Rohan

Rohan je zemí plnou nádherných luk, po kterých se prohánějí nekonečná stáda koní, jež jsou zároveň symbolem této divoké krajiny. Po celou dobu svých dějin muselo království čelit mnohým nepřátelům, kteří ho toužili dobýt. Posledním protivníkem byl zlý čaroděj Saruman, kterému se rohanský lid odvážně postavil pod vedením svého krále Théodena. Nejen tato část rohanských dějin však stojí za zmínku, ba naopak – je toho mnoho, o čem se neví a přitom se jedná o velice zajímavá fakta. Pojďme si o nich povědět více.

Vůbec první zmínka o Rohanu (samotné slovo je odvozeno z elfského Rochand, což znamená Země koní) – potažmo o lidech, kteří ho obývali – se datuje do 13. století Třetího věku, kdy gondorský král Minalcar poslal svého syna Valacara k rohanským lidem jako vyslance.

Rohirové (v té době gondorskými nazýváni Seveřané) se prokázali jako moudrý a prozíravý národ a snahy Gondoru o utvoření hospodářského a vojenského spojenectví přijali. V téže době byl postaven obří monument Argonath, zobrazující dva první gondorské krále Isildura a Anáriona. Sochy stanovily severní hranice Gondoru. Gondor tak symbolicky uznal suverenitu rohanského lidu (i když ten v té době do žádného panství sjednocen nebyl). Rohirové byli totiž v té době rozděleni do několika různých kmenů, mezi nejvýraznější patřili Éothéodovci. Právě z tohoto rodu pocházeli pozdější králové rohanské země.

Nejdůležitější datum rohanských dějin nastalo v roce 2059. Tehdy byl Gondor napaden obrovskou armádou skřetů a lidí z východu. Gondorský správce Cirion nedokázal udržet křehké hranice své země a s Gondorem to vypadalo velice špatně. V rozhodující bitvě na polích Celebrantu však gondorským lidem přijel na pomoc rohanský náčelník Eorl společně s obrovskou jízdou, která rozdrtila mordorskou armádu a obrovským dílem se tak zasloužila o vítězství „mužů západu“. Jako poděkování za Eorlovu pomoc mu Cirion daroval rozsáhlá území – tzv. Marku. V ní Eorl založil království Rohan a zároveň se stal prvním rohanským králem. Kmeny byly sjednoceny a Eorl se stal velkým hrdinou svého lidu, jehož jméno nebylo nikdy zapomenuto (za vše hovoří Théodenovo zvolání, když společně s posledními Rohiry vyjede z bran Helmova žlebu a zakřičí „Vpřed, Eorlovci!“).

Eorl vystavěl velké město Aldburg. Později byla postavena i další města, nejvýraznější z nich byl samozřejmě Edoras se Zlatou síní Meduseld. Právě v době Eorlova kralování se pevně utvořily rohanské hranice. Ze severu byl Rohan obehnán Fangorským lesem, ze západu pak Mlžnými a Bílými horami, mezi nimiž se nacházela Rohanská brána. Z jihu byla země lemována Bílými horami a ze západu pak územím Gondoru a pahorkatinou Emyn Muil. Dalším velkým králem byl Helm Kladivo (přídomek Kladivo dostal podle pověsti tak, že když jej společně s jeho vojskem oblehla armáda nepřítele, v noci vycházel ze své skrýše a sám vstupoval do stanů svých protivníků, které pak hromadně zabíjel svým kladivem). Ten opevnil starou dúnadanskou pevnost Hlásku a zbudoval tak Helmův žleb – obří hrad s masivními zdmi, které mnohokrát zachránily rohanský lid před jistou zkázou.

Bitva, která rozhodla o osudu rohanského lidu, byla svedena roku 3019 Třetího věku. Tehdy Rohan čelil masivnímu útoku čaroděje Sarumana, který svým zlovolným vlivem ovládl krále Théodena a ten tak nemohl vést svůj lid. Naštěstí do Edorasu dorazil Gandalf, který Théodena osvobodil a pomohl mu zorganizovat obranu země. Bohužel většina rohanských jezdců (pod vedením svého maršála Éomera) byla v té době pryč – ve vyhnanství, kde je král nevědomky vyhnal v době, kdy byl posedlý zlým duchem Sarumana.

Théoden byl nucen se při ochraně svého lidu spolehnout jen na malou posádku z Edorasu. Zvolil proto ústup a stáhl se do pevnosti Helmův žleb, který nakonec – po příjezdu Éomerových jezdců – dokázal ubránit a armádu Sarumana porazit. V tutéž dobu Rohanu velice pomohli Enti – prastaré bytosti obývající les Fangorn. Zničili totiž Sarumanovu pevnost Železný pas, ležící na severu Rohanské brány. Zlo bylo v Rohanu poraženo, ale rozhodující bitva o Středozem měla teprve přijít…

Théoden se zařadil mezi největší hrdiny svého lidu, hned vedle Eorla a Helma Kladiva. Po své smrti na Pelennorských polích se vlády nad Rohanem ujal jeho synovec Éomer. Zemi Pánů koní tak čekala budoucnost pod moudrou rukou Théodenova rodu, bez nepřátel a strachu z nich.