Údolí

Nejhornatějším místem Sedmi království je Údolí, jinak známé jako Údolí Arryn. Jedná se o překvapivě úrodné území, kde je skutečně nádherná, ale i krutá krajina.

Údolí Arryn, nazývané i jen Údolí, je jeden z regionů Sedmi království. Je to hornatá oblast na východním pobřeží oddělená od Severu a Korunních zemí zálivy Kousanec a Krabí záliv a od Říčních krajin vysokými Měsíčními horami, takže inklinuje k izolaci. Je plná skal a kamenů, proto i urození bastardi tam dostávají jméno Kámen. Přesto ho ale necharakterizují jen hory. Má také úrodnou půdu, horské řeky a plesa a několik zvláštních oblastí s vlastní kulturou.

Specifické oblasti

Nejsevernější a značně izolované území Údolí je souostroví Tři sestry v zálivu Kousanec. Skládá se ze tří ostrovů – západní Dlouhé, prostřední Sladké a východní Malé sestry, a vliv Orlího hnízda na něj je jen velmi slabý. Mnohem důležitější je pro něj rod Sunderlandů, který vládne celému souostroví, a jejich vazalové Longhorpové z Dlouhé sestry, Borrellové ze Sladké a Torrentové z Malé.

Septoni ho považují za doupě hříchu, je útočištěm pašeráků a někteří Sestřané dokonce útočí na lodě, když používají falešné majáky, aby je navedli do zkázy. Ovšem existuje na něm i legální zdroj obživy. Mezi Sestrami a severským Bílým přístavem probíhá čilý obchod – ostrovy prodávají kraby, ryby a kozí sýr a na oplátku získávají dřevo, vlnu a kůže. Také jsou proslaveny bílou sestřinou dušeninou z plodů moře a dokonce mají i vlastní město Sestrov.

I když ne zrovna příjemné. Je to malé, ubohé město na Sladké sestře pod správou Borrellů z Vlnolamu, plné pachu prasečího hnoje a shnilých ryb s hliněnými ulicemi, prkennými domy a chatrčemi z mazanice. Často tam také nad Šibeniční branou visí popravení zločinci s vyhřeznutými vnitřnosti a kdysi bývalo hnízdem pirátů.

A podobná je i historie celého souostroví. Ještě před připlutím Andalů vyznávali Sestřané Paní vln a Pána nebes a vládli jim místní pirátští králové. Byli drsní a nesmlouvaví a udržovali třeba i tradici házení trpaslíků do moře jako oběť bohům. A ani po invazi Andalů se nestali jen tak poddanými Údolí. Vlastně se to podle mistrů nestalo dříve než před 2 000 lety.

Tehdy totiž byly ostrovy dobyty Severem v události známé jako Znásilnění Tří sester. Vpadli na ně Seveřané a podle Kroniky Dlouhé sestry zabíjeli děti a vařili je, namotávali si vnitřnosti mužů na rány a popravovali tisíce válečníků. Sestřané se proto obrátili na krále Hor a Údolí a žádali ho o pomoc výměnou za slib věrnosti a přidání souostroví k jeho království.

Rozpoutaly se tak boje, které skončily až po tisíci letech, když si Starkové uvědomili, jak zbytečné jsou, a Tři sestry se zase ocitly v míru. Nyní už sice ne samostatné, ale jelikož byly stále izolované, znamenalo to pro ně pouze fakt, že se z pirátských králů stali pirátští lordi.

Rebelovat začali teprve během dobývání Západozemí Targaryeny. Tehdy se král Hor a Údolí vzdal dobyvatelům a Údolí přidal do říše Sedmi království. Ostrované se s tím nechtěli smířit, protože během prvního střetu s dračími lordy přišli o flotilu, a korunovali vlastní královnu, Marlu Sunderland. Avšak ne, že by jim samostatnost vydržela dlouho. Na ostrovy brzy dorazila braavoská flotila najatá Starky a Marlu ve jméně Aegona I. sesadila. Její bratr pak musel pokleknout a ona skončila mezi tichými sestrami.

Neodradilo je to však od zapojení do dalších bojů. Během divokého Tance draků, rozpoutaného královskými sourozenci Rhaenyrou a Aegonem, ostrovy aktivně podporovaly Rhaenyru. Během Blackfyrových rebelií se zase nechaly Sunderlandy dvakrát zatáhnout na stranu Blackfyrů a zákonitě pak trpěly, když rebelové neuspěli.

A nakonec, během Robertovy rebelie, sehrály důležitou roli hned na jejím začátku. Lord Borrell tehdy umožnil Nedu Starkovi, když v Sestrově přistál po cestě z Orlího hnízda, pokračovat od nich domů a svolat vazaly, pouze se slovy, že pokud prohraje, nikdy tam nebyl. Ovšem možná si to měl rozmyslet, jelikož po nástupu nového krále a poté, co se úřadu mistra lodí chopil Stannis Baratheon, připlul do Sestrova a přiměl lorda Borrella pověsit dvanáct přátel prašeráků. A tímtéž vyhrožoval i jemu, pokud se ještě nějaká loď potopí kvůli falešným nebo nefunkčním majákům.

Odsud na jihovýchod pak moře omývá několik úzkých poloostrovů zvaných Prsty. To je další specifická oblast, protože je nehostinná, holá, ošlehaná větrem, plná kamení a často bičovaná dešti, takže jen velice spoře obydlená. Podle Petyra Baeliše, jehož předkové vystavěli na nejmenším z Prstů malou pevnůstku, je to roztomilé místo, jen pokud je někdo kámen.

Přesto, nebo možná spíš proto, si je Andalové vybrali pro vylodění svých prvních bojovníků a označili je sedmicípými hvězdami vytesanými do skal. Tehdy jim vládli dva králové Prstů a místo vytlačení cizinců se pokusili Andaly využít, aby jim pomohli proti rivalům, jenže protože nepočítali s tím, že se obrátí proti nim, brzy se jich chopil nový lord Pěti prstů.

Jeden z jeho potomků se pak rovnou prohlásil králem Prstů, ovšem brzy zemřel, a dobýt se je pokusili i Starkové, když na nich Theon Stark a po něm tři další králové Severu přistáli. Ale nikdy si je nebyli schopni udržet. Stejně za námahu kromě poskytnutí přístupu do Údolí nestály.

Hned pod Prsty v severním Údolí se pak nachází Hadoles protkaný ledovými řekami a ovládaný rodem Lynderlyů ze stejnojmenného hradu a jižně od něj, uprostřed Údolí, je dlouhé úzké údolí ohraničené horami, Údolí Arryn, jehož jméno se začalo používat pro celé království Arrynů. Vede k němu Vysoká cesta přes Měsíční hory končící u Krvavé brány, za níž se rozkládá asi po půl dni chůze, a je to klidná země širokých řek, stovek jezer a úrodné černé země produkující pšenici, kukuřici, ječmen, obrovské dýně a ovoce.

A to vše obklopují vysoké Měsíční hory, nehostinné, obtížně zdolatelné a na rozdíl od západu chudé na jakékoli nerostné bohatství. Mají šedozelené vrcholky pokryté sněhem, kamenitá úpatí a časté jsou v nich i sesuvy kamení. Ovšem jsou protkané údolími úrodnými stejně jako Říční krajiny.

Nejsnazší možnost, jak jimi projít, je následovat Vysokou cestu vedoucí z Říčních krajin až ke Krvavé bráně chránící vstup do Údolí Arryn. Je ovšem nebezpečná, protože lze zdolat jen v létě, šplhá přes kamenitá úbočí, husté lesy, vysoké průsmyky a hluboké propasti a navíc kolem ní žijí stínokočky a horské klany. Přestože v nich lze najít vyryté hvězdy a sekery vítězných Andalů, ukryly se totiž do hor První lidé, kteří se odmítli Andalům podřídit, a zůstali tam dodnes i se svým primitivním způsobem života.

Jejich nejvyšší horou je slavné Obrovo kopí s vrcholem ztraceným v mracích. Stojí na něm Orlí hnízdo, z jeho terasy vytéká vodopád a na jeho úpatí se nachází Měsíční brána. A navíc je údajným bojištěm legendární bitvy Okřídleného rytíře proti Gryffímu králi.

Ostrovy

Kromě zmíněných Tří sester, nejznámějších ostrovů Údolí, se v Úzkém moři kolem Prstů dá najít ještě šest desítek malých ostrovů. Mnohé z nich nejsou víc než kameny poseté krabími koloniemi nebo hnízdišti mořských ptáků a známé a obydlené jsou proto jen tři. Oblázek Pryorů v Kousanci nedaleko Sester, Cecky Eleshamů u Prstů, pojmenované po dvojici velkých kamenných vršků, a Čarodějný ostrov Upcliffů.

Vodstvo

Ač se Údolí nemůže rovnat Říčním krajinám, je pro něj vodstvo stejně tak důležité. Z jeho hor stéká mnoho horských řek, například řeka ústící ve Studenovodské spálenině Coldwaterů a velká ledová řeka pramenící nedaleko Silnopísně Belmoreů a ústící do moře u Srdcodomu Corbrayů. Nachází se v něm hromada horských jezer a dokonce i slavný velkolepý vodopád Alyssiny slzy. Ten vytéká ze západní terasy Obrova kopí a je tak vysoký, že ani kapka nedopadne na zem pod ním, protože se voda dříve vypaří a odnese ji vítr.

Jméno získal po Alysse Arryn, ženě, která mohla žít před šesti tisíci lety, podle Pravé historie před čtyřmi a podle Otázek mistra Denestana před dvěma. Měla sledovat, jak jí přímo před očima zabíjejí manžela, bratry a děti, ale neuronit ani slzu, a jako trest jí bohové určili, že po smrti nedosáhne odpočinku, dokud její slzy nezaplaví Údolí Arryn, kde je pohřbila. Ovšem to se zatím nestalo a její utrpení připomíná pouze socha plačící ženy v zahradě Orlího hnízda.

A ještě víc zásadní je pro Údolí moře. Celé jeho pobřeží omývá Úzké moře oddělující Západozemí a Essos, dost úzké pro překročení, ale dostatečně široké, aby ztěžovalo případné vojenské zásahy mezi Sedmi královstvími a Svobodnými městy, a především na podzim a v zimě bouřlivé.

Na severní hranici Údolí, u zálivu Kousanec, kde leží Tři sestry a Oblázek a kde probíhá obchod s Bílým přístavem, se setkává i s Chvějivým mořem. Kolem Prstů se do pevniny zakusuje v mnohých nepojmenovaných zálivech a na jihu zase zásobuje Krabí záliv, který odděluje Údolí od Korunních zemí. I ten je velice důležitý, protože na jeho břehu stojí město Knotov a především Město racků.

Města a pevnosti

Právě proto, že Údolí je charakteristické vysokými horami, se v něm moc nedaří drobným osadám a lidé se raději shromažďují v dobře zásobených pevnostech nebo městečkách. To největší je už zmíněné Město racků, hlavní přístav Údolí a jedno z pěti měst Sedmi království. Vládne mu rod Graftonů, žije tam i vedlejší rodová větev Arrynů, v něm a v jeho okolí stále přežívají příbuzní jeho dávných králů Shettů a zajišťuje domov mnoha řemeslníkům a obchodníkům. Zvláště proslulé jsou jeho švadleny a kromě jejich služeb si ve městě lze koupit i produkty Údolí Arryn.

A hlavně je zdroj nejrůznějšího dovezeného zboží ze zámoří, protože leží v přírodním chráněném přístavu, představuje námořní vstup do Údolí a udržuje ho zásobené, i když nelze překročit hory, čehož si jsou zámořští obchodníci dobře vědomi.

Jinak jsou dalšími známými přístavními městečky nedaleký Knotov Waxleyů, kde produkují vonné svíčky s muškátovým oříškem či jiným drahým kořením, a zmíněný Sestrov, centrum Tří sester chráněné Vlnolamem.

Kromě nich jsou důležité hlavně pevnosti zdejších lordů. Mezi ty patří nádherné správní sídlo Orlí hnízdo se strážními hrady Kamenem, Sněhem a Oblohou, Krvavá brána spravovaná rytířem brány, Vlnolam, Studenovodská spálenina nebo jen Studenovoda, nepojmenovaná pevnost Baelišů s maličkou vesnicí, Měsíční brána Royceů z Měsíční brány, dříve zimní zámek Arrynů, Šedodol Tollettů, Věž racků Shettů, Srdcodům, Železodřevský hrad Waynwoodů, Dlouholukov Hunterů, Novotvrz Hersyů, Devět hvězd Templetonů, Staré kotviště Melcolmů, Rudotvrz Redfordů, Runokámen Royceů z Runokamene, Hadoles a Silnopíseň.

Lidé Údolí

Většinou jsou lidé Údolí vnímáni jako spolehliví válečníci s mimořádným smyslem pro čest následující Sedm. Díky izolaci a faktu, že Údolí bylo prvním místem, kde se Andalům zcela podařilo ovládnout celé velké království, mají zdejší urozené rodiny nejčistší andalskou krev v Západozemí. Rovnat se jim může několik jiných rodů, ale žádný celý region, takže je Údolí zároveň jednou z převážně andalských kultur. Ovšem neplatí to bez výjimky.

Jednou takovou jsou Sestřané, potomci pirátských králů a lordů Prvních lidí, jež se od Andalů liší dokonce i fyzicky – třeba Borrellové už se 5 000 let často rodí s blánami mezi prsty, a, byť neotevřeně, stále zůstávají u starých zvyků svých předků. Druhou jsou velmi známé horské klany.

Po porážce Prvních lidí z Údolí ne všichni lidé poklekli před novými andalskými králi. Několik rodů odmítlo svrchovanost Arrynů a rozhodlo se žít podle vlastních pravidel. Jenže aby za takovou opovážlivost nesešli mečem, museli utéct do Měsíčních hor, kde od té doby žijí jako horské klany. Někdy jsou také zváni divokými a rozhodně mají s divokými zpoza Zdi společného víc než se severskými horskými klany, které jsou respektované a považované za menší lordy.

Klany z Údolí totiž většina vnímá jako primitivní a patrně má pravdu. Odmítli feudální společnost, věří, že každý člověk má právo promluvit bez ohledu na pohlaví nebo postavení a má být vyslyšen, což způsobuje komplikace, často řeší konflikty krvavým penízem a osobní problémy násilím, jsou chudí, a tak se zásobují nájezdy na místní vesnice a cestovatele, a nerozpakují se napadnout ani lorda Orlího hnízda, pokud není řádně střežen.

V Měsíčních horách totiž nedokáží mnoho vypěstovat, takže kradou zbraně, obilí, zbroj a ženy bez ohledu na to, zda jsou vdané (zato divocí zpoza Zdi kradou jen svobodné), přičemž jejich vlastní ženy se nezřídka účastní nájezdů také. A jedinou výhodu proti slavným rytířům Údolí, svým nenáviděným protivníkům, mají v malých koních vhodných pro úzké horské stezky.

Ovšem i když stále existuje spousta klanů různé velikosti i síly, jsou to už stovky let, kdy naposledy znamenaly větší ohrožení. Na začátku příběhu mezi nimi bylo asi tři tisíce bojovníků, ale ani to nebylo považováno za hrozbu kvůli špatné organizaci a výbavě. Také často mají spory mezi sebou a jejich vlastní zvyky jim mnohdy neumožňují skutečnou spolupráci se sousedy, protože si za dobu své izolované existence vyvinuly mnoho podivných rituálů (kupříkladu pálení části těla či nošení uší protivníků jako trofeje) a nenávisti.

Navíc se stává, že menší klany pohltí větší nebo že vymřou, a tak ani neexistuje žádný jejich přehled. Pouze aricmistr Arnel se pokusil sestavit seznam nejznámějších ve své práci Hory a Údolí a zařadil tam Černé uši, Spálené lidi, Vřešťany, Mléčné hady, Měsíční bratry, Barevné psy, Rudokováře, Syny mlhy, Syny stromu a Kamenné vrány.

I bez nich by však mělo být Údolí schopno sestavit asi čtyřicetitisícovou armádu a naopak i s nimi poskytnout domov urozeným rodům jako jsou Arrynové z Orlího hnízda, Arrynové z Města racků, Baelišové, Belmoreové, Borrellové, Coldwaterové, Corbrayové, Donnigerové, Egenové, Eleshamové, Graftonové, Hardyngové, Hersyové, Hunterové, Lippsové, Longthorpeové, Lynderlyové, Melcolmové, Mooreové, Pryorové, Redfortové, Royceové z Runokamene, Ruthermontové, Shettové z Města racků, Shettové z Věže racků, Sunderlandové, Templetonové, Tollettové, Torrentové, Upcliffové, Waxleyové, Waynwoodové a Wydmanové.

A stejně tak si pamatuje i už vymřelé rody, Brightstoney a Shelly, kteří doplatili na pokus najmout si andalské bojovníky, a nový rod Royceů z Měsíční brány, který vznikl, když Petyr Baeliš uplatil Nestora Royce dědičným právem na hrad výměnou za podporu.

Foto: HBO