Rovina

Nejúrodnější, nejlidnatější a nejmocnější částí Sedmi království je Rovina. Aktuálně dovede poskládat největší vojsko, které převyšuje každý jiný region.

Rovina je druhý největší region Sedmi království, ale v ostatních ohledech místem všech nej. Nejúrodnější, nejlidnatější, nejmocnější, centrum vzdělání, umění i kultury, domov nejkrásnějšího zámku a největší a nejširší řeky říše, nejstaršího a nejkrásnějšího města Západozemí s nejvyšším majákem světa a prý plodí i nejpohlednější dívky a nejlepší námořníky a panovníky.

Je proslulá množstvím měst a vesnic, obrovskými, úrodnými poli plnými obilí a květin, proto tam urození bastardi dostávají jméno Květina, a také je domovem kavalírství. Díky své lokaci na jihozápadě Západozemí má teplejší klima, sněží tu jen během nejkrutějších zim a skutečné problémy jí v minulosti, když ještě bývala samostatným královstvím, dělala vlastně jen geografie, kvůli které nedokázala dobýt ostatní území.

Zatímco totiž může povolat dvakrát tolik vojáků co jiná království, má také dvakrát delší hranice. Většina ostatních regionů, až na Říční krajiny a jejich slabé přírodní opevnění, hraničí jen se dvěma dalšími, ovšem Rovina kromě Severu a Údolí se všemi na pevnině a blízko má i Železné ostrovy, vůči kterým je zranitelná z rozsáhlého pobřeží. Ale vzhledem k tomu, že od Říčních krajin a Korunních zemí ji odděluje Černovodný proud a od Bouřlivých krajin a Dorne Dornské mokřady a hory, jde pořád o dobré místo pro život. Možná jedno z nejlepších.

Krajina

Rovina se skládá z řek, lesů a úrodných plání a původně ji v dávných dobách tvořila jen vlastní Rovina, původní jádro království Roviny, jemuž vládl rod Gardenerů. To se rozkládalo kolem řeky Klikatice, než časem Gardenerové získali i Staré město, Stromovinu a území kolem Parožnatého vrchu, další největší místní samostatná království té doby, čímž se rozrostla do dnešní podoby rovné země přerušované jen na několika místech vyššími kopci.

Těmi jsou třeba na severu Roviny Srdnaté pahorky, slavné pro své jeskyně, které kdysi bývaly součástí panství Osgreyů, a Podkované kopce, jež naopak bývaly panstvím Webberů, ale nyní náleží Osgreyům od chvíle, kdy se lady Webber provdala za sera Eustáce Osgreyho. Ovšem pošilhává po nich lord Stackhouse.

Mnohem větší hory jsou Rudé hory oddělující od Roviny Dorne a zabírající velkou část jižního Západozemí. Většina patří Dorne a své pozemky mají na jejich úpatí akorát Tarlyové z Parožnatého vrchu a Mullendorové z Vysočiny. Ačkoli pro Rovinu vždy mnoho znamenaly.

Protože byla s Dorne stovky let na válečné stezce, odehrála se v nich spousta bitev. Dokonce se říká, že král Garth XI. Gardener přetřel zelené hory na rudé dornskou krví, když se tvrdým útokem pomstil za smrt Gartha X. A i poté, co se Dorne stalo součástí Sedmi království, v nich nejednou zasahovala. Například, když se začali objevovat rebelští králové Supi, jež si stavěli svá doupata právě v horách – honu na jednoho z nich se účastnil třeba i divoký lord Sam Tarly.

Dál příjemně rovnou zemi ruší ještě několik menších lesů – dubový a borovicový Watův les v panství Osgreyů, kdysi o dost větší, ale část ho padla ve prospěch polí a kvůli požáru během velkého sucha za vlády Aeryse I., část Královského lesa nebo část lesa u Chřástalova, jehož většina patří Západním krajinám. A slavné Dornské mokřady mezi Rovinou, Bouřlivými krajinami a Dorne.

Přestože v současnosti k nim zasahuje už jen malý úsek mokřad, Tarlyové a Peakové z Hvězdného bodce jsou stále považováni za lordy mokřad, a jelikož si království Roviny kdysi nárokovalo jejich větší území, připadá lennímu pánu Klikatice stále i titul obránce mokřad. Navíc se i neslavně zapsaly do historie Roviny, když v nich u Hvězdného bodce padl král Maekar I. při potlačování vzpoury Peaků.

Nedaleko nich pak před Jasanobrodem Ashfordů leží velké travnaté pole Jasanobrodská lučina, kde se odehrál slavný turnaj vzpomínaný úplně stejně nechvalně. Zúčastnil se ho totiž Duncan Vysoký, mentor budoucího krále Aegona V., dostal se při něm do sporu a vše vyústilo v ojedinělý soud Sedmi a ve smrt korunního prince Baelora Targaryena.

Všechna tato místa ale v podstatě leží na hranicích s ostatními královstvími a mezi nimi jsou rozsáhlá pole a louky. Rovina je tak roztažená od jihozápadního pobřeží až ke středu kontinentu, takže ji také protínají tři cesty vystavěné Targaryeny a spojují ji s ostatními důležitými destinacemi.

Severem Roviny krátce prochází Zlatá cesta vedoucí z Králova přístaviště podél Černovodného proudu do Západních krajin a míjí tam Ohnivé pole, bojiště, kde Aegon Dobyvatel spálil západní armádu, a pro dvě zbývající je dokonce cílem.

Mořská cesta vede z Lannisportu podél pobřeží Moře zapadajícího slunce, lesem kolem Chřástalova, kudy se dostává do Roviny, a odtamtud do Starého dubu, kde zatáčí do Vysoké zahrady. Růžová cesta zase z Králova přístaviště na jihozápad skrz Královský les, Drsný most, kde překračuje řeku Klikatici, Vysokou zahradu, kde ji překračuje znovu a setkává se s Mořskou cestou – až do Starého města.

Ostrovy

Mnohem bohatší než na hory a kopce je Rovina na ostrovy, a to i na pevninském území. Mnoho se jich nachází v širokých korytech řek a jeden také v Rudém jezeře na severu Roviny, kde si po Tanci draků udělala hnízdo opuštěná dračice Stříbrokřídlá, když její druh Vermithor zemřel v bojích, a zůstala tam až do své smrti.

Další jsou ve Starém městě v ústí Medovíny, a to přímo v dominantách města. Uvnitř Citadely je to třeba Havraní ostrov spojený s břehem Medovíny padacími mosty a Vysoká věž Hightowerů stojící na Ostrově bojů, o kterém se vypráví, že tam kdysi hnízdili draci, dokud je Hightowerové nevybili.

Větší jsou však rozhodně ostrovy kolem pobřeží. V ústí Klikatice v Moři zapadajícího slunce se nachází Štítové ostrovy nazývané často Štíty nebo Čtyři štíty, jež chrání ústí řeky před železnými. Jsou to severní Zelený štít Chesterů, západní Šedý štít Grimmů z pevnosti Chmurov, Jižní štít Serrů a západní Dubový štít Hewettů s hradem v Městečku lorda Hewetta.

Stojí na nich řetězec majáků, pomocí kterého varují pevninu, pokud spatří válečné veslice – cvičení strážci v takovém případě zapálí maják, čímž dají znamení ostatním, aby učinili totéž, a zpráva se dostane na pevninu rychleji než po havranovi.

Původně však tuto funkci neměly. Kdysi byly známé jako Mlžné ostrovy a ještě před dvěma tisíci lety nepředstavovaly žádnou překážku v plundrování. Železný Torgon Greyiron dokonce používal Šedý štít jako svou pevnost, král Joron I. Blacktyde zase snadno zajal krále Gylese II. Gardenera v námořní bitvě u ostrovů a málokdo jim mohl doopravdy vzdorovat. Ovšem král Garth VII. Gardener nakonec železné vyhnal a ostrovy obsadil a opevnil.

Vůbec nejdůležitější ostrov Roviny je Stromovina Redwyneů, zlatý ostrov u jihozápadního pobřeží. Od pevniny ho oddělují Redwyneovy úžiny, je známý pro nejlepší víno v Západozemí a pro turnaje, a jak on, tak okolní ostrůvky Bastardova kolébka, Podkovová skála, Ostrov prasat, Palác Mořské panny a Kamenokrabský záliv jsou ideálním místem pro stavbu lodí.

Ovšem nepatřil k Rovině vždy. Podle legend naučil vyrábět víno lid ze Stromoviny Gilbert z Vinic, který tam také založil rod Redwyneů, ale jeden čas mu vládli železní v čele s Qhoredem Hoarem, jehož rod si tak do jedné čtvrtiny znaku přidal i vínový hrozen. Teprve jeho slabší potomci o Stromovinu přišli, i když třeba Joron I. Blacktyde na ni stále pořádal nájezdy, a ostrov se stal samostatným královstvím. A až když se poslední král Stromoviny ztratil na moři, přidal ji jeho bratranec do království Roviny.

Potom už Stromovina mnoha proměnami neprošla. Během invaze Andalů čekala flotila Redwyneů spolu s flotilou Starého města námořní útok, ale Andalové nakonec Rovinu „dobyli“ mírovou cestou. Ani s Targaryeny neměla Stromovina žádné potíže. Lord Redwyne údajně hostil Aegona I. ještě předtím, než vpadl na kontinent s draky, a i poté se mu Rovina víceméně vzdala. Teprve během vlády Aeryse I. trpěla kvůli suchu a příležitostným útokům železných a pirátů.

Vodstvo

Téměř celé pobřeží Roviny omývá Moře zapadajícího slunce, jež se dotýká celého západu kontinentu od území za Zdí až po Stromovinu. Jsou v něm mečouni, tuleni, velryby, mnoho druhů ryb a korýšů, přichází z něj i pověsti o krakenech a mořských dracích, a zvláště kolem Roviny je příjemně živé a teplé. Ústí do něj Klikatice, dál na jihu v Šeptajícím zálivu u Starého města Medovína, a končí u Stromoviny a Redwyneových úžin.

Krátký úsek pobřeží na východ od úžin až k hranici s Dorne omývá Letní moře, velice teplé moře rozprostírající se na jih k Letním ostrovům a Sothoryosu a na východ podél Dorne a jižního pobřeží Essosu. Proto se Rovina pyšní ohromnou námořní silou, kterou předčí snad už jen Železné ostrovy. Ale stále jsou pro ni zásadní i sladkovodní toky na pevnině.

Nejsevernější řeka v Rovině je Károvoda, přírodní hranice mezi pozemky Osgreyů a Webberů, pramenící v Podkovaných kopcích a ústící do Lístkového jezera. V dobách velkého sucha za Aeryse I. téměř vyschla a způsobila mnoho potyček o poslední zdroj vláhy, ovšem není ani zdaleka nejdůležitější.

Tou, jež odvodňuje většinu Roviny, je Klikatice, v originále Mander, údajně podle rodu Manderlyů pocházejícímu od jejích břehů. Pramení v kopcích u Tumbletonu nedaleko Králova přístaviště, je velká a mocná, avšak pomalá s písečnými nánosy, které často lapí nepozorné lodě. Akorát její horní toky jsou blátivé a bouřlivé a jen čluny s nízkým ponorem se po ní dostanou až k Drsnému mostu, než se usadí, vyčistí a uklidní.

Od Tumbletonu teče na jihozápad přes Drsný most, kde překračuje Růžovou cestu, přes Dlouhostůl, kde do ní vtéká Modrý proud z Bouřlivých krajin, Moštárnu s přítokem Zvlněným potokem, Vysokou zahradu, kde opět překračuje Růžovou cestu a kde se do ní vlévá nepojmenovaná řeka pramenící v Západních krajinách, a pokračuje do Moře zapadajícího slunce. Je proto jasnou volbou pro železné, když se chtějí pustit do plenění Roviny, a často po ní také vyjížděli. Proto nechal rod Gardenerů opevnit Štítové ostrovy v ústí a ozbrojil tamější poddané. Jenže pak musel čelit nebezpečí i z druhé strany.

Horní tok Klikatice byl kdysi dobyt bouřlivými králi, dornský král ji jednou překročil a vyplenil Vysokou zahradu, a když Západozemí dobyli Targaryeni, Maegor I. u Kamenného, od jeho dob Drsného mostu, svedl tak krutou bitvu s Bojovníky víry, že byla rudá krví po dvacet líg. A také se u ní odehrála jedna bitva První Blackfyrovy rebelie.

Druhá, kratší, ale velice důležitá velká řeka, je Medovína. Pramení u Stráže u Jasné vody Florentů, teče jižně kolem Medolesa do Starého města a Šeptajícího zálivu a cestou přibírá ještě jeden přítok. Je zemědělským centrem Roviny a pro Staré město představuje jeden z důležitých atributů. Po obou jejích březích se rozprostírá Citadela, která využívá ostrůvky v Medovíně ke studiu i odpočinku. Na jednom zřídili ptačinec, na jiném rušný hostinec U Brku a korbele, kam velmi rádi chodí novicové.

Mistři navíc věří, že v jejím ústí žili lidé od úsvitu věků a setkávali se tam s dětmi lesa mnohem dřív, než vzniklo město. Často ji také využívali pirátští lordi, kteří ve věku hrdinů sídlili na Havraním ostrově. A během války Tanec draků se stala svědkem jedné z bitev.

Sladké vody v Rovině dál tvoří několik jezer, z nichž nejznámější jsou Rudé a Lístkové. Na pobřeží Rudého jezera u hranice se Západními krajinami stojí stejnojmenný zámek Craneů a podle legend odtamtud pocházela Rose od Rudého jezera, dcera Gartha Zelenorukého a zakladatelka rodu Craneů. I když možná se v jejích časech ještě jmenovalo Modré, dokud jeden z jejích bratrů, Brandon z Krvavé čepele, u něj nezabil tolik dětí lesa, že se mu začalo přezdívat Rudé kvůli jejich krvi.

Součástí Roviny je už ale velice dlouho. Patřilo i do původního jádra království, do něhož ho přidal už Garth III. Gardener smlouvou o přátelství a vzájemné pomoci. A i kdyby příběh o dětech lesa nebyl pravdivý, určitě pohltilo krev krále Skály Lancela IV. Lannistera, který u něj padl.

A Lístkové jezero leží nedaleko, taktéž v severní Rovině, na pozemcích Osgreyů. Kdysi patřilo rodu Webberů, kteří se s nimi o něj často dohadovali. Existoval dokonce i rod Osgeryů od Lístkového jezera, ale před asi osmdesáti lety si lady Rohanne Webber vzala sera Eustáce Osgeryho, a tak jednoznačně změnilo pána.

Města a pevnosti

Rovina je nejlidnatější region Sedmi království a je plná měst a vesnic. Stojí v něm i druhé největší město kontinentu, Staré město ovládané rodem Hightowerů, velice důležitý přístav a obchodní uzel, který jako přímořská osada údajně vznikl ještě v dobách, kdy se po Západozemí proháněly děti lesa.

Ze stejné nebo možná ještě starší doby pochází i základna tamější Vysoké věže z černého kamene obestřená spoustou záhad. Předně nikdo neví, kdo ji postavil. Někteří se domnívají, že Valyrijci, když navštívili kontinent ve svém zlatém věku, jiní, že spíš odpovídá národu tvůrců bludišť, jehož pozůstatky zůstaly v Lorathu. Další si zase povšimli její podoby s trůnem z mořského kamene na Železných ostrovech, jehož původ je také neznámý, a myslí si, že jejich staviteli může být zvláštní rasa polovičních lidí vzniklých ze spojení tvorů z moří a lidských žen. Nazývají je Hlubocí.

Město bývalo i centrem víry s velkým Hvězdným septem, dokud nevzniklo Velké Baelorovo septum, a je dosud centrem vědy s mistrovskou Citadelou. Její nejstarší budova je Ptačinec na Havraním ostrově, kde jsou uhnízděni havrani. Ta už měla stát ve věku hrdinů a sloužit jako pevnost pirátského lorda a se zbytkem Citadely ji spojuje padací most, který ale nikdo nezvedl, jak je paměť dlouhá.

Další městečka jsou hned na severu u hranice se Západními krajinami. Kořalečnice, Řeholín a Dlážděnov nedaleko Příkopce, které kdysi ovládali Osgreyové, než jejich moc oslabila. Nebo Dosk u Nezlomu a vesnička Malý Dosk, jež zničili železní během vlády Aeryse I.

U hranice s Korunními zeměmi, nedaleko pramene Klikatice, zase stojí město Tumbletone, kde sídlí rod Footlyů z malého hradu s posádkou čtyřiceti mužů. To bývalo velice prosperující tržiště, jenže v době Tance draků se stalo svědkem dvou krvavých bitev. V první, při Dvou zradách, dračí jezdci Hugh Kladivo a Ulf Bílý zradili princeznu Rhaenyru a vypustili na město dva draky, načež se muži lorda Footlyho nepřekvapivě vzdali, ale byli pozabíjeni a spáleni. Ve druhé bitvě, kdy se další muži princezny vrhli proti zrádcům, bojovali tři draci a ti zničili město ještě víc. Arcimistr Gyldayn napsal, že se z Tumbletonu stal prach a uhlí, a dá se tomu snadno věřit. Ovšem někdy později byl obnoven, protože zase existoval za vlády Roberta Baratheona. Býval v něm i hostinec Krvaví ježci, který všechny boje přežil, a hostinec U Oplzlého jezevce, který si zrádný Ulf zabral sám pro sebe a prospal v něm s řádnou opicí celou druhou bitvu.

Jižně od něj na severním břehu Modrého proudu u hranice s Bouřlivými krajinami pak leží městečko Travnaté údolí spravované rodem Meadowsů z hradu u údolí. Ještě dál na jih u Zvlněného potoka je město Jasanobrod s nabílenými domy a hradem Jasanobrod. Na hranici s Dorne za hradbami Sluneční síně Cuyů leží městečko Cuy. A podobná města jsou i na mnohých ostrovech.

Na Dubovém štítu lze najít Městečko lorda Hewetta s kamennou přístavní hrází a promenádou, nad kterou stojí Duboštítský hrad. Na Stromovině u Redwyneových úžin zase stojí Ryamův přístav, Hvězdicový přístav a Vínoměsto.

A kromě nich je Rovina posetá krásnými hrady a zámky, jako jsou honosné správní centrum Vysoká zahrada, Jabloňov Appletonů, Jasanobrod, Bandallon Blackbarů, Drsný most Caswellů, Černá koruna Bulwerů, Stráž u jasné vody, Moštárna Fossowayů z Moštárny, Příkopec, Šerá rokle Vyrwellů, Zlatoháj Rowanů, Trávopolská bašta Meadowsů, Kladivosíň Cordwaynerů, Vysoká věž, Svatyně Gracefordů, Medoles Beesburyů, Parožnatý vrch, Břečťanová síň Kidwellů, Dlouhostůl Merryweatherů, Nový sud Fossowayů z Nového sudu, Starý dub Oakehartů, Rudé jezero, Prstenec Roxtonů, Kovárna Shermerů, Nezlom Osgreyů, Hvězdný bodec, Sluneční, též Slunečnicová síň, Tři věže Costayneů, Chladná voda Webberů, Vysočina nebo ostrovní Chmurov a Duboštítský hrad.

Nakonec by se však nemělo zapomenout ani na dva hrady, o nichž není známo, kdo jim nyní vládne. Jsou to Dustonbury, jenž kdysi patřil Manderlyům, ale když museli utéct z Roviny, chopili se ho jejich rivalové Peakové, a Bílý háj, který patřil Peakům od jeho vystavění. O oba Peakové přišli kvůli tomu, že se během První Blackfyrovy rebelie postavili za rebela Daemona Blackfyra, a zbyl jim pouze Hvězdný bodec. Komu je posléze král věnoval, už ale nebylo řečeno.

Kultura a obchod

Bez nejmenších pochyb je Rovina královstvím zásadním pro chod celé říše. V současnosti se její populace počítá mezi Andaly, protože mezi nimi a Prvními lidmi došlo k tolika spojením, že je není možné odlišit (i když o Hightowerech existují pochyby, mnozí se domnívají, že pocházejí z jiných národů, které se u Šeptajícího zálivu usadily ještě před Prvními lidmi). A dokonce, i když Andalové poprvé přistáli v Údolí a to si vybrali jako základnu, se po čtyřech tisících letech od jejich invaze stala baštou jejich víry a kultury.

Má proto velmi rozvinutý systém mravů a zdejší rytíři dodnes nejstriktněji dodržují pravidla rytířství a turnajů. Většinou jsou v Rovině přístupné pouze pro ně a bývá to oblíbená podívaná. Zdejší bojovníci si zakládají nejen na schopnostech, ale i na vystupování a vzhledu, a často jsou tak bohatí, že si mohou dovolit celoplátovou zdobnou zbroj. Což je pořádný rozdíl v porovnání třeba se Seveřany.

Nejlepší šampióni z Roviny, ti nejvíc ctnostní a schopní, se dokonce stávali rytíři Řádu Zelené ruky, který založili ještě Gardenerové, jejichž znakem byla zelená ruka. Poslední sice zemřeli na Ohnivém poli při dobývání Targaryeny, ale Manderlyové si tak stále říkají a v Rovině tradice vůbec umírají velmi pomalu.

Vlastně teprve nedávno se změnil její kulturní status, když dobyli Západozemí Targaryeni. Aegon I. totiž postavil nové hlavní město, jeho potomci v něm zbudovali největší septum říše, takže přiměli i čelní představitele církve se přestěhovat. I přesto mají ale rody z Roviny mnohem prestižnější historii než ty z Korunních zemí a jsou na ni značně hrdí.

Ještě důležitější je Rovina ekonomicky. Obvykle pomáhá zásobovat ostatní, méně úrodné části Sedmi království a díky mírnému až subtropickému podnebí je plná poli zlatých růží, melounů a obilí, sadů s ohnivými švestkami, broskvoněmi a jabloněmi a vinic – Stromovina produkuje nejlepší víno na kontinentu, od suchého ovocného až po husté zlaté. A samozřejmě chová hospodářská zvířata a vyváží i výrobky, například dřevěné harfy ze Starého města jsou velmi poptávané zboží.

Zkrátka jsou druhé nejbohatší království; v seriálu v situaci, kdy vyschly zlaté doly Západu, vlastně nejbohatší, a ještě stále mají v oběhu i vlastní mince – ručky z doby Gardenerů. Jen nyní mají hodnotu zhruba poloviny jednoho zlatého dragonu.

A v neposlední řadě je zásadní její vojenská síla. Tyrellové mohou sestavit největší armádu v říši, skoro dvakrát tak velkou, jako jakýkoli jiný region, čili přibližně osmdesát až sto tisíc vojáků, a její námořní převaha je také značná. Flotila Redwyneů, Štítových ostrovů a pobřežních lordů poskytuje více než dvě stě válečných lodí a pětkrát víc obchodních veslic.

Proto v ní také žije mnoho šlechticů, mezi něž patří rody Ambroseů, Appletonů, Ashfordů, Ballů, Beesburyů, Blackbarů, Bridgesů, Bulwerů, Bushyů, Caswellů, Chesterů, Cockshawů, Conklynů, Cordwaynerů, Costayneů, Craneů, Cuyů, Dunnů, Durwellů, Florentů, Footlyů, Fossowayů z Moštárny a z Nového sudu, Gracefordů, Gravesů, Grimmů, Haswycků, Hewettů, Hightowerů, Huntů, Hutchesonů, Inchfieldů, Kidwellů, Leygoodů, Lowtherů, Lyberrů, Meadowsů, Merryweatherů, Middleburyů, Mullednoreů, Norcrossů, Norridgeů, Oakheartů, Oldflowersů, Ormeů, Osgreyů z Nezlomu, Peakeů, Pomminghamů, Reddingů, Redwyneů, Rhyslingů, Risleyů, Rowanů, Roxtonů, Serryů, Shermerů, Sloaneů, Stackhouseů, Tarlyů, Tyrellů z Vysoké zahrady, Ufferingů, Varnerů, Vyrwelů, Webberů, Westbrooků, Willumů, Woodwrightů, Wythersů a Yelshireů.

A přestože si může přičíst už i zaniklé rodiny, jako jsou při dobývání Západozemí vyvraždění Gardenerové, vymřelí Osgreyové od Lístkového jezera a vypovězení Manderlyové, jež se usadili až na dalekém Severu, vznikl v knize i nový rod Tyrellů ze Stráže u Jasné vody, když byl poté, co se přidali ke Stannisi Baratheonovi, Florentům odejmut jejich hrad a připadl Garlanu Tyrellovi.

Foto: HBO, Talpress