Swannové jsou starý šlechtický rod s historií úzce propletenou s Targaryeny i Baratheony. Ať už jde o boj s draky, korzáry, psanci, Stannisem Baratheonem nebo s jejich vlastní ctí, objevují se na všech stranách. Co jsou zač a jak do historie Sedmi království zasáhli, se dozvíte v tomto článku.
Rod Swannů je jeden z hlavních šlechtických rodů z Bouřlivých krajin. Jsou to lordi mokřad, sídlí v Kamenopřilbě na řece Slayne, jedné z hlavních řek v Bouřlivých krajinách u pobřeží Dornského moře. Vládnou z ní Rudé hlídce, regionu v jižních Bouřlivých krajinách na hranici Rudých hor a mokřad a bouřlivého poloostrova Mys hněvu.
Znak mají rozdělený na bílou a černou polovinu s černou labutí na bílé a bílou na černé, a jsou velmi pyšní, mocní, opatrní a díky obchodu na Slayne i bohatí. A spolu s Carony tvrdí, že jsou nejstarším rodem z mokřad. Jen nebylo ani naznačeno, jak vlastně starý rod to může být, protože o členech rodu Swannů mluví zveřejněné záznamy až za doby Targaryenů.
Princezně Daelle Targareyn, dceři Jaehaeryse I., například dělala jednu dobu, když jí rodiče začali hledat ženicha, společnost skupina panošů jejího věku, mezi nimiž byl i Denys Swann. Nebyl to ale lehký úkol ani pro krále a královnu ani pro nápadníky, Daelle se nikdo nezdál. Dokonce i své společníky panoše propustila, protože si uvědomila, že je nesnáší.
Ke konci vlády Jaehaeryse I. či začátku vlády Viseryse I. se zase do problémů dostala Denysova příbuzná. Triarchie, království spojených Svobodných měst Tyroše, Myru a Lysu, vyhnalo piráty z ostrovů Kamenoschodů mezi Západozemím a Essosem. Jenže se tam usadilo a rostla jeho nenasytnost. Triarchie vyžadovala čím dál vyšší cla, lysénští kapitáni vedle peněz také začali z proplouvajících lodí unášet ženy, dívky a chlapce jako otroky do polštářových domů. V jejich zajetí se ocitla i lady Johanna Swann, neteř tehdejšího lorda Swanna. Bylo jí jen patnáct, ovšem měla šanci na záchranu, protože Triarchie nabídla, že ji za výkupné propustí.
Jenže to její neslavně lakomý strýc odmítl, takže ji prodali do polštářového domu, tedy nevěstince. Kde sice musela být nějakou dobu otrokyní, ale dokázala se i přes tento příšerný stav vypracovat na oslavovanou kurtizánu Černou labuť, která nakonec ve všem kromě jména vládla celému Lysu. A dokonce neúmyslně stála i za rozpadem Triarchie.
Po Tanci draků, občanské válce o železný trůn, v níž se Triarchie zapojila do některých bitev, totiž lysénského admirála Sharako Lohara zabil rival ve sporu o Johanninu přízeň. Avšak Lyséňané jeho smrt označili za politickou vraždu provedenou Myrem, protože podle Myru a Tyroše držel lysénské lodě mimo nebezpečí v jedné z bitev tance a nechal likvidovat jen jejich lodě. Pak netrvalo dlouho, aby začaly i další výpady a Triarchie zkolabovala.
Ještě předtím ale čekal horší osud na sera Byrona Swanna. Ten během Tance draků bojoval za stranu zelených Aegona II. a v době, kdy Královo přístaviště dobyla jeho protivnice Rhaenyra, rozhodl se zabít jednoho z královských draků. Chtěl se k němu přikrást za svým vyleštěným štítem, aby drak viděl jen svůj odraz, jak to podle slavného příběhu udělal bájný Serwyn se zrcadlovým štítem s bájným drakem Urraxem. Ovšem tento skutečný drak viděl jen rytíře za štítem a spálil ho.
Podle velmistra Munkuna a jeho knihy Tanec draků, Pravdivé pojednání to byla dračice Vhagar prince Aemonda a Byron se prý snažil zastavit princovo řádění v Říčních krajinách. To ale nedává smysl. Aemond byl v čele zelených a Byron nebyl z Říčních krajin, takže neměl důvod takto riskovat. Munkun navíc hodně vychází z informací tehdejšího velmistra Orwyla, jenž byl ale tou dobou uvězněný a nemohl si nic ověřovat. Septon Eustác z královského septa Rudé bašty přináší ještě nesmyslnější verzi, že se pokusil zabít Sluncežára, draka Aegona II. Sluncežár však tou dobou nebyl k nalezení, potuloval se v oblasti Prasklepeta, a proč by Byron zabíjel draka krále, o jehož práva bojoval. Pravdivá je proto verze královského šaška Hříbečka, že se Byron snažil zabít dračici Syrax patřící Rhaenyře. Což ostatně napsal i Byronův panoš své dceři.
Dlouho poté, za vlády Daerona II., pak byl lordem Kamenopřilby lord Gawen. Ten nečelil únoscům ani drakovi, zato Daeronovu vnukovi Valarrovi přezdívanému Mladý princ při turnaji na Jasanobrodské lučině. Onom neslavném, kde zemřel korunní princ. Skoro ho i porazil, jenže už byl starý a vzdal se, když spadl ze sedla. Čímž si nenechal ubrat na neskutečné hrdosti a pýše, protože pak s výsměchem odmítl pomoci Duncanu Vysokému, když ten sháněl rytíře do soudu sedmi proti princi Aerionu Targaryenovi po jejich rvačce. A jeho šašek zase nazval Valarrova mladšího bratra Mataryse Ještě mladším princem, což se nakonec uchytilo jako známá přezdívka.
To lord Manfred Swann za vlády Aegona V. byl o něco lepší lord a rozhodně velmi dobře připravil na rytířství svého panoše Barristana Selmyho. Který zase o mnoho let později, za vlády Aeryse II., na oplátku zachránil lady Jeyne Swann. Ta cestovala skrze Královský les a přepadlo ji Bratrstvo z královského lesa, skupina nebezpečných psanců. Ale ji i její septu z jejich spárů zachránil Barristan a zabil přitom jednoho z nejobávanějších psanců, Simona Toynea. Je přitom možné, že Jeyne žije dodnes.
Dodnes už ovšem nežijí její starší příbuzné, Cyrenna a Corenna Swann. Lady Cyrenna byla druhou manželkou Waldera Freye a před svou smrtí mu porodila dva syny, Jareda a nyní septona Luceona, a Corenna byla první manželkou Walderova prvního syna Stevrona Freye, s nímž měla syna Rymana, než podlehla chronickému chřadnutí.
Další Swann je potom známý až z doby Baratheonů, konkrétně z počátku příběhu, kdy se po smrti Roberta Baratheona rozpoutala válka. Lord Gulian Swann byl jedením z mála bouřlivých lordů, kteří se po Stannisově prohlášení, že korunní princátka a nový král Joffrey ve skutečnosti nejsou Robertovy děti, a že by tedy měl být korunován on, rozhodl přijmout jeho vyslance Davose Mořského. Nevyslyšel ale Stannisovy požadavky, aby se k němu připojil. Místo toho se prohlásil za nemocného a nepostavil se na žádnou stranu následné války pěti králů – na rozdíl od svých synů.
Gulianův dědic ser Donnel se nejprve přidal k Renlymu Baratheonovi, jenž se rozhodl nehledět na žádná dědická práva a i jako nejmladší bratr se prohlásit králem. Až po jeho smrti přešel ke Stannisovi, jenže byl raněn v bitvě o Černovodu, vzdal se, byl dopraven do Králova přístaviště, a aby mohl zaplatit výkupné a stát se zase svobodným mužem, musel přísahat věrnost Joffreymu.
Gulianův druhý syn, ser Balon, velice schopný, slavný rytíř, dobrý s kopím, lepší s řemdihem a nejlepší s lukem, byl zase během Robertovy smrti v Králově přístavišti. Víceméně tam musel vzhledem k postupu svého otce a staršího bratra zůstat. Stal se z něj tak člen dvora a doprovod královské rodiny, proto se dostal do nejhorších potyček i při vzpouře, jež se ve stále více hladovějícím městě rozpoutala po odplutí Myrcelly Baratheon do Dorne. V ní dav roztrhal člena Královské gardy sera Prestona Greenfielda, a protože Balon královskou rodinu příkladně pomáhal bránit, královna regentka Cersei Lannister ho jmenovala do uvolněného místa. Tato volba se později zamlouvala i Jaimemu Lannisterovi, Balon byl jediným z nejnovějších členů gardy, proti komu nic neměl. A jako gardista tak Balon bojoval i v bitvě o Černovodu, od začátku na Joffreyho straně.
Jen v seriálu byl ser Preston naživu ještě ve čtvrté řadě a nový člen gardy byl představen ve třetí. Je tak možné, že tam Balon nahradil Sandora Cleganea, dezertéra z bitvy o Černovodu, protože rytíř, který ho nahradil v knize – ser Osmund Kettleblack – v seriálu nevystupuje.
Na druhou stranu se zdá, že byl poměrně čestný člověk. Když třeba po Joffreyho otravě svědčil při soudu Tyriona Lannistera, popsal ho jako statečného muže, nevěřil, že krále otrávil, hájil incident, kdy Tyrion Joffreyho uhodil – podle něj to bylo v rozrušení během vzpoury. Což ale byla v knize pouze taktika Cersei povolávat svědky v takovém pořadí, aby stupňovala stále horší a horší výpovědi. A tak na Tyrionovo odsouzení vlastně neměl vliv a poté sloužil dál jako gardista Tommena, jemuž ho Jaime svěřil jako hlavnímu osobnímu strážci.
Dokud mu Cersei neuložila, aby pod záminkou návštěvy bratra přivezl Myrcellu z Dorne zase domů, vzal při té příležitosti Doranu Martellovi lebku Gregora Cleganea po jeho osudovém souboji s Oberynem Martellem, a zároveň provedl tajný úkol.
V Dorne totiž mezitím padl další gardista, Arys Oakheart, a Myrcella byla zraněna. Vše při pokusu Doranovy dcery Arianne korunovat Myrcellu. Tím by zahájila vnitřní válku v rodu Lannisterů a donutila Dorne k akci – a pro Arianne měl tento akt znamenat i upevnění dornské tradice, že při dědění titulů nezáleží na pohlaví, protože se obávala, že ji chce její otec vydědit ve prospěch mladšího bratra. Plán jí však nevyšel, Doran ho odhalil, nechal její skupinu zadržet, při následné potyčce stráže zabily Aryse a jeden z Arianniných společníků, Gerold Dayne, sekl Myrcellu po tváři a utekl.
Doran proto nařídil svým vazalům, aby Balona po cestě zdržovali. Wylové ho vzali na osmidenní lov, Yronwoodové ho čtrnáct dní hostili, Jordayneové mu připravili hry a Tolandové se snažili o ještě lepší zábavu. Na rozdíl od Arianne měl Doran za to, že Dorne není na vojenský zásah připravené, a potřeboval čas na přípravu, zlepšení stavu Myrcelly a musel ji přesvědčit, aby vypovídala tak, jak chtějí.
Balon pak dorazil do Slunečního oštěpu, kde Doran také uspořádal hostinu. Byl ale velmi nervózní a brzy se ukázalo proč. Hlavní rozkaz Cersei zněl, že má přimět Dorana nebo jeho zástupce, aby se k němu připojil na zpáteční cestu a chopil se místa pro zástupce Dorne v Malé radě, a pozvat i Myrcellina malého snoubence Trystanea. Poté podstoupit přepadení zbojníky v Královském lese, kteří měli provolávat Polomuž a Trystanea zabít. Balon pak měl tvrdit, že viděl Tyriona přezdívaného Polomuž, a přičíst mu i Trystaneovu smrt. Proto se snažil značně neuměle vykroutit, když Doran trval na jednodušší cestě po moři. Neboť, jak později Doran přiznal rodině, jeho špehové v hlavním městě ho o plánu informovali.
Aby se navíc Doran ujistil, že se plán nenaplní, přiměl Myrcellu, aby Balonovi lhala, ze svého zranění i Arysovy smrti vinila výhradně Gerolda Daynea a požádala ho, aby ho dopadl a potrestal. Tudíž se Balon s Oberynovou nemanželskou dcerou Obarou Písek vydal do západního Dorne po Geroldovi pátrat a do Králova přístaviště poslal dopis, ve kterém Martelly plně očistil.
V seriálu ale do Dorne vůbec neodcestoval. Pokračoval ve službě jako člen Královské gardy až do Tommenovy smrti, stal se i členem Královniny gardy Cersei Lannister a byl zabit buďto Sandorem Cleganem, nebo troskami Rudé bašty při bitvě o Královo přístaviště.
Což ale není poslední známý Swann. Na konci páté knihy je zmíněn jako lord Kamenopřilby Clifford Swann. Není však jasné, kdo by to měl být a zda to není jen omyl ve jméně, protože Gulian měl dědice Donnela a nebylo řečeno, že by Gulian zemřel a hned i Donnel nebo že by Donnel z nějakého jiného důvodu nemohl Kamenopřilbu zdědit.
A poslední Swann je lady Ravella. Ta se provdala za lorda Theomara Smallwooda, pána Žaludohradu v Říčních krajinách, a měla s ním dceru Carellen a jednoho syna, který zemřel v sedmi letech. Kdysi to prý byla i milenka zpěváka Toma ze Sedmipotočí. Především je to ale v knize spojenec Bratrstva bez praporců. Na začátku války pěti králů, když odjel Theomar bojovat, poslala Carellen do Starého města ke své pratetě, která je tam septou v jednom z domů matky (a možná je tak sama z rodu Swannů) a od té doby Bratrstvu pomáhá, poskytuje jim informace a někdy je i hostí. Jak se stalo například, když Bratrstvo cestovalo s Aryou Stark do Řekotočí.
Členové rodu Swannů (k začátku seriálu):
- lord Gulian Swann, lord Kamenopřilby
- ser Donnel Swann, nejstarší syn a dědic Guliana
- ser Balon Swann, druhý syn Guliana, člen Královské gardy
S nespecifikovanými vztahy:
- Clifford Swann, později možná lord Kamenopřilby
- lady Ravella Swann, provdaná za lorda Theomara Smallwooda, matka Carellen
- možná prateta Ravelly, septa v matčině domě ve Starém městě
- lady Jeyne Swann, není jisté, zda stále žije
