Boromir

Mládí prožité na bojištích, komplikovaný vztah s bratrem, tvrdohlavý odpor vůči rozhodnutí zničit Prsten moci a nakonec hrdinné obětování se pro záchranu přátel. To vše zažil Boromir, syn Denethora, správce Gondoru.

Základní informace

Rasa: člověk z Gondoru
Narozen: 2978 Třetího věku
Zemřel: 26. února 3019 Třetího věku

Začátky

Boromir se narodil v roce 2978 Třetího věku. Bylo to krátce předtím, než se jeho otec stal správcem Gondoru. Jeho matkou byla žena jménem Finduilas, která pocházela z blíže neurčitého významného rodu. O pět let později – v roce 2983 – se narodil Boromirův mladší bratr Faramir.

Krátce poté, co Boromir dosáhl deseti let, Finduilas zemřela. Z Denethora se stal zahořklý a chladný muž. Po této smutné události si najednou malí bratři museli s mnoha věcmi poradit sami. Díky tomu se z nich stali věrní druhové a přátelé a to navzdory faktu, že Denethor vždy upřednostňoval Boromira.

Borimir vzal Faramira pod svá ochranná křídla a naučil jej mnoha věcem. V době, kdy oba bratři dospívali, se válka mezi Gondorem a Mordorem začala nebezpečně stupňovat. Už to nebyly jen občasné akce menších skřetích družin u Osgiliathu, ale také velké frontální útoky po celém obvodu hranic. Boromir a Faramir se tak logicky zapojili do bojů. Boromir byl obecně mezi lidmi uznávanější bojovník a to zejména kvůli svým hrdinským činům – mnohokrát dokázal sám pobít mnoho nepřátel. Ale i Faramir nezahanbil svého bratra – v boji byl vždy odvážný a stál hrdě v prvních liniích.

Roklinka a Společenstvo Prstenu

Když byla gondorská strana vyzvána k tomu, aby se také zúčastnila sněmu v Roklince, oběma bratrům se najednou v noci zdál prorocký sen, ve kterém byl následujícího dne jako zástupce pro Gondor vybrán Boromir. Bratři se rozhodli řídit se tímto znamením a Boromir sám vyrazil na cestu.

Cesta z Minas Tirith mu trvala neuvěřitelných 110 dní. Délka byla zapříčiněna hlavně tím, že jel po cestách, které neznal a také nevěděl, kde Roklinku hledat. Mnoho gondorských totiž ani nevědělo, že elfské město existuje. Přesto dokázal dorazit včas a zúčastnit se rady. Zde nejprve předložil nejčerstvější informace z Gondoru a pak se také – když se začalo jednat o samotném osudu Prstenu – snažil ostatní přesvědčit o tom, že by Prsten mohl být použit jako zbraň proti Sauronovi. Gandalf i Aragorn mu sice vysvětlili, že Prsten nelze použít proti jeho stvořiteli, ale on navzdory tomu nepřestal ve skrytu duše doufat, že se mu ostatní podaří přesvědčit o opaku.

Možná právě proto se tedy nakonec připojil ke Společenstvu Prstenu, které mělo za úkol zničit Sauronův výtvor v nitru Hory osudu. Když se výprava chystala k odchodu, Boromir hlasitě zatroubil na svůj Gondorský roh. Když ostatní nechápali, proč tak činí, odvětil, že „neodejde jako zloděj, který se plíží nocí“. Elrond jej poté varoval, ať to už nezkouší do doby, nežli překročí hranice Gondoru.

Po tragickém rozhodnutí jít přes Morii a ztrátě Gandalfa v boji s Balrogem se Borimir podvolil novému vůdci Společenstva – Aragornovi. Nepřestal však ostatní přesvědčovat, aby mu Prsten dali a on jej mohl odnést do Minas Tirith, kde by byl použit jako zbraň proti Sauronovi.

V překrásném Lórienu mu Galadriel – aniž by se mohl bránit – zkoumala mysl. Vycítila v něm totiž touho vlastnit Prsten. Nakonec však Boromira shledala čestným a nechala jej pokračovat se Společenstvem. Když se výprava vydala z Lórienu, obdržel Boromir od hostitelů vzácné dary – elfský plášť a zlatý opasek.

Zkáza

Právě tehdy dosáhlo jeho snažení získat pro své lidi Prsten vrcholu. Nepřestával přesvědčovat ostatní členy výpravy o své pravdě. Aragorn – ke kterému Boromir nejvíce upínal své naděje – byl však tvrdě proti jeho domněnkám, že by Prsten dokázal něco dobrého, natož aby pomohl porazit Saurona. A tak se Boromir, při táboření u trosek Amon Hen, rozhodl k zoufalému činu. Vyhledal kolem se potulujícího Froda, jenž byl nositelem Prstenu, a pokusil se mu ho ukrást. Frodo se však zachránil tím, že si Prsten nasadil a učinil se tak neviditelným.

Teprve po této události si Boromir uvědomil, co jej dohnalo k tomu, že se pokusil o něco tak strašného a co jej celou dobu výpravy přesvědčovalo, aby Prsten vzal – nebylo to nic jiného, než Sauronova zlovolná moc, která jej začala ovládat. Boromir si tuto věc bohužel uvědomil až příliš pozdě.

Věděl, že ztratil čest, a že by jej Společenstvo ze svých řad okamžitě vyloučilo. V té chvíli však na celou výpravu zaútočily stovky Skurut-Hai, vyslaných zlým čarodějem Sarumanem, aby pro něj získaly Prsten. Boromir se zapojil do bitvy, ve které bojoval jako lev. Snažil se tak odčinit své předešlé hříchy.

Nakonec byl smrtelně zraněn sprškou šípů, když se snažil ochránit hobity Smíška a Pipina. Krátce předtím však ještě stačil zatroubit svým gondorským rohem. Přivolal tak Aragorna i ostatní členy skupiny. Pozdě. Poslední slova směřoval k Aragornovi, který mírnil jeho bolest z nesčetných zranění. Prosil jej, aby zachránil Gondor a Minas Tirith, když on sám v tomto ohledu selhal. Aragorn mu to slíbil. Krátce nato Boromir zemřel.

Hrdinův konec

Aragorn, Legolas a Gimli se rozhodli poctít Borimira jak se patří a naložili tělo padlého hrdiny na jednu z loděk. Vedle něj položili jeho meč, štít, zlatý opasek, elfský plášť, zlomený roh a také zbraně nepřátel, které zabil. Loďka s Boromirovým tělem vplula do Raurorských vodopádů.

Po třech dnech ji na řece Anduině našel jeho bratr Faramir.

Postava v knize

Tolkien hrdinu ukázal jako rozporuplného muže s neutuchající touhou získat Prsten pro sebe – ne však pro svůj vlastní užitek, ale jako záchranu pro všechny lidi Středozemě.

Ve filmu

Se svým typickým charismatem Boromira ztvárnil britský herec Sean Bean. Mistrně dokázal znázornit jak touhu získat Prsten, tak také hrdinovo prozření, když zjistil, že vše o co se snažil, bylo v režii vyšší – zlé – moci.