Balrogové byli démoni a prastaré stvůry vládnoucí ohni a zkáze, jejichž jediným posláním bylo ničit a zabíjet. Díky hrdinství mnoha lidských i elfských bojovníků byli takřka vyhubeni, někteří z nich však přetrvali v hlubokých propadlinách a jeskyních pod zemí. Posledního balroga zvaného Durinova zhouba zabil Gandalf během průchodu Společenstva prstenu doly Morie.
„Andělské bytosti beze hříchu“
Balrogové byli původně Maiar. Maiar jsou dokonalé bytosti, které byly stvořeny s láskou a neuvěřitelným citem svých pánů Valar – stvořitelů světa. Maiar byla celá řada, někteří šli po stopách svých pánů a věnovali se řemeslům zkrášlujících zemi Valinor, jiní se vydali vlastní – avšak dobrou – cestou a stali se z nich mocní divotvůrci a mágové. V trilogii Pán prstenů se objevuje mnoho dalších Maiar – jsou jimi například čarodějové Gandalf a Saruman, Tom Bombandil (i když u něj se jedná spíše o spekulaci – samotným Tolkienem nebyl jeho původ nikdy plně vysvětlen) nebo samotný Sauron. Ten byl ostatně jeden z vůbec nejsilnějších a nejmocnějších z Maiar. Částečnou Maiar je také Odula. Její pramatkou byla totiž Ungoliath – obří zvrácená pavoučice, původně zkažený duch (viz. níže).
Morgothova vzpoura, zrození balrogů a prokletí
Když Morgoth narušil dokonalou „hudbu“ a dopustil se svých prvních zločinů, propadlo jeho zlé myšlence zničení všeho dobrého mnoho z duchů na Valinoru. Ti se začali nazývat balrogy. V sindarštině slovo „balrog“ znamená Démon noci. Částečným paradoxem je fakt, že Sauron, který taktéž podlehl Morgothově svádění, se balrogem nestal. Jako logické vysvětlení se nabízí domněnka, že Sauron byl osobním Morgothovým rádcem a jeho pravou rukou, pročež užíval jinou sílu i podobu.
Krátce nato byli všichni následovníci Morgotha a i on sám prokleti a přestali mít moc libovolně měnit svou podobu. Balrogové tak navždy zůstali obřími démonickými stvořeními s rohy a křídly. Jako zbraně používali meč, bič nebo palcát.
Bitva pod hvězdami
Bitva pod hvězdami neboli Dagor-nuin-Giliath byla první bitvou, ve které se odvážní elfští bojovníci střetli s balrogy.
(Hrdina Glorfindel při zápasu s pekelným balrogem)
Dagor-nuin-Giliath byla obrovská bitva, při níž ve Středozemi poprvé vyšlo Slunce a Měsíc. Proti sobě se u temné pevnosti Angband postavili vypuzení elfové Noldor pod vedením Fingolfina a Feanora na jedné straně a Morgoth se svými skřety, balrogy a jinými stvůrami na straně druhé. Feanor se neohroženě probil až k samotným branám Angbandu, zde byl ale zaskočen právě balrogy. Společně se svými syny se však do boje s těmito pekelnými tvory přesto statečně vrhl.
Balrogů však byla velká přesila. Feaonor sám vedl legendární souboj s vůdcem démonů Gothmogem, který jej svým ohnivým mečem nakonec smrtelně ranil. Feanorovo tělo bylo naštěstí zachráněno jeho syny, kteří jej odnesli na pahorek Ered Wethrin. Zde velekrál Noldor Feanor zemřel. Feanorova poslední slova byla směřována k jeho sedmi synům. Vybízel je k tomu, aby nepřestali bojovat se zlem. Bitva nakonec skončila vítězstvím elfů a to tehdy, když na bojiště dorazil Feanorův nevlastní bratr Fingolfin. Morgothova vojska byla poražena a řada balrogů padla. Přesto však mnoho z nich přežilo a v nitru Angbandu tak čekali na pomstu.
Pád Gondolinu
Gondolin bylo elfské království postavené Fingolfinovým synem Turgonem. Jednoho dne však Maeglin, syn Turgonovy sestry Aredhel, zradil elfy a prozradil Morgothovi polohu Gondolinu. Ten se jej rozhodl dobýt. Elfové v Gondolinu se neměli jak bránit a proto nezbyla jiná možnost než se pokusit o únik. V tu chvíli však do města vtrhli balrogové. Uprchlíky svým neskutečným hrdinstvím zachránil chrabrý Glorfindel. Ten sám, beze zbraně, svrhl balroga ze skály. Při tomto neskutečném činu však sám zemřel vyčerpáním. Druhý balrog, který v bitvě o Gondolin zemřel, byl samotný Gothmog, pán démonů a nejvěrnější z Morgothových zrůd. Zabili jej Ecthelion, pán gondolských fontán, a sám král Turgon. Bohužel, v posledním záchvěvu bolesti se Gothmog vrhl na oba hrdiny a zabil je.
(Feanor bojující s pánem balrogů Gothmogem)
Gondolin padl a dříve nádherné město pohltila Morgothova zkáza. Přesto se elfové dokázali zachránit a utéct, a to zejména díky zmiňovaným hrdinstvím odvážného Glorfindela, Ectheliona a krále Turgona.
Příchod Valar
Když nakonec došlo k Válce hněvu, ve které se vojska Valar střetla s Morgothem a jeho armádou, zlo bylo konečně poraženo. Morgoth byl uvržen do nicoty a s ním i jeho draci a skřeti. Naprostá většina balrogů byla taktéž poražena a nemilosrdně potrestána za své strašné hříchy. Jediný Morgothův služebník, který unikl svému trestu, byl Sauron. Ten se kal ze svých hříchů a zapřísáhaval Valar, aby jej ušetřili. Souhlasili, ale učinili tak s důležitou podmínkou. Měl odcestovat na Valinor, kde by podstoupil soud a nápravu. Nejprve souhlasil a slíbil, že odcestuje. Do Valinoru ale nikdy nedorazil a vlastně se o to ani nepokusil…
Durinova zhouba
Poté, co se Gandalf a s ním i celé Společenstvo, rozhodl jít přes prastaré trpasličí doly Morie, potkali zde jednoho z Morgothových balrogů. Pravděpodobně to byl ten úplně poslední. Trpaslíci jej probudili, když pod vlivem své hamižnosti kopali daleko hlouběji, než-li bylo zdrávo. Osvobodili tak balroga z jeho spánku a ten je od té doby sužoval. Zabil trpasličího krále Durina IV., pročež dostal jméno Durinova zhouba. Když byla Morie zabrána skřety, balrog se stal pánem jejich síní. V boji s Gandalfem použil svou veškerou sílu, přesto však čaroděje nedokázal porazit. Nejprve, když bylo Společenstvo napadeno v Balinově komnatě, se oba protivníci střetli v souboji zaklínadel – Gandalf se snažil zamknout dveře, ale balrog vyřkl protikouzlo.
(Gandalf při boji s posledním balrogem – Durinovou zhoubou)
Gandalf tak nedokázal kouzlo dokončit a pronásledování skupiny pokračovalo. K rozhodujícímu střetnutí došlo až na můstku Khazad-dűm. Ten se rozlomil a oba protivníci spadli do hluboké propasti pod ním. Oba však pád přežili a neustále spolu bojovali. Gandalf tak naplno odhalil svou nadpřirozenou moc a členství v řádu Maiar. Bitva obou bytostí pokračovala při stoupání po Nekonečných schodech vedoucích až na vrchol Durinovy věže. Tam Gandalf balroga svrhl ze skály a zabil.
Ungoliath
Krom balrogů měl zpočátku Morgoth ještě jednoho a snad dokonce ještě mocnějšího spojence. Byla jím pavoučice Ungoliath (známá také jako Ungoliant). Původně byla jakýmsi zkaženým duchem, který odmítl dobrý život Maiar a místo toho se vrhl na cestu smrti a zhouby. Byla známa jako pavoučice z Avatharu – země nacházející se na jihovýchodě od Valinoru. Když Morgoth zkorumpoval své strážné a unikl ze zajetí, jeho první svobodné kroky vedly právě k Ungoliath.
Pavoučice byla tou nejstrašnější a nejodpornější zrůdou, která se kdy na světě pohybovala. Uměla tkát zvláštní hrůznou tmu zvanou Nesvětlo. Ničila s ní všechno dobro a krásu, kterou nalezla. Když se spojila s Morgothem, tak na jeho popud zničila překrásné stromy Valar, určující pořádek a krásu světa. To byl poslední Morgothův čin, kterého se dopustil přímo na Valinoru.
(Pavoučice Ungoliath a Morgoth před zničením posvátných valinorských stromů)
Morgoth musel uprchnout a vzal s sebou i Ungoliath. Ještě předtím se však zmocnil všech Silmarillů – překrásných klenotů uchovávajících v sobě svit Valinorských stromů. Když se tedy společně s Ungoliath dostal do Středozemě, pavoučice zatoužila vlastnit Silmarilly a Morgotha napadla. Síla Ungoliath byla natolik obrovská, že by jí Morgoth dozajista podlehl, nebýt toho, že mu nakonec přišli na pomoc jeho balrogové, které přivolal. Ungoliath uprchla do Pohoří děsu v Beleriandu, kde se spářila s tamějšími pavoučími stvůrami. Zplodila tak naprosto nový druh odporných a obřích pavouků, ke kterým patří třeba i pavoučice Odula. Později se při svém zlovolném a naprosto šíleném toulání dostala až na jih, do haradských pouští. Tam však neměla co žrát a tak nakonec, osamocená a hladová, pohltila sebe sama.
dobře, já to nehledal ani nekotroloval :),v podstatě jsem chěl jen napsat, svůj názor, sám jsem všechny knihy četl několikrát a pár věcí se mi v článku nepozdávalo, tak jsem na to chtěl upozornit, určitě jsem nechtěl nikoho osočit :)
Články jsou původní. Nic odnikud nepřekládáme. :)
já nechci být hnidopich, možná jsem knihu(Silmarillion)špatně pochopil, nebo jsem si některá fakta špatně vyložil ale myslím si, že řád Maiar vznikl stejně jako Valar zde úryvek, jenž moje tvrzení dokazuje:" S Valar přišli jiní duchové, jejichž bytí také začalo dříve než Svět, téhož řádu jako Valar ale nižšího stupně.(silmarillion:mýty a legendy Strředozemě, str.22 část Valaquenta kapitola o Maiar) dále si nejsem jist jestli Glorfindel bojoval beze zbraně v knize se neuvádí ani to ani ono, já osobně se přikláním k teorii, že zbraní oplýval, a Fëanor nenabádal na smrtelné posteli, k boji se zlem ale k tomu, aby jeho synové dodrželi Přísahu jenž dali, ve výsledku to je samozřejmě totéž poražení Morgortha a získání klenotů, ale nesmíme opomenout ani druhé a třetí zabíjení rodných, kvůli Silmarilu, jenž vynesl Beren a Lúthien z Angbandu, vím je to drobnost ale trochu mi to vrtalo v hlavě,doufám, že mou kritiku přijmete konstruktivně, sám jsem velký fanda všech knih i váš a obdivuji, že si dáváte toliko práce se psaním různých článků, či jejich překladem :)
Hurley: no mozna jsem si mohl odpustit to s tim, ze jsou cele vety z wiki, ale jinak bych rekl ze jsem psal k veci a lidi detailne neznale by to mohlo zmast. :)
Dik moc, uz sem poslal pritelkyni, aby me tu knihu pujcila…aspon mam co cist. Nebyt clanku tak na ni ani neprijdu…diky
Sindar: Tohle už mi upřímně přijde jako zbytečně samoúčelný hnidopišství. :)
Je to nejčastější a nejúžívanější teorie jeho původu. Ale jak si správně podotknul, tak je to pořád jenom teorie a spekulace. Formulaci jsem trochu upravil. :) Díky za připomínku.
Mohu se zeptat, odkud máte informaci o tom, že Tom Bombadil je Maia? Jsem měl za to, že se o jeho původu jen spekuluje.
Jinak text je o zlých Maiar. Příběhu Feanora, jeho motivaci a bližšímu pohledu na Klenoty se bude věnovat jiný článek.
Samozřejmě vím, že původní Silmarilly a pozdější Prsteny z Eregionu jsou naprosto odlišné předměty (ostatně příběh původních Silmarillů bude ještě rozveden v jednom z budoucích článků). Máš pravdu, že se spíše jedná o blíže nespecifikované klenoty, které je možno přenášet a nosit různými způsoby (avšak i jako prsteny). Opravil jsem to.
Clanek se mi libil, ale opravil bych par nepresnosti. V popisku u obrazku je uvedeno „(Pavoučice Ungoliath a Melkor před zničením posvátných valinorských stromů)“ Coz je samozdrejme dobre az na to, ze v clanku nikde neni zmineno, ze se jedna o tu samou osobu jen s ruznym pojmenovanim(jinej jazyk). Dalsi chybka je „pavoučice zatoužila vlastnit Prsteny“. Zde jde asi o chybny zkopirovani z wiki(podle celych vet v odstanci) a nepochopeni, ze Silmarily nejsou Prsteny(zpravidla chapany jako Prsteny moci vytvorene elfy z Eregionu se Sauronem), ale klenoty vytvorene Fëanorem(zminenem v textu). Silmarily zcizil Melkor a proto se Fëanor tak probijel k Anghbanu(viz vyse v textu).
Ano, to je asi vůbec nejobsažnější dílo, které na tohle téma doposud vyšlo. Myslím, že se před nějakou dobou šuškalo i o jeho české verzi, ale kdo ví jak to je (a bude)…
Kromě již zmíněné Silmarillionu v Anglii vychází také poměrně obsáhlá řada The History of Middle-earth, viz. http://cs.wikipedia.org/…Middle-earth
Ahoj, Tolkien totiž nenapsal jenom Pána Prstenů a Hobita. Za svůj dlouhý život vytvořil taky stohy papírů popisující historii Středozemě. A několik z těhle „stohů“ vyšlo i knižně a to samozřejmě i v češtině. Nejznámější je Silmarillion, kde je velice poutavě vyobrezana (takřka) celá historie Středozemě, potažmo celého světa. Jinak pokud se ti nechce koukat do knížky, tak věř, že je hodně stránek, které se Tolkienovým světem zaobírají (nejlepší je samozřejmě ta naše :D :). Ty však nakonec stejně čerpají ze Silmarillionu a podobně. :) /// Ostatně brzy čekej o Silmarillionu článek, skutečně se jedná o unikátní „encyklopedie“ plnou úžasných příběhů. Je to taková bible všech fandů Tolkiena. Akorát teda asi 1000× čtivější. :D (Mezitím si třeba přečti tady http://www.edna.cz/…eti-2007.asp o další jeho knize, kterou možná neznáš :)
Ahoj, chtel jsem se zeptat odkud vsechny tyto informace autor ma:) moc by me to zajimalo