malé pouště a na mapě vypadají, jako by Šedá pustina ležela „mezi nimi“. A na jih od Mossovy je pak přímo Šedá pustina, velká ledová poušť rovněž vedoucí do neznáma východu.
Co dál kromě temných lesů je v této oblasti k nalezení, potom nejspíš nikdo neřekne. Údajně tam žijí akorát měniči, mágové, kteří dokážou změnit svou podobu. Buďto skutečně fyzicky, nebo jako měniči známí v Západozemí, kteří vstupují do mysli zvířat a ovládají je. Tito měniči mají kromě Mossovy ještě žít na opačné straně kontinentu, na jihu v Ašaji, a podle příběhů Staré chůvy ze Zimohradu jsou vždycky zlí. A kromě nich se tam prý vydávají už jen lovci démonů, zlovolných, snad rohatých bytostí s černou krví, jež lze údajně zabít kovaným chladným železem. Ti mají strašit na zbytcích Valyrijského poloostrova, v troskách Tvrdodomova za Zdí, na ostrově Leng, v Pohoří jitra a Stínozemím za Ašají a právě v Mossovy.
Jinak ale alespoň Západozemcům o této zemi není známo vůbec nic. Jen Sarnorové z království Sarnoru na vrcholku své moci dopluli až k Mossovy, ale nedochovalo se, co tam možná objevili. Takže jde spíš o region, jehož jméno se používá jako synonymum pro něco vzdáleného, neznámého. Jako třeba, když se přišlo na to, že se Alysanne Targaryen a Jaehaerys I. potají vzali proti vůli matky a jejich rádců, Alysanne prohlásila, že i kdyby ji poslal na konec světa a přiměli ji vzít si „krále Mossovy nebo lorda Šedé pustiny“, stejně by našla cestu zpátky k Jaehaerysovi – zkrátka jako příklad konce světa. Navíc není známo, že by tam nějaký král byl. Není to žádná říše, a pokud je tam skupina, která má svého krále, Západozemci to nezaznamenali. Ostatně lze pochybovat, že se tam kdy někdo ze Západozemí dostal.
Foto: HBO
