Rod Tarthů

Rod Tarthů

19.6.2016 14:00


Tarthové do západozemské politiky nikdy moc pamětihodně nezasáhli. Svou pověst aktuálně rozšiřují až díky Brienne Tarth, která je známá svým vzhledem a bojovým uměním.


Rod Tarthů je urozený rod z Bouřlivých krajin. Vládne Tarthu, krásnému ostrovu severovýchodně od Zálivu ztroskotání, a Tarthským úžinám mezi ostrovem a pevninou ze zámku Večeropad. Je tak poměrně důležitým vazalem Bouřlivého konce, přestože safíry, jak namluvil Jaime Lannister Vargu Hoatovi (v seriálu Lockemu) netěží. Safírový ostrov se Tarthu přezdívá díky průzračným vodám kolem.

Jeho znak je přitom stejně jasný a barevný. Je rozdělen na čtvrtiny – dvě růžová pole se žlutými slunci proti sobě a dvě azurová pole s bílými srpky měsíce na zbylých dvou. A i když není známo jeho motto, sám ještě pocit barev a souvislosti s oblohou podtrhuje tím, že si jeho hlava od úsvitu věků říká Večernice.


Tarthové před Robertovou rebelií

Tarth byl kdysi samostatným ostrovním královstvím a vzhledem k umístění v Úzkém moři místem, na které se brzy dostali Andalové. Vlastně byl první oblastí z okolí Bouřlivého království, kterou dobyli a udrželi si ji, když se s nimi místní králové a jejich vazalové začali spojovat sňatky a nastolili tak mír. Díky tomu mají současní Tarthové, kteří tehdy ostrovu vládli, andalské předky.

Jenže samostatnost jim v dobách expandujícího Bouřlivého království nemohla vydržet, ať už se hodlali bránit nebo ne. Před nevyhnutelným bojem je tak nakonec zachránil až král Edwyn Tarth, jehož dcera se provdala za bouřlivého krále Durrana Krásného a ostrov tak připojila k jeho zemím. Navíc spolu založili rodinu, která království rozšířila ještě víc, když jejich vnuk Erich Loďař zabral ostrov Estermont a další menší ostrovy kolem pobřeží.

A vzhledem k tomu, že si Argellu Durrandon, posledního potomka rodu Durrandonů, vzal během sjednocování Západozemí Orys Baratheon, údajný nemanželský bratr Aegona Dobyvatele, mají Tarthové vazby kromě Durrandonů i na Baratheony a Targaryeny. Na začátku Tance draků dokonce ser Otto Hightower, pobočník krále Aegona II., věřil, že Večernice bude mezi lordy Úzkého moře, jež podpoří Aegonovu protivnici Rhaenyru.

Té sice nakonec žádnou významnou pomoc neposkytli, stejně jako se se zásadním vlivem neobjevili ani následně v žádných důležitých událostech v Západozemí. Rozhodně ale byli věrni svým lenním pánům Baratheonům a spolu s nimi vstoupili mnohem aktivněji jak do rebelie, která svrhla Targaryeny, tak do nové éry celé říše.

Tarthové za vlády Roberta

Ničeho, co se od nástupu Roberta Baratheona a především jeho syna na trůn odehrálo, se neúčastnil pouze ser Endrew Tarth s blíže neurčenými příbuzenskými vztahy ke zbytku Tarthů. Byl to rytíř působící v Noční hlídce jako zbrojmistr ve Stínové věži, a pouze se na krátkou chvíli dostal do Černého hradu, kam ho povolal lord velitel Jeor Mormont místo Allisera Thornea, když ho poslal do Králova přístaviště. Tam pak nějakou dobu cvičil nové rekruty a podle Jona měl laskavější přístup než Thorne. Ovšem s narůstajícím nebezpečím ze Severu a nutností zásahů hlídky skončil neslavně.

Ostatní členové rodu už pak hráli roli docela významnou. Současný lord Selwyn, čtyřiapadesátiletý vdovec, dobrý muž, se kdysi se svou ženou pokusil o čtyři děti. Galladona, jenž se v osmi letech utopil, Arianne a Alysanne, které zemřely jako nemluvňata, a Brienne, jež zůstala jeho poslední dědičkou.

Po smrti manželky si sice každý rok někde našel nějakou novou ženu, ale většinou šlo jen o milenky, s nimiž se neoženil, a žádná mu jiného dědice nedala. A Brienne se, ač ráda poslouchala zpěváky a naučila se spoustu písní, jako řádná dědička také nikdy moc nechovala.

Nevypadá příliš žensky, je považovaná za velmi neatraktivní, je vysoká (i když v knize je dokonce trochu menší než herečka), svalnatá, má plochou hruď, působí těžkopádně, má slámově blonďaté vlasy nelichotivého střihu a hrubé rysy, pihy, křivé zuby, přičemž po setkání s Chrabrými kumpány jí v knize dva chybí, velká ústa, odulé rty a víc než jednou zlomený nos. Pouze velké modré oči, které jí v bitvě září sebejistotou, jsou na ní kupodivu pěkné.

A právě přes tento zevnějšek prohlédne jen málo lidí. Málokdo tak může docenit její upřímnost, slušnost a čest a uvědomit si, že přese všechno je i trochu naivní a tvrdohlavá. A ne že by o to sama stála. Většinu života strávila jako oběť posměšků, odmítání a lítosti. Když se kupříkladu pokusila obléct jako správná dáma, posmívali se jí a pohrdali jí, a když se pak obrátila k povolání lépe odpovídajícímu jejím talentům válečníka, čelila další nelibosti kvůli svému pohlaví i přes nepochybné schopnosti. A ani mezi nejbližšími nenalezla mnoho pochopení.

Svou matku si nepamatuje, své sourozence sotva zažila a vyrůstala tak mezi vychovateli. Například její septa Roelle jí však neustále připomínala, jak je obludně velká, mužská, jak se pomalu učí a že s ní lidé mluví pěkně jen tehdy, když chtějí získat přízeň jejího otce. Výcvik pak podstupovala u zbrojmistra, sera Goodwina, ale ten zase pochyboval, že bude schopná doopravdy bojovat a zabíjet tak, jak musí zabíjet muži tváří v tvář skutečným protivníkům.

Její otec se navíc přirozeně snažil najít pro ni vhodného ženicha a zajistit si pokračování rodu. Jenže vzhledem k Briennině vzhledu a tomu, že byla společensky neobratná a zaměřila se raději na válečnický než manželský život, nešlo o snadný úkol.

Může sice být velmi tvrdohlavá a odsuzující, ale je pořád upřímná, věrná a odhodlaná, a i když s ní mnoho rytířů zachází dost uboze, tíhne k naivní idealizaci rytířství. Přesto, nebo možná proto, že neočekává, že společnost někdy uzná, co dokáže, se usilovně snaží i ona sama dosáhnout ideálu pravého rytíře a stejně postrádá veškerou obvyklou sebejistotu, kterou oplývají jiné válečnice, jako třeba Dacey Mormont. Touží po respektu, po přijetí ostatními, snadno se upne k těm, kdož s ní zachází na úrovni, ovšem čím dál tím méně je ochotná lidem věřit. A podle toho se zachovala i při otcových pokusech o zásnuby.

Prvním z nápadníků byl mladý syn lorda Bryena Carona. Brienne tehdy bylo sedm a jemu deset, takže situace ještě vypadala nadějně a dívka měla nakročeno k úplně jinému osudu, než jaký ji potkal. Jenže dva roky po zásnubách chlapec zemřel spolu s rodiči a sestrami.

Druhým nápadníkem pak byl ser Ronnet Connington, o šest let starší než Brienne. Ovšem když se poprvé setkali, byla dívka tak nervozní, že nedokázala ani správně odrecitovat zdvořilé uvítání, Ronnet rychle pochopil situaci, dal jí růži se slovy, že to je všechno, co od něj kdy dostane, a zásnuby zrušil.

A posledním byl pětašedesátiletý ser Humfrey Wagstaff, jenž byl vzhledem ke svému věku celkem ochotný přehlédnout všechny Brienniny nedostatky, ale trval na tom, že jakmile se vezmou, bude vyžadovat, aby se chovala jako žena. A i když bylo Brienne jen šestnáct, řekla, že takový požadavek přijme pouze od toho, kdo ji dokáže porazit. Ser Humfrey následně skončil se dvěma zlomenými žebry a klíční kostí a zásnuby ztroskotaly.

Poté lord Selwyn se svou snahou přestal a Brienne tak zůstal jediný příjemný zážitek s muži, z doby, kdy Tarth navštívil jejich lenní pán Renly Baratheon během cesty, kterou podnikl ku příležitosti dosažení zletilosti. Choval se k ní tehdy totiž velmi zdvořile a ona se do něj zamilovala.

V seriálu ovšem řekla, že přijel na ples, který pořádal její otec, aby jí tam našel ženicha. Tehdy ji prý všichni mladí možní nápadníci zahrnovali pozorností a ona byla naprosto uchvácená, dokud si neuvědomila, že si s ní jen hrají. Ale než mohla utéct, Renly ji chytil a prohlásil, že ta nechutná lorďátka nestojí za její slzy a tančil s ní. A když se tak k ní choval lenní pán, ostatní už nemohli v posměšcích pokračovat, a Brienne se do šarmantního lorda zamilovala i v seriálu.

O něco později ji pak otec poslal do Bouřlivého konce právě do Renlyho služeb, protože i když byl přesvědčen, že není vhodné pro dámu věnovat se boji, Brienne ho neposlouchala, pokračovala v něm, dokud to nevzdal, nezařídil jí řádný výcvik a pak ji rovnou nepustil do války.

Tarthové mezi Baratheony

Jakmile totiž na železný trůn usedl Joffrey Baratheon, Davos Mořský dorazil do Bouřlivých krajin, kde hledal podporu pro Stannise Baratheona, a přestože Selwyn souhlasil se setkáním, informoval ho, že se k němu nepřipojí. Místo toho se Brienne přidala k Renlyho armádě pochodující do hlavního města.

Tam očekávala posměšky a chladné přijetí, ale mnoho rytířů se k ní kupodivu chovalo mile. A i když jí to mělo přijít podezřelé, nechala se oblouznit, dokud vše neodhalil Dickon Tarly. Ten totiž přišel na to, že se několik z nich vsadilo, kdo ji připraví o panenství, a k sázkám se stále přidávali další a další a obnos pro výherce se zvyšoval.

Upozornil proto svého otce Randylla, jenž tomu učinil přítrž. Byl totiž přesvědčen, že někteří z mužů budou méně čestní a rozhodnou se zvítězit silou, a násilnění je něco, co Randyll nikdy netrpěl. Ovšem Brienne sdělil, že za to může ona, protože přítomnost ženy na bitevním poli muže provokuje.

Brienne se však nedala. Skousla i tuto potupu a stále víc prokazovala, že je jedním z nejsilnějších válečníků v Západozemí, i když nejpodceňovanějším. Během turnaje třeba zvítězila v pranici, porazila mnoho svých falešných nápadníků z armády i minulosti, i slavného rytíře květin Lorase Tyrella, a jako odměnu jí Renly udělil místo v jeho Duhové gardě.

Podle Lorase si ve skutečnosti i Renly myslel, že je Brienne nemožná, ale držel si ji blízko, protože se na ni mohl spolehnout – ostatní rytíři po něm chtěli pevnosti a bohatství a Brienne mu jen chtěla sloužit a zemřít pro něj.

Jenže ani toto přání se jí nevyplnilo. Místo toho ji osud zavál nejprve do Řekotočí, kde sloužila lady Catelyn Stark, poté po mnohých děsivých dobrodružství do hlavního města, kde získala valyrijský meč Přísežník, a nakonec, ve snaze splnit přísahu danou Catelyn, na nekonečné cesty po Západozemí s myšlenkou na zabití Stannise a ochranu Aryi a Sansy Stark. Zatím však její služba nikdy neskončila příliš dobře, takže se lze jen dohadovat, zda konečně jednou uspěje.

Členové rodu Tarthů (k začátku seriálu):

Foto: HBO


Jít na Game of Thrones | Jít na Edna


Chceš taky něco napsat? Registruj se nebo se přihlaš!