Rod Arrynů

Pyšný rod Arrynů spravuje Údolí Arryn, kde členové této rodiny obývají pevnost Orlí hnízdo. Jejich předci jsou Andalové, proto v nich koluje téměř čistá andalská krev, na kterou jsou velmi hrdí.

Rod Arrynů je dalším z velkých urozených rodů Západozemí, jehož počátky se počítají od invaze Andalů, která započala v horách Údolí. A tam také tento rod dosud žije. Spravuje celou oblast Údolí Arryn a v letních časech přebývá v pevnosti Orlí hnízdo na vrcholku hory Obrovo kopí, zatímco v ostatních obdobích v Měsíční bráně na úpatí.

Kromě nich ještě existuje příbuzný rod Arrynů z Města racků a několik dalších méně významných a chudších rodin, avšak stejně hrdých na svůj původ, ale nejdůležitější jsou stále Arrynové z Orlího hnízda. Jejich znakem je sokol vzlétající k bílému měsíci na nebesky modrém poli (v seriálu ovšem obyčejném modrém, podobně jako má rod Tullyů) a jeho motto „Tak vysoko jako čestně“.

Protože obvykle uzavírali sňatky s dalšími andalskými šlechtici, mají Arrynové dodnes také nejčistší andalskou krev, na níž jsou velmi pyšní, a tak i trochu povýšení. Zároveň to i znamená, že často mívají světlé vlasy a oči a velmi světlou pokožku, což jsou znaky, které se u nich příliš nemění i díky horskému prostředí.

Za svou existenci se jim též poštěstilo držet spoustu důležitých titulů. Staří králové z rodu Arrynů dokonce směřovali svůj původ přímo k Andalosu (tedy k čistě andalským předkům a ne sňatku Andalů s Prvními lidmi, jako mnoho jiných) a někteří z nich rovnou tvrdili, že jsou potomky legendárního Hugora z Kopců, údajného prvního krále Andalů, korunovaného podle pověstí samotným Bohem Sedmi. Dál si pak přivlastnili titul krále Hory a Údolí, lorda Orlího hnízda, strážce Východu, obránce Údolí a pobočníka krále.

Arrynové a invaze Andalů

Protože Arrynové tvrdí, že jejich původ sahá až zpátky do dob, kdy Andalové teprve přicházeli na kontinent a k Hugorovi z Kopců, počátky jejich působení v Západozemí se musí hledat už v prvních potyčkách s Prvními lidmi po začátku invaze. Podle legend měl první andalský Okřídlený rytíř přiletět na zádech obřího sokola, zabít krále Kopí a zabrat jeho pevnost, ale podle mistrů došlo k trochu realističtějšímu střetu.

První lidé začali organizovat svou obranu pod králem Robarem II. Roycem a porazili několik menších andalských králů, kteří se po vylodění usazovali na Prstech a pronikali dál do Údolí. Andalové se proto také sjednotili, a to právě pod zástavou sera Artyse Arryna, pravděpodobnějšího Okřídleného rytíře, váženého rodáka z Údolí a nejlepšího válečníka své doby.

Král Robar byl následně zabit v bitvě, ti jeho příznivci, kteří odmítli novou nadvládu Andalů, utekli do Měsíčních hor a usadili se tam jako horské kmeny a zbývající První lidé poklekli a přísahali věrnost Artysovi, novému králi Hory a Údolí, což je také okamžik, od něhož je oblast známá ne pouze jako Údolí, ale Údolí Arryn. A Artys se pak usadil v Měsíční bráně a teprve po několika dalších generacích bylo dokončeno Orlí hnízdo užívané jako letní zámek.

Říká se, že ho nechal vystavět až Roland Arryn, Artysův vnuk, poté, co se rozhodl přestavět Měsíční bránu, která mu po cestách po světě připadala příliš ošklivá. Když ale v zimě tisíce divokých členů horských kmenů sestoupilo do údolí ve snaze najít jídlo, uvědomil si, jak je sídlo zranitelné a že jeho stržením by situaci pouze zhoršil, a jeho budoucí manželka Teora Hunter mu údajně připomněla, jak jeho děd porazil krále Robara pomocí překvapivého útoku z vyvýšeného místa a tím ho inspirovala k Orlímu hnízdu.

V jejich prospěch také nepochybně sloužila kromě dokončení Orlího hnízda, prakticky nedobytné pevnosti, rekonstrukce Krvavé brány Osrikem V. Arrynem, který z obyčejné drsné zdi udělal slavnou bránu v horském průsmyku, o níž se rozbije každá armáda.

Porážka Prvních lidí, jejich podrobení novému království a zabezpečení vládnoucího rodu však ještě neznamenalo další klidný život. Arrynové často bojovali se svými sousedy a neváhali Údolí rozšiřovat. Hugh Arryn, přezdívaný Tlustý, dobyl po krátké potyčce ostrov Oblázek, jeho vnuk Hugo, přezdívaný Nadějný, po poněkud delší ostrov Cecky a Alester Arryn se zase oženil s Arwen Upcliff a připojil Čarodějný ostrov.

Ne vždy navíc bylo rozšiřování a obhajování hranic Údolí tak snadné. Arrynové se několikrát dostali do války s králi Zimy, Starky ze Severu, kvůli území Tří sester, ostrovů pověstných piráty a zloději (Arrynové chtěli mít raději za sousedy piráty, než vlky), kvůli kterým král Jon Stark vystavěl pevnost Vlčí doupě, jež král Osgood Arryn, přezdívaný Starý sokol, a jeho syn Oswin vypálili, a to skončilo až když obyvatelé ostrovů přísahali věrnost výměnou za pomoc se Starky a Starkové se rozhodli snahu o ostrovy vzdát.

Stejně krvavé bitvy vedli také na moři s otrokáři z Volantisu, pleniteli ze Železných ostrovů a piráty z Kamenoschodů a Baziliščích ostrovů, v nichž mnoho z Arrynů padlo. Například manžel, bratři a děti lady Alyssy Arryn, kteří měli být zavražděni přímo před jejíma očima, aniž by pro ně uronila jedinou slzu, kvůli čemuž ji bohové po smrti měli odsoudit k věčnému pláči, který neustane, dokud její slzy nezaplní celé Údolí, a tak údajně vznikl „nekonečný“ obrovský vodopád Alyssiny slzy.

Podobná legendární postava se pak stala ještě i z krále Oswella, kterého někteří zasazují do příběhu o Krysím kuchaři. To měl být kuchař Noční hlídky z hradu Noční pevnost, jemuž měl právě král Oswell (podle jiných pověstí zase Tywell ze Skály) učinit příkoří. Kuchař se pak pomstil tím, že zabil králova syna, zapekl ho do koláče a ten nevědomému králi naservíroval. Bohové ho ve své zlobě na to, že porušil zákony pohostinnosti a pod svou střechou zabil hosta, pak měli proměnit v obří bílou krysu, která na věky nemůže požírat nic jiného, než vlastní potomky.

Arrynové při sjednocování Západozemí

Není proto divu, že původně byli Arrynové jedním z rodů, který se Targaryenům odmítl podrobit a vybral si raději další boj. Flotila obou stran se tak setkala v bitvě o Město racků, kterou dokonce Arrynové vyhráli, zničili Targaryenské lodě a došlo i k zabití jejich velitele, Daemona Velaryona. Jako odpověď pak přirozeně přišel dračí hněv, když Visenya Targaryen, jedna ze sester Aegona Dobyvatele, nechala svou dračici Vhagar spálit lodě Arrynů, čímž boj skončil zdánlivě nerozhodně, ale ve skutečnosti znamenal, že Targaryeni nebyli schopni město nikdy dobýt a vzít Údolí silou.

Následně se ale museli potýkat i s vnitřní revoltou obyvatel Tří sester a i s dalšími pokusy Targaryenů. Získat Údolí dostala za úkol právě Visenya, a to v době, kdy vládl jako král malý chlapec Ronnel Arryn, se svou matkou Sharrou jako regentkou. Ta neváhala, dokonce se nejdřív sama nabídla Aegonovi jako manželka ve snaze zabránit krveprolití, a po odmítnutí (protože už měl dvě manželky – své sestry) v Krvavé bráně svolala armádu, zatímco se ona a její syn měli ukrýt v Orlím hnízdě.

Jenže Visenya místo riskování zbytečného krveprolití na Vhagar jednoduše přeletěla hory a přistála na nádvoří Orlího hnízda, a když se tam konečně dostala i Sharra, našla svého syna sedět Visenyi na klíně a prosit o povolení k letu na drakovi. To ji konečně donutilo vzdát se, protože pochopila, že odpor je v této chvíli už marný, pokleknout, nechat Ronnela ať se proletí, dokonce dvakrát, a stát se regentkou už ne malého krále, ale lorda Orlího hnízda a lenního pána Údolí. Od té doby pak Arrynové také byli obránci Údolí a strážci Východu.

Arrynové v éře Targaryenů

Z počátku se ale příliš nehrnuli do nové říšské politiky a dokonce se pokusili i rebelovat. Jonos Arryn, mladší bratr Ronnela, posledního krále a prvního lorda, se pokusil vyvolat rebelii a Ronnela uvěznil. Mohl být docela úspěšný, protože tehdejší král Aenys Targaryen ze strachu před případným útokem psanců z Říčních krajin na Královo přístaviště ani neposlal armádu a pokus rodu Royceů, vazalů Arrynů, se s Jonosem vypořádat, vedl jen k prohození Ronnela měsíčními dveřmi. Ale nakonec se objevil princ Maegor na draku Balerionovi a všechny povstalce nechal oběsit.

Teprve později byli vrženi do nejvyšší politiky, když si lord Rodrik Arryn vzal princeznu Daellu Targaryen a jejich dcera Aemma byla provdána za budoucího krále Viseryse I. Mezi jeho potomky, mladším Aegonem II., jehož měl s Alicent Hightower, a Rhaenyrou, kterou porodila právě Aemma, totiž vypukl boj o nástupnictví, z něhož se vyvinula občanská válka známá jako Tanec draků, v níž Arrynové nepochybně museli mít účast.

A jak se dá předpokládat, lady Jeyne Arryn známá též jako Panna z Údolí jednoznačně podpořila svou příbuznou Rhaenyru a na žádost Rhaenyřina syna Jacaeryse poslala po moři z Města racků armádu, která se měla připojit k jejich mužům.

Při další rebelii „uvnitř Targaryenů“ – první Blackfyrově rebelii, kdy se na trůn pokusil dostat legitimizovaný bastard Daemon Blackfyre, se pak zapojili znovu a podpořili krále Daerona II. Neobešlo se to však bez následků, protože v zuřivé bitvě na Rudé louce byl předvoj lorda Donnela Arryna úplně rozdrcen, a nedlouho poté se lord sám musel vypořádávat s náporem epidemie moru známé jako Velká jarní nemoc, před níž byl nucen uzavřít Údolí. A poslední spojení s rodem Targaryenů nastalo, když si lady Alys Arryn vzala prince Rhaegala (který, stejně jako jejich potomci, ale nikdy neusedl na železný trůn).

Už v té době byl ale jejich rod poměrně dost oslabený a v době vlády lorda Jaspera došlo k několika událostem, které ho téměř připravily o nástupce. Sám Jasper měl pouze dva syny, Ronnela a Jona, a dceru Alys.

Nejmladší Ronnel zemřel v době, kdy se mu teprve narodil vlastní potomek Elbert, který byl dědicem Údolí až do své smrti těsně před Robertovou rebelií. Alys zemřela po porodu devátého dítěte, její manžel brzy poté a ani jejich děti neměly v životě úspěch. Jejich syn zemřel ve třech letech, dvě jeho sestry nedlouho po něm, další dcera se stala septou a další mlčenlivou sestrou, pátá dcera zůstala neplodná a šestá byla unesena horskými kmeny. Pouze nejstarší se provdala za Denyse Arryna, vzdáleného bratrance, a porodila mu dítě, avšak oba zemřeli po Denysově smrti v rebelii, a nejmladší, provdaná za sera Hardynga, taktéž nepřežila porod.

A ani nejstarší syn a dědic Jon Arryn ani po několika manželstvích stále nedokázal svůj rod zabezpečit. Jeho první žena Jeyne Royce zemřela při porodu a nepřežila ani jejich dcera, a druhá, Rowena Arryn, Jonova vlastní sestřenice, zemřela bez potomků.

Možná i proto se Jon rozhodl, že se ujme opatrovnictví dvou dalších chlapců, jak je pro mladé šlechtice v Západozemí zvykem, a to Eddarda Starka ze Zimohradu a Roberta Bartheona z Bouřlivého konce, a snažil se jim dát co možná nejlepší výchovu.

Arrynové a Robertova rebelie

Příběh o Robertově lásce Lyanně Stark, která byla podobně jako její bratr Brandon zasnoubena s jižanským rodem, a jeho zuřivé pomstě po jejím zmizení s Rhaegarem Targaryenem, je po celé říši velmi dobře známý. Faktický začátek rebelie se ale nepočítá od zmizení ani od následné vraždy Brandona a jeho otce Šíleným králem, ale od chvíle, kdy král po Jonu Arrynovi žádal hlavy svěřenců Neda a Roberta a Jon odmítl a shromáždil své muže v oprávněné obavě z králova hněvu. Oba dva se následně vydali do svých rodných zemí povolat vazaly a tím započala zatím poslední velká změna dějin.

Ne všichni se ale hrnuli do povstání proti trůnu. Například lord Marq Grafton z Města racků se svému lennímu pánovi spolu s dalšími royalisty postavil, ale byl poražen Robertem. Jon Arryn se tak spolu s Nedem a Robertem stal jedním z hlavních vůdců rebelie, Jon a Ned s vlastní silou na sever od řeky Trojzubce a Robert na jihu v Bouřlivých krajinách. A později zabezpečil věrnost dalšího rodu a území, a to Tullyů z Říčních krajin, když si vzal Lysu, dceru lorda Hostera Tullyho, zatímco Ned se namísto bratra Brandona oženil s Lysinou starší sestrou Catelyn.

Ani tak se ale rodu Arrynů nevyhnuly kruté ztráty. Jonův synovec a tehdejší dědic Elbert byl jedním z mužů, kteří spolu s Brandonem vyjeli do Králova přístaviště žádat Rhaegarovu hlavu a nikdy se nevrátili, a ser Denys Arryn, miláček Údolí, manžel Jonovy neteře a možný dědic, zemřel v bitvě zvonů při záchraně zraněného Roberta, kde se síly rebelujících armád konečně spojily. A protože mladičká Lysa zatím žádného potomka nečekala, jediným dědicem tak zůstal malý Harold Hardyng, Jonův prasynovec, přezdívaný Mladý sokol.

Arrynové za vlády Baratheonů

I přes poměrně temné vyhlídky do budoucnosti se ale Arrynům díky významnému podílu na rebelii a konečné porážce Targaryenů naskytla po usednutí Roberta na železný trůn šance vyšplhat až na vrchol. Jon se stal Robertovým pobočníkem, zatímco lord Nestor Roye se staral o Údolí jako Nejvyšší správce, a protože Robert byl skvělým válečníkem, ale mizerným králem, v podstatě celému Západozemí vládl on.

Také Robertovi dojednal sňatek s Cersei Lannister, protože dobře věděl, že i přes činy jejich armády během rebelie, Jaimeho porušení přísahy a kruté ukončení targaryenské královské linie přinesou Lannisterové trůnu značné bohatství a upevní se jeho moc i nad důležitými Západními krajinami.

Problém zůstával jen v jeho manželství s Lysou. On sám byl už dávno starý muž, zatímco jeho žena sotva odrostlá dívka zamilovaná od dětství do jiného, dlouhou dobu zůstávali bezdětní a Lysa protrpěla několik potratů. Až nedlouho před událostmi na začátku příběhu se konečně narodil malý Robert (v seriálu přejmenován na Robina, aby se předešlo zmatení mezi Robertem Arrynem, Robertem Baratheonem a Robbem Starkem), rozmazlovaný jedináček trpící nemocemi.

Život v Králově přístavišti však rozhodně nesvědčil nikomu z nich a ani nyní nemá jejich rod vyhráno, a přestože jde o lordy vládnoucí jedné z i po válce pěti králů nejzachovalejších zemí, jeho vláda a budoucnost rozhodně není zabezpečená.

Současní členové rodu Arrynů (k začátku seriálu):

• lord Jon Arryn, strážce Východu, obránce Údolí, pobočník krále
• lady Lysa Tully, manželka Jona, po jeho smrti lady Údolí, dokud její syn nedospěje, dcera Hostera Tullyho a Minisy Whent
• lord Robin Arryn, v knize Robert, jediný syn a dědic Jona a Lysy, přezdívaný Sladký Robin
• Harrold Hardyng, přezdívaný Harry dědic a Mladý sokol, syn Jonovy neteře, v knize případný Robinův dědic
• Alys, v knize Harroldova přiznaná nemanželská dcera s dívkou Cissy

Foto: HBO