Ballové by nebyli zrovna významný rod, kdyby se jim nepovedlo zaplést s Targaryeny při několika krvavých událostech. Jednou jako jejich ochránci a jednou v zuřivé snaze sesadit je z trůnu.
Rod Ballů je urozený rod z Roviny. Nebylo prozrazeno jeho sídlo ani slova, ale ve znaku má červenou převrácenou krokev se třemi bílými disky na bílém poli. A zdá se, že ani není příliš významný, ačkoli patrně býval. Datuje svůj původ k Prvním lidem, hned do věku hrdinů, k bájné Florys Lišce.
To měla být dcera údajného krále, boha nebo mocné legendární postavy Gartha Zelenorukého. Liška se jí říká proto, že měla mít tři manžele, aniž by o sobě navzájem věděli, a založit tak rody Florentů, Ballů a Peaků. Podle některých příběhů byl jejím bastardem i předek Lannisterů, Lann Chytrý, podle jiných ho porodila její sestra Rowana Zlatostromá.
Ballové mezi králi a bohy
Ballové se patrně nedostali k nejslavnějším a nejdůležitějším historickým událostem alespoň natolik, aby jejich účast byla zaznamenaná, až do příchodu Targaryenů. Lady Rosamund Ball se tehdy stala dvorní dámou královny Alysanne Targaryen v první čtvrtině vlády jejího manžela Jaehaeryse I.
Když královna čekala jejich první dítě, navštívili i s Rosamund Panenské jezírko v Říčních krajinách. Stojí tam lázně obklopující jezírko s potůčkem opečovávané místními septami, muži tam mají zákaz vstupu a má to být posvátné místo. Alysanne se tam tedy rozhodla vykoupat spolu s jejími septami a dámami včetně Rosamund, zatímco Královská garda musela čekat venku. Jenže ne všichni církevní hodnostáři byli přesvědčeni, že praktiky Targaryenů mohou akceptovat, a některé ze sept věřily, že pokud královna a incestní zrůdnost v jejím lůně vstoupí do vody, znečistí ji. Tudíž když se dámy svlékly, aby vstoupily do lázně, tři septy na ni nečekaně zaútočily s dýkami.
Jen díky odvaze jejích dam se Alysanne nic nestalo. Vrhly se před ní, septu Edyth a lady Prudence Celtigar útočnice zranily a Rosamund bodly do břicha. Výkřiky také zalarmovaly stráže venku, takže zákaz nezákaz, vtrhly dovnitř, dvě útočnice zabily a třetí vzaly k výslechu – ta pak odhalila jména šesti dalších, které měly pomáhat útok naplánovat. Na to lord Mooton z Panenského jezírka pověsil ty shledané vinnými, Alysanne ho přesvědčila, aby ušetřil ty, jimž se vina jednoznačně neprokázala.
Bohužel ale po třech dnech Rosamund podlehla svým zraněním a lépe nedopadlo ani těhotenství Alysanne. Novorozený Aegon totiž zemřel, zatímco Alysanne věřila, že kdyby jí dovolili vykoupat se ve svatých vodách jezírka, mohl žít.
Ballové mezi bastardy a pány
Dalším Ballem, který sehrál docela důležitou roli pro dynastii Targaryenů, byl ser Quentyn Ball. Rusovlasý, s výbušnou povahou, proto mu říkali Kulový blesk (tak si také změnil osobní znak na rudou a zlatou ohnivou kouli na poli noční černi), jeden z nejlepších rytířů své doby.
Býval to zbrojmistr Rudé bašty za vlády Aegona IV. Mezi jeho povinnosti tak patřilo učit umění boje syny korunního prince Daerona, Aegonovy vnuky Baelora, Aeryse, Rhaegela a Maekara a i Aegonovy bastardy v obdobích, kdy je nechával žít u dvora, a to Daemona Vodského (později známého jako Blackfyre), Aegora Řeku (později známého jako Hořkoocel) a Bryndena Řeku (později známého jako Krvevran).
K tomu mu Aegon slíbil místo v Královské gardě, jakmile se jedno uvolní. Quentyn byl tou dobou ženatý, ale po takovém postupu neskutečně toužil. Tak moc, že svou manželku donutil připojit se k tichým sestrám, čímž jejich manželství legálně skončilo, protože žádný člen Královské gardy se nesmí oženit. Jenže než Aegon stihl svůj slib splnit, zemřel. Místo v gardě se uvolnilo až za vlády jeho nástupce Daerona II. A ten Quentyna z neznámých důvodů odmítl.
Nepřekvapivě, prudký Quentyn toto zklamání nikdy nezapomněl. Když se začaly po říši rozdmýchávat vášně, neboť Daeron svým sňatkem s Myriah Martell přivedl do Sedmi království Dorne, na královský dvůr mnoho Dornů, mnoho lordům se takové pořádky nelíbily a preferovali králova nemanželského bratra Daemona, jenž byl v jejich očích navíc lepším obrazem silného krále než učenec Daeron, přidal se k Daemonovým podporovatelům.
Říkalo se, že měl stejně zásadní roli v přesvědčení Daemona, aby vznesl svůj nárok na železný trůn a pokusil se rebelovat proti Daeronovi, jako jeho nejhlasitější zastánce Aegor Řeka. Ten to zase dělal proto, že nenáviděl Bryndena Řeku. Brynden byl u královského dvora a Daerona oblíbenější, rozhodl se Daeronovi sloužit a měla ho mnohem radši jejich další poloviční sestra Shiera, po níž Aegor toužil. Navíc před svou smrtí všechny Aegon IV. legitimizoval, a tak z jeho pohledu nešlo ani o zcela neoprávněný požadavek.
Daeron ovšem nebyl k rozporuplným názorům v říši hluchý. Dozvěděl se i o čím dál konkrétnějších plánech připravovaných k rozpoutání otevřené rebelie. Poslal proto své muže preventivně Daemona zatknout, jenže Quentyn mu pomohl vyhnout se zatčení a rebelii se království nevystříhalo. A Kulový blesk v ní nejspíš prolétl říší s největšími škodami. Zuřivě bojoval pro Daemona. Zabil lorda Lefforda u Lannisportu. Zahnal lorda Damona Lannistera do Casterlyovy skály, když se mu pokusil postavit. U brodu přes Klikatici v Rovině zabil všechny syny lady Penrose kromě nejmladšího, prý jako projev laskavosti. A účastnil se i osudové bitvy na rudém poli, kde ho čekala smrtelná rána šípem, když se zastavil pro vodu. Jen pár chvil předtím, než stejný osud potkal Daemona Blackfyra a než byla rebelie prohraná.
Noc před bitvou si ale ještě stihl užít. Patřil mezi milence vojenské nevěstky Jenny, jíž se říkalo Jenny za penny, a těsně před bitvou její služby vyhledal, stejně jako půl tuctu dalších mužů. Takže se jí nakonec začalo ještě říkat Jenny od rudé trávy. A té se po devíti měsících narodil chlapec Glendon. Jenny pak jako jeho otce označila Quentyna, ač se Glendon, malý, podsaditý, s malýma očima, huňatým obočím, velkou bradou a tmavě hnědými vlasy Quentynovi vůbec nepodobal a nebylo možné to ověřit – takže tomu většina lidí nevěřila. Vyloučit to nicméně také nelze.
Přidala mu tak přídomek Květina, jak se říká všem bastardům z Roviny, pokud jejich urozený rodič své rodičovství uzná, a Glendon tomu příběhu propadl. Jenny se s ním po válce usadila v nevěstinci U Vrbiček, kde ho vychovávala i s jeho pozdější sestrou, a když zemřela, ujaly se jich ostatní prostitutky. A Glendon se naprosto zbláznil do vysněné představy svého otce.
Používal jako svůj znak Quentynův osobní znak, snažil se vypadat jako skutečný rytíř, takže si dokonce našetřil na oblečení z dobré drahé látky s vyšíváním ve stylu znaku rodu Ballů, rád se chlubil, že je z krve hrdiny. Starý panoš, jenž žil nedaleko nevěstince, mu pak poskytoval rytířskou výuku a nakonec ho ser Morgan Dunstable pasoval na rytíře před dvěma tucty svědků. Výměnou za to, že bude prvním mužem Glendonovy sestry.
Z Glendona se potom stal potulný rytíř, jemuž se mnozí posmívali jako Rytíři z Vrbiček a jenž se naopak zkoušel zvát Glendonem Ballem, a cestoval po říši. Půl roku po svém pasování se přidal ke skupině dalších potulných rytířů a zpěváků mířících do Bělostěn na turnaj ku příležitosti svatby lorda Ambrose Butterwella s lady Frey. Hlavní cenou pro vítěze turnaje mělo být dračí vejce a on doufal, že ho vyhraje a proslaví se. Navíc měl skutečně dobře našlápnuto, úspěšně shodil ze sedla několik rytířů a lordů a nikdo nemohl o jeho schopnostech pochybovat.
Nevěděl však, že jedním z jeho nových společníků je Daemon II. Blackfyre v přestrojení za Johna Šumaře. Rovněž toužící po vejci a k tomu po rozpoutání druhé rebelie. Proto, aby se ho zbavili jako nebezpečného protivníka a zajistili Daemonovi vítězství v turnaji, nařkl lord Gormon Peake, jeden z Daemonových pomocníků, Glendona z krádeže vejce. To totiž zmizelo v noci svatby.
Na to ho mučili ve sklepení, aby se přiznal a vzdal se turnaje, ale Glendon neustoupil. Nakonec ho propustili pod podmínkou, že stane proti Daemonovi „Johnovi“ na kolbišti. Jako takové rozsouzení soubojem. Byl sice poznamenán mučením, ale dokázal Daemona shodit do bláta hned na první pokus a prokázat tak svou nevinu. A do bláta tak shodili vlastně celou druhou Blackfyrovu rebelii, protože na místě náhodou vším zamíchali i Dunk s princem Eggem, o plánované zradě lorda Butterwella, Blackfyrů a dalších se včas dozvěděl tehdejší pobočník Krvevran, měl na hradě své špehy a dorazil krátce poté i s dostatečným množstvím vojáků, aby Daemonovi z bláta nikdo pomáhat nechtěl.
Přes všechny tyto nezdary nicméně má rod Ballů existovat do současnosti. Jen se přímo v sáze zatím neobjevil žádný jeho člen.
Foto: Talpress
