Dalším z odlehlých regionů Essosu je téměř zapomenuté království N’ghai, jemuž se stalo osudným sousedství s agresivními Jogos Nhai. Tento článek se podívá na to, kde leží a jak to v něm po staletích nájezdů vypadá.
N’ghai je malé království na Dálném východě v Essosu, tedy v části Essosu za pohořím Kosti. Leží mezi Planinami Jogos Nhai a velkým lesnatým regionem Mossovy. V minulosti mohlo být výrazně větší, akorát jeho původní velikost se už dá jen dost těžko zmapovat. V Západozemí o něm mají jen velice omezené informace a nyní se skládá prakticky jen z hlavního města a jeho okolí, protože se po vytrvalých, brutálních nájezdech Jogos Nhai zhroutilo, jeho obyvatelé nebyli schopni většinu území uhlídat.
V každém případě, ať už bylo velké jakkoli, celou jeho severní hranici tvořilo a tvoří pobřeží Chvějivého moře, protože leží přímo u něj, v širokém zálivu vyplněném Tisíci ostrovy. Chvějivé moře je ledový oceán dosahující od východního pobřeží západozemského Severu až do nezmapovaných koutů světa na Dálném východě. Existuje o něm spousta příběhů a je snadné si představit, že právě tady, skoro na konci známého světa, jsou uváděny v život. Jako ty o podivných světlech na obloze, kde démonská matka ledových obrů věčně tančí nocí a láká muže do záhuby. O Lidožroutském zálivu, kde lodě navždy zamrzají v ledu. O bleděmodrých mlhách pohybujících se po vodě, tak ledových, že zmrazí každou loď. Utopených duších, které v noci povstávají, aby stáhly živé do hlubin. Bledých mořských pannách s černými ocasy a zlomyslnou povahou. Či ledových dracích z živoucího ledu, očima jako modré krystaly, ohromnými průhlednými křídly a ledovým dechem.
Ve skutečnosti jsou to ale velice bohaté a životem kypící vody, které obyvatelé N’ghai patrně využívají, když mají přístav. Žijí tam stovky druhů ryb, včetně lososů, vikoušů, šmačků, rejnoků, mihulí, úhořů, síhů, sleďů, makrel, tresek a sivenů, žraloci, narvalové, velryby, leviatani, krabi a humři, tuleni, mroži a lvouni. Právě po Chvějivém moři se přitom lze dostat do N’ghai nejsnáze, ačkoli není radno se až moc přibližovat k nepřátelským Tisíci ostrovům a ani obyvatelé N’ghai s nimi neudržují žádné vazby.
Východní hranici značí lesy Mossovy a severní Kanibalské písky, malá písečná poušť, za níž se rozkládá ledová Šedá pustina. Severní proto, že „jižní“ Kanibalské písky jsou ještě z druhé strany pustiny, takže fakticky jde o dvě malé pouště, a na mapě to vypadá, jako by Šedá pustina ležela „uprostřed“ nich. Na jihu pak dnešní území N’ghai dosahuje zhruba k okraji Krvácejícího moře, velkého vnitrozemského moře pojmenovaného po rudé barvě květů tamějších endemických rostlin. A na západ mají nepřátelské Planiny.
Stejně jako u Planin tak je N’ghai především regionem travnatých plání trpících suchem jako celá oblast, a protéká jím jediná řeka pramenící v Planinách a ústící do Chvějivého moře ve městě Nefer.
To je hlavní a nyní jediné město N’ghai, které spolu s územím na východ od něj představuje celý současný zbytek království. Je to jediný přístav na pobřeží Chvějivého moře za Kostmi známý západozemským mistrům, a to hlavně díky tomu, že ho navštívil lord Corlys Velaryon jako první Západozemec. Je věčně zahalený mlhou a obklopený vysokými křídovými útesy. K tomu má hrozivou pověst. Údajně ho sužují nekromanceři, tedy mágové manipulující se životem a smrtí, a mučitelé, a navíc při pohledu z přístavu vypadá jen jako malá osada. Ovšem 90 % z něj se prý schovává pod zemí, proto mu cestovatelé také říkají Skryté město.
Nefer a jeho okolí pak obývají lidé údajně příbuzní nomádům Jogos Nhai. Možná však spíš vzhledem než kulturou, protože zatímco Jogos Nhai žijí na cestách, v sedlech zebroňů, v rodinných klanech a nebudují, obyvatelé N’ghai měli města, minimálně tedy Nefer, dokonce budovaná i pod zemí, obchodují po moři – alespoň na to lze usoudit z existence přístavu – a mají svou, byť dohasínající, monarchii.
Foto: HBO
