Denethor byl posledním správcem Gondoru. Jeho život tvrdě ovlivnily rodinné ztráty a beznadějná situace jeho země. Přesto dokázal bojovat s nepřízní osudu a vykonat mnoho dobrých činů. Historie Středozemě si ho ale bude pamatovat jako toho, kdo se v rozhodující chvíli Mordoru nepostavil.
Základní informace
Rasa: člověk z Gondoru
Narozen: 2930 Třetího věku
Zemřel: 15. března 3019 Třetího věku
Mládí
Denethor se narodil jako syn gondorského správce Ectheliona. Sloužil své zemi jak nejlépe mohl, ale přesto byl zastíněn činy jistého Thorongila. To nebyl nikdo jiný než Aragorn, který pod tímto pseudonymem sloužil Ecthelionovi. Thorongil dosáhl mnoha vítězství – největším bylo fantastické znovudobytí přístavního města Umbar. Denethor tak na Aragorna velice žárlil a to se odrazilo i v budoucím vztahu obou mužů.
Aragorn Ecthelionovi doporučoval, aby důvěřoval spíše Gandalfovi než Sarumanovi, ke kterému správce doposud upínal své naděje na záchranu. Důvody byly očividné – Saruman stále více propadal zlu a dokonce přestal předsedat Bílé radě, čímž se jasně zřekl snahy pomoci všem zastáncům míru. Ecthelion bral Chodcovy rady na vědomí a omezil svůj styk s Bílým čarodějem, naopak se sblížil s Gandalfem. Když však Denethorův otec zemřel a on sám se chopil správcovského žezla, rozhodl se nejít v Ecthelionových šlépějích a Gandalfa v Minas Tirith vítal jen nerad – to vše z malicherného důvodu, že čaroděje podezíral z cíle jej sesadit a na trůn dostat Aragorna. V Gondoru tak nastala zdánlivě patová situace. Denethor se sice snažil ve své zemi udržet rovnováhu, z druhé strany však odmítal pomoc silných bojovníků jako byl Aragorn a čaroděj Gandalf.
Mezitím jej v osobním životě postihla velká tragédie. Milovaná žena Finduilas, se kterou měl dva malé syny, náhle zemřela. Příčina její smrti není přesně známá, ale spekuluje se o tom, že byla buď zabita skřety, nebo zemřela na nějakou vážnou chorobu, kterou trpěla. Ať byl důvod její smrti jakýkoli, Denethora ztráta jeho ženy velice zarmoutila. Už tak náročná situace se proto vyostřila ještě více. Denethor se stal zapšklým samotářem a jeho síla a odhodlanost už rozhodně nebyly takové jako dřív.
Přesto nepolevil v odvážném boji se Sauronem. Denethorova situace byla ale natolik zoufalá, že správce začal používat palantír – temný artefakt, do té doby pečlivě uschovaný v Citadele Minas Tirith. Viděl tak sice velikost Sauronova vojska a jeho sílu, z druhé strany však Sauron věděl o Denethorovi a všech plánech pro záchranu Gondoru.
Válka o Prsten začíná
Když se v knize Pán prstenů: Návrat krále Denethor objevuje poprvé, je představen jako moudrý a statečný správce Gondoru, který se v žádném případě nezalekne Sauronovy hrozby a okamžitě po invazi skřetích vojsk začne verbovat k obranně.
Z malých útržků vzpomínek a vyprávění se dozvídáme, že když se Denethor dozvěděl o Boromirově rozhodnutí připojit se ke Společenstvu, plně podpořil volbu svého syna a zároveň mu předal přesné instrukce, jaké zprávy o stavu Gondoru a jeho válce s Mordorem doručit Elrondovi a dalším účastníkům sněmu v Roklince. O to více však litoval synovy smrti, když padl při boji se Skuruty u trosek Amon Hen. Už tak starý a nemocný správce dostal další zničující ránu. To nejhorší však mělo teprve přijít – Sauron vyslal svá vojska z Minas Morgul a rozhodl se dobýt Gondor.
Nová naděje se však objevila poté, co se v Minas Tirith objevil Gandalf Bílý. Ten vyburcoval správce k činům a Denethor tak nejprve zapálil gondorské majáky vedoucí do Rohanu naznak prosby o pomoc a poté ještě stačil evakuovat většinu obyvatel z bezprostředně ohroženého Minas Tirith. Brzy po těchto chytrých krocích ale následovala jedna z osudových chyb. Navzdory rozhodnutí rady gondorských starších, že Minas Tirith nemá momentálně dostatek vojáků na protiútok, vyslal Denethor svého syna Faramira a s ním asi stovku nejlepších jezdců znovu dobýt ztracený Osgiliath. Systém pobřežních pevnůstek a samotné město už bylo několik dní obsazeno skřety.
Faramir se vydal vstříc jisté zkáze jenom proto, že nechtěl zklamat otce. Jezdci byli pobiti a sám Faramir utržil vážná zranění. Poté, co jeho bezvládné tělo dovezl Faramirův kůň až do města a Denethor se o všem dozvěděl, naplno ho pohltilo šílenství. Nebyl schopen velet obraně města a sám dal rozkaz k připravení hranice, na které by se mohl společně se svým umírajícím synem nechat upálit. Nebýt odvahy hobita Pipina a rychlosti Gandalfa, který přispěchal Denethorovo bláznovství na hobitův popud zastavit, Faramir by skutečně uhořel.
Správcův syn tak byl naštěstí zachráněn, ale Denethorův osud byl už zpečetěn – ve chvíli, kdy vojáci s úkolem zažehnout hranici zaváhali, tak se sám chopil pochodně a zapálil se. Když pocítil sílu žáru a přitom uzřel probouzející se Faramirovu tvář, pochopil své chyby a zalitoval. Pozdě. V posledních záchvěvu bolesti a uvědomění svých předešlých činů se Denethor vrhl z Bílé skály doprostřed právě probíhající bitvy.
Denethor zemřel. Nebyl však zapomenut. Jeho činy před vypuknutím Války o Prsten byly sice diskutabilní, přesto udělal pro svou zemi mnoho dobrého. Šílenství způsobené rodinnou ztrátou a bezútěšnou situací jeho země však vykonalo své. Pomyslným hřebíčkem do rakve se pak stal zrádný palantír, jehož prostřednictvím Černý pán dokázal Denethorem úspěšně manipulovat – až ho dohnal k smrti.
Ve filmu
V posledním díle filmové trilogii režiséra Petera Jacksona Denethora hrál australský herec John Noble. Správcova role je v Návratu krále dosti odlišná od původní Tolkienovy vize. Denethor je představen jako samolibý, zbrklý a často chybující muž, který ztratil veškerý smysl života po smrti svého milovaného syna Boromira. Právě jeho vztah k oběma dětem je zde doveden do extrémů. Boromira Denethor věčně miluje, Faramira ale de facto zavrhne a pošle na smrt.