Rod Teagů je starou historií, byť to byl rod královský. I tak stojí za to se blíže podívat, jak pomohl k vývoji dnešních Říčních krajin, když povstal z nepokojů, prodíral se skrz rebelie a skončil válkou.
Teaguové byli urozený rod z centrálního Západozemí v době, než se z něj staly Říční krajiny. Jejich slova už nejsou dávno známa, stejně jako jejich sídlo, ale ve znaku mívali zlatý trojzubec na černém poli mezi dvěma zlatými okolky.
Byli to totiž králové, kteří na čas vzešli jako vítězové chaosu, jenž se rozpoutal po vyvraždění rodu říčních králů Justmanů. Asi sto let se tehdy každý šlechtic snažil urvat co nejvíc pro sebe, přivlastnit si královskou korunu a ovládnout co největší území. Až dobrodruh nejistého původu Torrence Teague vyplenil království Skály. Do rukou se mu tak dostalo velké množství zlata a to použil k najmutí žoldáků z Essosu. A po dalším šestiletém válčení se v Panenském jezírku korunoval králem Trojzubce.
Kde se potom usadil a jaké místo považoval za vhodné nové královské dynastie, není známo. Navíc byl jen málo milován, a proto držel syny a dcery všech důležitých říčních lordů jako rukojmí, aby si zajistil jejich věrnost, takže je dost možné, že neměl dost času si nějaké sídlo zbudovat.
Ostatně ještě i čtvrtý král z Torrencovy dynastie, Theo Teague přezdívaný Bolavé sedlo, strávil svou vládu na koni, když potlačoval rebelie a věšel rukojmí, protože ani další Teagové si moc lásky svých poddaných nevysloužili. Takže ani on neměl na budování moc pomyšlení. Teaguové zkrátka nevládli zrovna nerušeně, neustále se je snažily zadupat další říční dynastie.
Humfrey I. Teague se navíc k této nelibosti vůči svému rodu postavil nejhůře, jak mohl. Byl to velice zbožný král Řek a Kopců (v tomto období si králové buďto střídali tituly krále Trojzubce a krále Řek a Kopců, nebo je tak zaměnitelně zvali alespoň historici) a rozhodl se, že v jeho říši je místo jen pro andalské nové bohy, založil mnoho sept a domů Matky… a začal pronásledovat vyznavače starých bohů. Za pomoci Bojovníků víry, militantního církevního řádu, který nikdy nejednal v rukavičkách.
Mnohé říční rody už tohle nechtěly dál snášet, hlavně proto, že některé se nechtěly starých bohů vzdát. Po centrálním Západozemí se rozběhla řada masivních povstání. Jako první se ozval lord Roderick Blackwood, k němu se brzy připojili Vanceové, Tullyové, Smallwoodové, dokonce i Brackenové, věční nepřátelé Blackwoodů. Jenže Humfrey měl díky Bojovníkům víry a rodům stojícím za ním dost silnou pozici. Dostal se až k obléhání Havranostromu Blackwoodů, téměř proti rebelům i vyhrál a zadupal je.
Jenže Roderick zavolal na pomoc svého zetě, bouřlivého krále Arlana III. Durrandona. Tomu se zalíbila myšlenka, že Trojzubec zbaví Teagů a jako krále tam dosadí Blackwoody. Ti už byli králi ve věku hrdinů, takže by to pro ně nebyla taková novinka, a hlavně by měl díky příbuzenství s nimi v oblasti značný vliv. Přivedl proto velkou bouřlivou armádu, porazil Humfreyovy loajalisty v několika bitvách a prorazil obléhání Haranostromu. A jedno odpoledne mezi dvěma kopci zvanými Cecky svedl poslední bitvu, které se začalo říkat bitva šesti králů. V níž rod Teagů vyhladil.
Jako první padl Humfrey I. a po něm jeho syn Humfrey II., který ještě stihl zvednout otcův meč a korunu. Po něm jeho bratři Hollis a Tyler a Humfreyův bratr Damon. Každý z nich se na pár minut stihl stát králem, jak byl aktuálně nejstarším ze své linie, než tato linie vymřela.
Na druhé straně padl i Roderick a jeho dědicem byl jen jeho osmiletý syn nebo jeho bratři. Těm ale Arlan nevěřil a zvažoval korunovaci Roderickova nejstaršího dítěte, Shiery, své švagrové. Ta podle něj mohla vládnout s jeho vlastním synem (jehož měl s předchozí ženou, ne s Shierinou sestrou). Akorát říční lordi odmítli mít v čele ženu. Tak to Arlan vyřešil tím, že přidal Trojzubec k Bouřlivému království a rod Teagů propadl do dějin jako poslední nezávislá říční královská dynastie.
Foto: HBO
