Syn Denethora, bratr Boromira. Zprvu podceňovaný, poté zasloužený hrdina.
Jeho matka zemřela, když mu bylo pouhých dvanáct let. Otec jej přehlížel a málem ve svém šílenství nakonec i zahubil. Bratr, který mu byl vždy nápomocen a jehož Faramir velice miloval, padl v boji se skřety. Přesto Faramir dokázal nalézt štěstí a stát se správcem po svém otci.
- Hraje: David Wenham
- Národnost: člověk z Gondoru
- Narozen: 2983 Třetího věku
- Zemřel: 26. února 82 Čtvrtého věku
Začátek
Faramir se narodil roku 2983 Třetího věku. Jako syn správce Denethora a kněžny Finduilas se odmala těšil velké úctě a patřil k privilegovaným dětem, které měly přístup jak k vysokému vzdělání, tak k dobrému výcviku, který z Faramira udělal schopného kapitána gondorských hraničářů. Ještě předtím však Finduilas zemřela.Faramirovi tehdy bylo dvanáct let a smrt jeho matky ho velice zarmoutila. Naštěstí našel oporu ve svém bratru Boromirovi, který byl o pět let starší a zkušenější. Učil Faramira a byl to on, kdo v něm objevil nadání vést své muže do boje. O co více měl Faramir skvělý vztah s bratrem, tím horší byl ten s jeho otcem. Denethor byl od smrti své ženy pouze stínem svého dřívějšího já a stal se zapšklým samotářem. Jediný, kdo ho zajímal, a v nějž Denethor upínal svou naději i lásku, byl jeho právoplatný nástupce – Boromir. Faramir jakoby pro Denethora nic neznamenal.
Faramir platil za mnohem plaššího a obezřetnějšího člověka, než byl jeho bratr. Ten se nebál sám vrhnout do prohrané bitvy a často riskoval svůj život. Místo toho Faramir velký čas věnoval studiu umění hudby, malířství a architektury. V době, kdy Faramir dospíval, do Bílého města Minas Tirith (kde Denethor společně se svými syny žil) často zavítal Gandalf.
Navzdory tomu, že Faramirův otec Gandalfa neměl v oblibě, mladý hraničář si k čaroději našel svou cestu a rád s ním uvnitř velké knihovny trávil své volné chvíle. Fascinoval ho fakt, kolik toho Gandalf zná a snažil se od něj co nejvíce naučit. Byl to právě on, kdo čaroděje ve městě vždy srdečně vítal a koho měl Gandalf velmi rád. A to zejména díky jeho vztahu k umění a vzdělání, schopnosti naslouchat a pokoře, kterou mu projevoval.
V době Faramirova dospívání se jeho vztah s Boromirem ještě více prohloubil. Oba bratři si byli oporou a zároveň nejlepšími přáteli. Faramir s Boromirem ale museli neustále snášet nepříjemnosti od svého otce. A to zejména Faramir, jehož Denethor nepřestal opomíjet a před Boromirem jej schválně ponižoval. Tyto situace ale ještě více prokázaly pevnost jejich přátelství – Boromir se Faramira vždy zastával a mnohokrát se tak otevřeně postavil proti svému otci.
Bratři jsou rozděleni
Když mělo být rozhodnuto o osobě, která vyjede do Roklinky a zúčastní se tak sněmu, oba bratři dostali prorocký sen. Byl v něm Boromir na cestě do Roklinky. Faramir s bratrem se rozhodli ctít prorocký sen a směrem k elfskému městu vyrazil Boromir. Faramir nikdy nepochyboval o odvaze a odhodlání svého bratra a nedokázal si představit, že by jej něco zlomilo. Prsten to však dokázal…Faramir byl zrovna na válečné výpravě, když k tábořišti, kde sídlil se svými muži, po řece Anduině doplavalo Boromirovo tělo. Pochopil, že padl při boji se skřety a velmi litoval bratrovy smrti. Byl to ten největší zármutek, jaký kdy v životě zažil.
Poté, co se setkal s Frodem a Samem, kteří byli na cestě k Hoře osudu, rozhodl se oba hobity zajmout. Chvíli se pak zdálo, že Prstenu podlehne i on. Dokázal se však ovládnout a po prozření, kdy zjistil, že Prsten nemůže přinést nic jiného než zkázu, oba hobity propustil.
Když se vrátil do Minas Tirith, Denethor mu nejprve tvrdě vyčetl ztrátu Prstenu a ještě více se se svým synem rozhádal. Je nutno dodat, že oba muži prožívali obrovskou krizi – kvůli smrti Boromira, ale také díky stále se zhoršující situaci jejich země.
Denethorovo bláznovství a setkání s Éowyn
V návalu zlosti a šílenství, které správce začalo sžírat, Denethor rozkázal Faramirovi opětovně dobýt skřety obsazené město Osgiliath. Celá Faramirova družina padla a sám kapitán utržil smrtelná zranění. I když přežil, stále mu hrozilo nebezpečí. Život mu zachránil až čaroděj Gandalf, který mu vyjel naproti z městských bran a svým Čistým světlem odehnal temné Nazgúly, kteří Faramira bezprostředně ohrožovali. Poté, co Denethor uviděl smrtelně raněného syna, zhrozil se své viny a naplno zešílel.
Přikázal připravit hranici, na které se chtěl společně se svým synem upálit. Nebýt hrdinství hobita Pipina, který Denethorovi sloužil jako páže a mohl informovat Gandalfa, Faramir by dozajista zemřel. Takto však čaroděj dokázal přijet včas a Faramira podruhé zachránil. Denethor se pak hořící vrhl z Bílé skály rovnou do právě probíhající bitvy.
Faramir byl odnesen do Domů uzdravování, kde se po bitvě potkal s neteří rohanského krále Théodena Éowyn. Oba se do sebe zamilovali. Krátce po korunovaci Aragorna za krále Gondoru a Arnoru se Faramir se svou láskou oženil. Pro krále se stal jeho pravou rukou a i když titul správce de facto zanikl se smrtí Denethora, post, jež obsadil Faramir, se tomuto postavení velice podobal. Rovněž mu bylo dáno knížectví Ithelien a krajina Emyn Aren. Od té doby byl proto znám jako Princ ithelienský a Pán Emyn Arenu.
Lepšího správce si Aragorn přát nemohl. :-)