Ullerové nejsou v ději ságy ani seriálu zase tak významní a známí, ale pokud už se do něčeho zapletou, stojí to obvykle za to. Co jsou tedy zač?
Ullerové jsou jedním z urozených rodů Dorne. Sídlí v pevnosti Pekloles uprostřed dornské pouště na břehu řeky Sírovodky, takže si hlava jejich rodu říká lord Peklolesa, ve znaku mají rudé plameny na žlutém pozadí a mají pověst impulzivních a nevypočitatelných lidí. Ostatně, známé dornské přísloví zní, že „jedna půlka Ullerů je zpola šílená a ta druhá ještě horší“.
Původně to byli andalší dobrodruzi, kteří se jako málo dalších rozhodli prozkoumat písčité a horké Dorne a nakonec se usadili u sirnaté řeky ústící do Letního moře, kde si vystavěli pevnost. A poté, co do ní pozvali své nepřátele, s kterými vedli líté boje, zamkli je uvnitř a upálili, získala tato pevnost své jméno a Ullerové kromě klidu ve svých zemích a šílené pověsti i inspiraci pro svůj znak.
Jak moc aktivní ale byli v dornské politice nebo jaké vztahy udržovali s jinými královstvími v Západozemí pokud vůbec, není po dlouhá léta známo. Výrazněji se do historie zapsali až v době Nymeriiny války. Princezna Nymeria od Rhoyne tehdy po porážce rhoynské armády valyrijskými dračími pány zhruba před tisíci lety přivedla přeživší Rhoyny pod svou vládou po letech cestování k ústí Zelenokrvavice v zemích lorda Morse Martella z Písečné lodě, který byl utlačován mocnými dornskými králi Yronwoody.
Nymeria, která už neměla po mnoha pokusech a dlouhém cestování kam jinam jít, se rozhodla s Morsem spojit a výměnou za to, že přijme její lid, mu pomoci. V den, kdy se za něj provdala, tak založili nový rod Nymeros Martell, Nymeria spálila svou flotilu, aby dala najevo, že Rhoynové už z Dorne neodejdou, Morsův lid mezi sebe postupně přijal rhoynské uprchlíky a Nymeria prohlásila Morse princem Dorne podle rhoynské vladařské titulatury. Aby se však tato prohlášení stala praktickou skutečností, bylo třeba přimět Dorne podřídit se jim. A tažení Nymerie a Morse známé jako Nymeriina válka mohlo začít.
Zabralo roky, protože museli porazit mnoho místních lordů a králů, k čemuž nakonec získali podporu Fowlerů, Tolandů, Dayneů a právě i Ullerů. Devět let válčili s největším oponentem, králem Yorickem V. Yronwoodem, a přestože Yorick nakonec Morse zabil, Nymeria nepolevila, po dalších dvou letech ho porazila a pak ho s dalšími pěti původními králi z regionu poslala na Zeď.
A poté, což je pro Ullery vůbec nejdůležitější, se provdala za lorda Ullera, po jehož smrti si vzala ještě sera Davose Daynea. Ale protože mezi nové zvyky implementované pod její taktovkou v již sjednoceném Dorne patřilo i zavedení absolutní primogenitury, vláda zůstala v rukou rodu Nymeros Martell, konkrétně v rukou nejstarší Nymeriiny a Morsovy dcery.
Tak to zůstalo i v dobách, kdy se Západozemí měnilo od základů, když se ho rozhodl dobýt Aegon I. Targaryen. Jeho pokusy získat Dorne, byť drastické a krvavé, totiž byly neúspěšné. Princezna Meria Martell odmítla mírové připojení k říši a následně dornští lordi nehodlali dát Targyrenům možnost cokoli dobýt. A to včetně Ullerů.
K jejich pevnosti se totiž během první Dornské války dostal se svou armádou lord Harlen Tyrell a zjistil, že než aby se mu postavili, utekli. Pevnost tak zabral, a když stejnou strategii zvolili i ostatní urození, již podruhé za sebou, Aegon I. rozhodl, že Dorne k říši připojí, i když není nikdo, kdo by mu ho odevzdal. Pak lorda Harlena pověřil úkolem potlačovat pouštní rebelie a prosazovat nadvládu Targaryenů, načež Harlen, nepochybně rukou Ullerů, i s celou svou armádou beze stopy zmizeli, jakmile z Peklolesa vytáhli paty.
Obdobně dopadli i ostatní dobyvatelé, načež Aegon vypálil všechny dornské hrady, které zůstaly v opozici. Na to Dornové zapálili polovinu deštného lesa na Mysu hněvu, což vedlo Aegona k další ohnivé odpovědi. Dornové pak vyrazili proti Bouřlivým zemím a Rovině, takže Targaryeni vyrazili potřetí a znovu podpálili mnoho dornských pevností, včetně Peklolesa. Jenže tam se přepočítali.
Proti Peklolesu vyrazila královna Rhaenys Targaryen na své dračici Meraxes. A tamější obránci trefili draka šípem ze škorpionu přímo do oka, takže se Mraxes zřítila k zemi, rozdrtila nejvyšší věž Peklolesa, část hradeb a údajně i Rhaenys samotnou.
Aegon pak v následujících dvou letech hněvu vypálil každou dornskou pevnost alespoň jednou, tedy kromě Slunečního oštěpu, aby ostatní poštval proti Martellům, vypsal odměny na hlavy donrských lordů, ale ani tehdy nepochodil. I on sám byl opakovaně napadán, a teprve když princezna Meria zemřela, její vnučka Deria dorazila do Králova přístaviště vyjednat mír. A ač se neví, co bylo v dopisu pro Aegona, který ho tak jednoznačně přesvědčil zanechat válčení, říká se, že to mohla být zpráva, že Rhaenys žije a je mučena v Peklolese. Královnino tělo ale trůn nikdy nezískal zpátky, a co se s ním stalo, ať už v Peklolese zemřela hned nebo až v mukách, není jisté.
Od té doby Ullerové nadále zůstávali věrnými spojenci Martellů, spolu s nimi jim odolávali ještě několik následujících generací, než se Dorne připojilo k Sedmi královstvím sňatkem prince Daerona II. a princezny Myriah Martell, a spolu s nimi nesou velkou nelibost nad novými vládci říše vzešlými z Robertovy rebelie.
V současné době hlavně proto, že dlouholetou milenkou prince Oberyna Martella a matkou čtyř jeho nejmladších dcer (v seriálu Tyene Písek), je Ellaria Písek, nemanželská dcera lorda Harmena Ullera, a nejen skrze ní udržují Ullerové se svými lenními pány úzké styky. Například v knize plánovala dědička Dorne, princezna Arianne Martell, korunovat Myrcellu Baratheon královnou, aby tím ještě víc rozeštvala Lannistery a podkopala stabilitu Železného trůnu. Tvrdila, že ideálním místem pro rozpoutání této konspirace je Pekloles, protože Ullerové se k ní pro jejich vztah k Oberynovi určitě připojí.
V seriálu zase naopak Ellaria ukázala odlišnou osobnost a držela se spíše šílenosti Ullerů, když se rozhodla pomstít vlažnou reakci na Oberyna tak, že vyvraždí zbytek jeho rodiny.
Členové rodu Ullerů (k začátku seriálu):
- lord Harmen Uller, lord Peklolesa
- Ellaria Písek, bastard lorda Harmena, milenka prince Oberyna Martella, matka Elii, Obelly, Dorey a Lorezy Písek, v seriálu matka Tyene Písek
- ser Ulwyck Uller, bratr lorda Harmena
Foto: HBO
#6 Leviatan: Však o tom píšu. Mohli to přeložit jako Siřičitá/Sirná voda/řeka/proud nebo úplně jinak (Panenské jezírko třeba funguje dobře i dvouslovně) a ne jako jedno slovo, ale nepřekládat vůbec se zkrátka do takového díla, kde to má vyjádřit základní vlastnost a propojení s dalšími místy a lidmi, a to v českém vydání knihy, nehodí.
#5 Ann Taylor: Článek o rodu Ullerů je velmi pěkný, omlouvám se za to, že jsem vyzdvihl jen toto negativum a nepochválil autora za skvělou práci. Musím ale trvat na tom, že mnohé angliské místopisné názvy by se neměly překládat. Sever, Úzké moře – to je v pořádku. Problém je podlě mě v tom, že čeština nepoužívá složeniny v tak často a takovým způsobem jako angličtina. Nemáme Českobudějovice, Královohradec, Vysokomýto a Hrubojeseník…
#7 Ann Taylor#4 Leviatan: Protože Brimstone neřekne čtenáři neovládajícímu angličtiu ani zdálky, podle čeho je ta řeka pojmenovaná, že souvisí se sírou a ostatně i s názvem hradu Ullerů. To už by se mohlo psát, že Starkové jsou z Northu, že na Wallu je nedostatek prostředků a že v Narrow sea jsou bouře. Jak moc dobře se to bude v češtině číst těm, kdo to v jiném jazyce přečíst nemůžou, zvlášť pokud jim má název evokovat i charakteristiku místa a ne jenom „nějaký anglický místo“, to si dovedu představit. Kdyby to nemělo žádný jasný význam jako třeba Dorne, nemá smysl překlad hledat. Když ale má… diskutovat, jestli nešlo najít lepší (myslím, že šlo, ale volba jde za překladatelem), ale já si myslím, že u geografie ve fantasy, kde název často přesně popisuje, co je to místo zač, je to na místě.
#6 LeviatanSírovodka – místopisné názvy by se prostě neměli překládat.....
#5 Ann Taylor#1 Germaister: Víš doufám o těch všech, které už máme v encyklopedii, že? :D https://www.edna.cz/…ncyklopedie/
Skvělý článek :-)
Pecka ,více takových článků prosím. Vím je to asi časově vyčerpávající , ale stojí to za to :) Ted když se čeká na 8. sérii tak je to příhodné
#3 Xavik