Rod Dondarrionů

Dondarrioni jsou jedním ze starých rodů Západozemí. Vznikli díky velmi známé legendě o blesku, který z nich udělal šlechtický rod a který se dostal i na jejich znak.

Rod Dondarrionů je starý rod z Bouřlivých krajin, a tak je vazalem Bouřlivého konce a v současnosti stále rodu Baratheonů, konkrétně Roberta Baratheona, na čemž si zakládá i přes jeho smutný konec. Jeho sídlo Černoazyl se nachází v dornských mokřadech na hranici Dorne, blízko Kostěné cesty, o kterou se stará a v minulosti ji strážil před invazí z Dorne. Jeho motto zatím není známo, ale jeho znak je legendární – fialový, klikatý blesk na černém poli posetém čtyřcípými hvězdami.

Dondarrionové za bouřlivých králů

Rod Dondarrionů byl založen v dobách rozdrobeného Západozemí, podle legend po jedné nečekané a trochu děsivé události. Dornové a bouřliví králové spolu od nepaměti vedli války a k další se schylovalo právě i v oné době. Zvědové se ale náhodou dozvěděli o připravovaném útoku písečných nepřátel a vyslali posla jménem Dondarrion za bouřlivým králem. Ovšem po cestě ho přepadli dva Dornové, odhodlaní udržet zprávu v tajnosti, dokud k útoku nedojde. Šípem zabili jeho koně a když posel letěl k zemi, zlomil si i meč. Myslel si tak, že je ztracen.

Náhle ale z oblohy sjel fialový blesk, rozštěpil se, uhodil do Dornů a oba je zabil. Posel tak mohl rychle pokračovat dál, doručit zprávu včas a bouřlivý král mu za jeho odvahu a zásah udělil lordství, čímž vznikl nový urozený rod zavázaný Bouřlivému konci. A podle toho, že šlo o bouřlivého krále, se to stalo dlouho před Targaryeny v době Andalů, nebo možná ještě ve věku hrdinů.

Dondarrionové po příchodu Targaryenů

Jako věrní vazalové bouřlivých králů se tedy Dondarrionové postavili po jejich boku na odpor proti Targaryenům a jejich snaze dobýt Bouřlivé krajiny. Do armády Argilaka Durrandona, pochodující z Bouřlivého konce vstříc Orysu Baratheonovi a Rhaenys Targaryen, se proto přidal i bastard z Černoazylu, jehož skutečné jméno se nikde nezachovalo, a získal dokonce velení předvoje spolu s Dickonem Morrigenem.

Podařilo se jim nepřátelskou armádu překvapit útokem za prudké bouře, ale i tak Poslední bouře, jak je bitva dodnes známá, trvala věčně a nevedla k vítězství. Jeden za druhým nejprve padaly kopce obsazené Targaryeny, až se Dickonův a bastardův předvoj dostal ke královně Rhaenys a dračici Meraxes. A to byl jejich konec – oba skončili v dračím ohni. Bouřlivé krajiny pak po následném vítězství převzal nový vládce Orys, oženil se s posledním potomkem Durrandonů a Dondarrionové se stali vazaly jeho nového rodu Baratheonů.

Moc to ovšem neměnilo na jejich neustálých potyčkách s Dorny. Velké problémy jim například způsobovaly skupiny psanců, potulující se po dornských mokřadech, mezi nimiž se několikrát během historie vyloupl silný, rebelující vůdce, kterému vždy říkali král Sup.

Poprvé se jeden král Sup objevil hned během vlády krále Aenyse I., syna Aegona Draka. Byl jím jakýsi Dorn, jenž sehnal tisíce následovníků, zřídil si úkryt v Rudých horách a povstal proti Železnému trůnu, ačkoli Dorne tehdy součástí říše vůbec nebylo. Připsal si i několik vítězství proti lordům mokřad, protože princezna Deria Martell jejich povstání ignorovala, takže jim umožnila rozrůst se do ohromné třicetitisícové skupiny. Ale nakonec neobstál.

Aenys se s krizí vyrovnával neefektivně a navíc musel čelit i dalším po celé říši, avšak bývalý pobočník Orys spojil lordy z mokřad pod jednotné velení a rozpoutal lov na supy. Dokázal takto mnoho z nich pobít a během bitvy u Kamenopřilby je definitivně porazil. Od té doby se také říká, že valyrijský meč Tarlyů Srdcozhouba je rudý od dornské krve, kterou ho zakrvácel lord Sam Tarly.

Po nějaké době se však objevili další králové Supi a poslední, jenž rebeloval proti Daeronovi II., se dostal do křížku právě s Dondarriony. Daeron tehdy pověřil lorda Dondarriona, aby zničil krále Supa a jeho rebely jednou provždy, a tak se Dondarrionové spojili se sousedy Carony z Noční písně, vzali osm set koní a čtyři tisíce pěšáků a tři roky před nechvalně proslaveným turnajem na Jasanobrodské lučině vyrazili do hor splnit svou misi.

Úspěšné řeže se tehdy účastnil i panoš sera Arlana z Pennytree, hromotluk Duncan přezdívaný Dunk, který se po třech letech ukázal i na turnaji. Tam mezi účastníky rozpoznal znak Dondarrionů a doufal, že jejich rytíři by ho mohli poznat a dosvědčit jeho vlastní rytířství, protože jinak by se nesměl účastnit.

Jenže ser Manfred Dondarrion, syn lorda, pod jehož zástavami Dunk a Arlan bojovali, odmítl jakkoli pomoci. Neobměkčilo ho, ani když mu Dunk zopakoval příběh o vzniku jeho rodu a jeho znaku tak, jak ho slyšel v jejich armádě, a nakonec se dočkal pomoci až od korunního prince Baelora, ženatého náhodou s lady Jenou Dondarrion, jež se měla stát první královnou z Dondarrionů.

Ovšem netušil, že se jim jen málo odvděčí. Když se po potyčce Dunka s Baelorovým synovcem konal soud Sedmi a Baelor se rozhodl bojovat na Dunkově straně, jeho bratr Maekar ho nešťastnou náhodou udeřil do hlavy tak silně, že mu rozbil lebku a korunní princ zemřel. Z lady Jeny se tak královna nikdy nestala a ani její synové, Valarr a Matarys, na trůn neusedli, protože zemřeli při epidemii Velké jarní nemoci.

Sami Dondarrionové však o několik let později pořádali v Černoazylu další docela památný turnaj. Tehdy se totiž teprve desetiletý panoš Barristan Selmy rozhodl zúčastnit stůj co stůj, navlékl se do brnění a vydával se za tajemného rytíře. Samozřejmě ho hned všichni poznali a byl většině pro smích, ale princ Duncan Targaryen se s ním i tak utkal, a přestože ho brzy vyhodil ze sedla, dal mu přezdívku Chrabrý, která se Barristana držela až do konce života.

Dondarrionové za vlády Baratheonů

Dalšího známého turnaje, tentokrát až roky po Robertově rebelii, v níž Dondarrionové jednoznačně stáli za svým lenním pánem Robertem, se účasnil i současný lord Berik Dondarrion. Ten se dostavil jako jeden z rytířů na pobočníkův turnaj v Králově přístavišti pořádaný na počest jmenování Eddarda Starka pobočníkem krále.

Tehdy mu sice potulný rytíř zabil koně a později ho porazil Thoros z Myru, takže se příliš daleko nedostal, ale v knize se do něj i přesto ihned zamilovala Sansina přítelkyně Jeyne Poole (ač z jejího pohledu starý, když už mu bylo přes dvacet, byl Berik velice pohledný) a pokukovala po něm polovina dvora.

A díky jeho předvedeným schopnostem ho i později Ned vybral jako velitele skupiny s úkolem zajmout a popravit Gregora Cleganea, plenícího Říční krajiny. Jenže brzy poté, co vyrazili, nakráčeli všichni do chystané léčky a roznesla se zpráva, že byl Berik zabit. Ačkoli byl od té doby viděn ještě mnohokrát, stejně jako měl být ještě mnohokrát popraven, a stal se, ač není známo, za koho se během války pěti králů postavil Černoazyl, velitelem Bratrstva bez praporců. Což je však velice nebezpečný psanecký život, a tak není vůbec jisté, na koho nakonec připadne pokračování rodinného odkazu nebo zda třeba nezanikne.

Členové rodu Dondarrionů (k začátku seriálu):

• lord Berik Dondarrion, lord Černoazylu, přezdívaný Bleskurychlý lord, lord mrtvol a lord Derik
• lady Allyria Dayne, Berikova snoubenka, sestra Arthura a Ashary Dayne

Foto: HBO