Je Valentýn a to znamená, že všichni plánují. Někteří mají navíc trochu problém s tím, že mají děti. Do nemocnice „vletí“ sklem rozvážka valentýnských růží.
Obsah epizody
Owen nechává Cristinu pracovat s Teddy, ale ještě pořád se na ní zlobí. Zlobí se dokonce tak moc, že jí oznámí, že se odstěhuje. Pokusí se si promluvit s Teddy, ale ta ho s velkou zlobou pošle do háje. Nedokáže mu odpustit, že upřednostnil zájmy nemocnice před Henrym.
Lexie prožije Valentýna se Zolou, Mark se Sofií a Jacksonem, ale kdo si opravdu užije večer, bude Miranda s Benem. Lexie se nakonec rozhodne, že půjde za Markem a všechno mu řekne. Když ale Mark otevře, Lexie zjistí, že je u něj na návštěvě Jackson. Tak jako si Lexie nechce nechat odejít Marka, Cristina touží po smíření s Owenem.
Text: Misshu
Meredithiny rozumy
Začátek:
„V našich životech existují chvíle, kdy láska zvítězí nad vším. Nad vyčerpáním. Nedostatkem spánku. Nad čímkoliv. A pak jsou časy, kdy se zdá, že láska nám nepřináší nic než bolest.“
Konec:
„Vždycky hledáme způsob, jak zmírnit bolest. Někdy zmírňujeme bolest a máme z toho potěšení. A někdy se v tom okamžiku ztratíme. A někdy k tomu, abychom zmírnili bolest, potřebujeme jenom vyhlásit příměří.“
Teddy a Cristina a Owen… tohle mi vážně chybí, ta dynamika, bolest příběhů a krása scénářů, a znovu pokaždé a bez přehánění láme srdce.