Rod Martellů

Unikátní rod Martellů má bohatou a silnou historii. Jejich členové jsou exotického původu, mají své specifické zvyky a neopovrhují bastardy.

Rod Martellů, jeden z velkých rodů Západozemí, je přibližně tisíc let starý a na rozdíl od zbytku říše, která podléhá vlastní kultuře Prvních lidí nebo Andalů, zakládá si na dominantním vlivu Rhoynarů, což ho dělá v mnoha ohledech naprosto unikátním.

Třeba jeho jméno – nezní jen Martell, ale celé je Nymeros Martell, což má naznačovat, že jde o potomky Nymerie. Dál sídlo, jež není jen jedno, protože kromě Starého paláce v pevnosti Sluneční oštěp v Dorne vlastní také nedaleké Vodní zahrady, nebo i znak, co byl původně pouze oštěpem na oranžovém poli, ale po sňatku s královnou Nymerií se změnil na rudé rhoynské slunce probodené zlatým oštěpem. Jejich motto pak zní „Neskloněni, nepokořeni, nezlomeni“, což taktéž úzce souvisí s jejich historií.

Neobvyklé jsou i jejich tituly. Nepatří k nim strážce Jihu, přestože jde o rod vládnoucí nejjižnějšímu území, neboť v době jeho udělení Tyrellům bylo Dorne stále nezávislým královstvím, ale zahrnují nejen původního lorda Písečné lodi, staré pevnosti Martellů, a lorda Slunečního oštěpu, ale i prince či princeznu Dorne, i když nejsou s královským rodem spřízněni.

A stejně tak i jejich vzhled je pro zbytek říše docela exotický. Podle rozdělení dornské populace Daeronem I. Targaryenem spadají pod slané Dorny žijící na jihovýchodním pobřeží, což znamená, že mají tmavé oči, tmavé vlnité vlasy, olivovou kůži, vlastní přízvuk a dost specifickou povahu. Jsou horkokrevní, vášniví, milují boj, neopovrhují bastardy a je pro ně běžné, aby si vydržovali klidně i vedle manželů milence nebo milenku bez ohledu na pohlaví.

Martellové po invazi Andalů

Ačkoli se v Dorne andalská kultura příliš neprojevuje, původ rodu Martellů sahá právě k Andalům, a to k Morganu Martellovi, andalskému dobrodruhovi, jenž se usadil mezi ústím řeky Zelenokrvavice a Rozbitou paží, roztříštěným pevninským pásem, jenž původně spojoval Dorne s Essosem. Vedl také boje proti místním Prvním lidem, které porazil, a zabral si pro sebe padesát líg dlouhý a deset líg široký kus půdy, na němž upevňoval svou moc a vystavěl pevnost Písečnou loď.

Neprohlásil se ale jeho králem, takže Martellové nikdy tento titul nedrželi, naopak působili postupně jako vazalové několika jiných králů, například z rodu Jordaynů, Allyrionů a Yronwoodů.

Rod Nymeros Martell

I po několika stech letech, kdy v Dorne vedli různé boje králové se svými malými královstvími v rozdrobené zemi, byli Martellové pouze méně významný rod. Ve stejné době ale v Essosu probíhala lítá dobyvačná válka Valyrijců, kteří po porážce Ghiskarského impéria obrátili pozornost na západ a začali drtit a utlačovat obyvatele království kolem řeky Rhoyne. Rhoynarové se několikrát pokusili útoky odrazit a zaznamenali i pár úspěchů, ale po brutální odvetě Valyrijců se třemi sty draky se válečnická královna Nymeria rozhodla vzít zbývající lid a najít mu bezpečné útočiště daleko od zabíjení a zotročování.

A po nějaké době neúspěšného obeplouvání světa, přibližně před 700 lety, se svými legendárními 10 000 loděmi zakotvila právě v Dorne. Martellové a jejich země byli tehdy podrobeni rodu Yronwoodů a v uprchlících tak hned zahlédli svou šanci. Lord Mors Martell si vzal Nymeriu za manželku a společnými silami se dokázali z nadvlády Yronwoodů probojovat, sjednotit celé Dorne pod jedinou vládu v Nymeriině válce a založit rod Nymeros Martell. Nymeria pak údajně všechny lodě zapálila na znamení nalezení nového domova a od té doby nemá Dorne vlastnit žádnou významnou flotilu.

Právě toto spojení pak způsobilo odklonění od původních andalských tradic a přijetí nových, přivezených Rhoynary. Proto například místo krále Dorne převzal Mors titul prince jakožto nejvyššího šlechtice, proto je po rodičích dědicem vždy nejstarší potomek, ne pouze nejstarší syn, a proto byla Písečná loď přestavěna podle rhoynské architektury na větší komplex Sluneční oštěp.

Martellové v éře Targaryenů

Na rozdíl od ostatních původních království, Dorne ani nebylo výrazně zasaženo Aegonem Dobyvatelem a velmi dlouho udržovalo svou nezávislost. Ne, že by se o něj nikdy nepokusil, ale všechny jeho válečné konflikty i konflikty jeho potomků s vládnoucími Martelly a jejich lidmi nakonec skončily neúspěchem.

Při dobývání utrpěla Aegonova armáda krutou porážku, když její protivníci využili partyzánský způsob boje uprostřed pouště, přičemž targaryenská armáda obsazovala prázdné pevnosti pouze se ženami a dětmi, co na dotazy o mužích opakovaly, že „jsou pryč“, a ani draci nebyli mnoho k užitku. A dokonce nezabralo ani přímé vyjednávání Aegonovy sestry a ženy Rhaenys, kterou vládnoucí osmdesátiletá princezna Meria, přezdívaná Žlutá žába Dorne, klidně odbyla.

Další snaha Dorne podmanit brzy na to vyústila v první Dornskou válku, při níž Dornové zopakovali taktiku opuštění pevností, takže je Targaryeni snadno získali, do Slunečního oštěpu dosadili vlastního kastelána a strážce Písků lorda Rosbyho, a když se vrátili do Králova přístaviště, původní obyvatelé se zase vyrojili ven a samotná Meria spoutaného Rosbyho vyhodila z okna. A když se Rhaenys pokusila dobýt království potřetí, vyvrcholila její snaha jak smrtí jí samotné, tak jejího draka Meraxese.

Následné možné boje pak byly odvolány, až když nový princ Dorne Nymor po Meriině smrti poslal svou dceru Deriu jednat s Aegonem. Ten chtěl nejprve nabídku míru odmítnout, ale pak si přečetl tajemný dopis od Nymora, údajně ho svíral tak pevně, až mu krvácely ruce, beze slova odletěl na Dračí kámen, a když se další den vrátil, souhlasil. Neví se, co bylo obsahem dopisu, ale mistři se domnívají, že mohlo jít o zprávu, že jeho milovaná Rhaenys nezemřela spolu s Meraxesem, ale zmrzačená trpí uprostřed Dorne, a po sjednání míru ji z jejího údělu vysvobodí, nebo o hrozbu o najmutí Mužů bez tváře na vraždu Aegonova dědice.

Svůj nezávislý status si tak Martellové drželi další dvě století, i když se často do sporů a bojů v Sedmi královstvích zapojovali, a i když spousta dalších targaryenských králů pokoušela štěstí a proti Dorne vytáhla. Konečná aliance byla ale uzavřena teprve až když si budoucí král Daeron II. vzal za manželku princeznu Myriah Martell a princ Maron Martell Daeronovu sestru Daenerys. Tehdy Martellové přísahali věrnost železnému trůnu a připojili své království k říši.

Martellové a Robertova rebelie

Od spojení těchto dvou rodů se stali Martellové významnými podporovateli koruny s blízkými vztahy s Targaryeny, a to až do poslední generace zahrnující Dorana, Oberyna, Eliu a jejich dva bratry, Olyvara a Morse, jež zemřeli jako nemluvňata.

Elia s Oberynem totiž měli původně být zasnoubeni s dvojčaty Tywina Lannistera, jak si to přály jejich matky. Jenže chvíli před jejich příjezdem do Casterlyovy skály Tywinova žena zemřela při druhém porodu, Tywin Martelly několik týdnů ignoroval a jediné, co nakonec nabídl, byla svatba Elii s miminkem Tyrionem.

To samozřejmě nemohlo obstát, a tak se nakonec princezna Elia provdala za Rhaegara Targaryena, prince Dračího kamene a dědice trůnu (o němž Tywin doufal, že by mohl být dobrou volbou pro jeho Cersei). Jejich manželství ale procházelo různými těžkostmi, protože ač byl Rhaegar pravým opakem svého šíleného otce, Elia nikdy neoplývala pevným zdravím a po porodu princezny Rhaenys a později prince Aegona zůstávala dlouho nemocná, neschopná a upoutaná na lůžko.

Možná i proto a pro svou posedlost starými proroctvími o třech dračích hlavách a princi, který byl přislíben, se Rhaegar začal ohlížet i po jiné ženě, Lyanně Stark. Tu okouzlil svými písněmi, dokonce ji po vítězství na turnaji v Harrenově korunoval královnou lásky a krásy i přes přítomnost své manželky, a přibližně rok poté s ní zmizel.

To a následná vražda Lyannina bratra a otce, kteří se v Králově přístavišti pokusili neúspěšně dovolat spravedlnosti, podnítilo zlobu jejího snoubence Roberta Baratheona. Přesvědčený, že Rhaegar Lyannu unesl, rozpoutal spolu s Nedem Starkem, druhým Lyanniným bratrem, a Jonem Arrynem, jejich poručníkem, rebelii, známou též jako válka Uchvatitele.

A přestože Martellové nebyli nijak nadšení z Rhaegarovy zrady Elii, stále podporovali krále Aeryse, především proto, že jak Robert a jeho vazalové jezdili od vítězství k vítězství, on se rozhodl držet Eliu a její děti jako rukojmí, aby si jejich poslušnost zabezpečil, zatímco vlastní manželku a malého syna Viseryse poslal na Dračí kámen.

Poskytli proto královské armádě značný počet mužů a například při rozhodující bitvě u Trojzubce zastávali Dornové celou čtvrtinu. Jenže nehledě na jejich množství a schopnosti, Robert prince Rhaegara rozdrtil, rod Targaryenů padl a i Martellové utrpěli mnoho ztrát, včetně prince Lewyna, Doranova a Oberynova strýce, člena Královské gardy.

A nejhorší z nich byla ztráta utrpěná při vyplenění Králova přístaviště armádou Lannisterů. Tehdy totiž patrně Tywin Lannister vydal příkaz ke zbavení se následníků trůnu a jeho věrní vazalové ho provedli s bezhlavou zuřivostí. Rhaenys, jež se úplně vyděšená schovávala pod otcovou postelí, byla ubodaná více než padesáti ranami Amorym Lorchem, zatímco Gregor Clegane rozbil před Eliou malému Aegonovi hlavu o zeď a následně, ještě s jeho krví na rukách, Eliu brutálně znásilnil a přesekl svým obrovským mečem.

Martellové dnes

Oberyn, nejhorkokrevnější ze svých sourozenců, hodlal následně v bojích pokračovat ve jménu Viseryse, ale jeho starší bratr Doran všem dalším konfliktům po usednutí Roberta na trůn zabránil diplomatickou domluvou s Jonem Arrynem a za svůj rod přísahal věrnost novému králi. Nicméně nenávist vůči Lannisterům, včetně nové královny Cersei, mezi nimi stále přetrvávala, pročež se Doran jako princ Dorne rozhodl pro odtažitý přístup, do politiky Sedmi království a ostatních velkých rodů se nepletl, pokud to nebylo nezbytně nutné, a upřednostňoval obchod se Svobodnými městy.

I proto si na začátku příběhu někteří dělali naděje, že by se mohl po vypuknutí války pěti králů postavit za Renlyho Baratheona, ale Martellové stále zůstávali neutrální a žili vlastním způsobem.

Doran si za manželku zvolil exotickou paní Mellario z Norvosu a měl s ní tři děti (v seriálu pouze prince Trystana), ale když nejstaršího syna poslal po vzoru Západozemí jako panoše do opatrovnictví Yronwoodům, jejich vztah se po mnoha neshodách konečně rozpadl, Mellario nesnesla představu, že i ostatní děti rozešle bez jejího souhlasu do světa, a vrátila se do rodného Essosu.

Oberyn se naopak neoženil nikdy, procestoval svět, studoval v citadele, bojoval v několika žoldáckých společnostech a jednu dokonce sám založil, domů si přivezl čtyři nemanželské dcery a s milenkou Ellarií zplodil další čtyři (v seriálu patrně tři a pět), jimž se díky bojovým schopnostem a mazanosti zděděné po otci přezdívá Píseční hadi, a jež jsou velmi oblíbené u obyvatel Dorne.

Teprve až zasnoubení Trystana s princeznou Myrcellou Baratheon, získání křesla v Malé radě a Oberynova cesta na královskou svatbu uvedly jejich neutuchající touhu po pomstě a Doranovy pečlivě připravované plány v pomalý, ale jistý pohyb, a tak se Martellové po letech izolace, nepřátelství, spojenectví a další izolace můžou dostat mezi čelní hráče o trůny. (Ačkoli v seriálu bylo zatím naznačeno velmi málo.)

Současní členové rodu Martellů (k začátku seriálu): 

1) Doranova linie

• princ Doran Nymeros Martell, princ Dorne, lord Slunečního oštěpu
• paní Mellario z Norvosu, Doranova manželka, žijící odloučeně od manžela ve Svobodných městech
• princezna Arianne Nymeros Martell, v knize nejstarší dcera a dědička Dorana a Mellario
• princ Quentyn Nymeros Martell, v knize syn Dorana a Mellario
• princ Trystane Nymeros Martell, nejmladší syn Dorana a Mellario, v seriálu jediné dítě, zasnoubený s princeznou Myrcellou Baratheon

2) Oberynova linie

• princ Oberyn Nymeros Martell, přezdívaný Rudá zmije, mladší bratr Dorana
• Ellaria Písek, milenka Oberyna, nemanželská dcera lorda Ullera
• Obara Písek, nejstarší dcera Oberyna a prostitutky ze Starého města
• Nymeria Písek, přezdívaná lady Nym, dcera Oberyna a šlechtičny z Volantisu
• Tyene Písek, dcera Oberyna a septy, v seriálu dcera Ellarie Písek
• Sarella Písek, dcera Oberyna a námořní kapitánky z Letních ostrovů
• Elia Písek, dcera Oberyna a Ellarie, pojmenovaná po Oberynově sestře
• Obella Písek, dcera Oberyna a Ellarie
• Dorea Písek, dcera Oberyna a Ellarie
• Loreza Písek, nejmladší dcera Oberyna a Ellarie

Foto: HBO