Rozhovor s Alexem Gansou

Showrunner seriálu Alex Gansa poskytl rozhovor The A.V. Clubu o tom, proč dějová linka Brodyho skončila tak, jak skončila, a zda ze Saula jeho mistrovský plán neudělal vševědoucího a co můžeme v seriálu čekat dál.

Proč jste se rozhodli pro takový konec Brodyho příběhu?
Alex Gansa: Myslím, že jsme se tak rozhodli na začátku roku. Bylo to jedno z prvních velmi obtížných rozhodnutí, která jsme museli v našem scenáristickém koutku řešit. A omezená účast Brodyho v této sérii to jen potvrzovala. Jinými slovy, chtěli jsme se ujistit, že kdykoliv se Brody objeví na kameře, kdykoliv bude součástí příběhu, tak to bude podmanivé a nezbytné. Jeho účast byla tedy omezená kvůli tomu, že jsme měli pocit, že nám dochází zajímavé zápletky. A ten čas nadešel. Jeho životnost vyprchala, i když to pro nás bylo bolestivé, protože jsme milovali nejen postavu, ale i Damiana Lewise. Ale už bylo načase…

Měli jste dějovou linku příběhu takhle naplánovanou od začátku série?
Alex Gansa: Popravdě ano, v jistém smyslu. Jedna ze zásadních otázek, kterou jsme si mezi scenáristy pokládali, byla: „Pokud by Brody žil dál, kde by žil?“ Ano, ve skutečnosti existují dvě tři místa, kde by se to mohlo legálně uskutečnit, kde by mohl žít a neskrývat se v ústraní. A jedním z těch míst byl Írán. Připadalo nám to jako místo plné všemožných příběhů, obzvlášť celá ta nukleární otázka, s ohledem na to, kde jsme skončili v druhé sérii. Bylo to zajímavé místo, kde mohl skončit. V této zemi také žádalo o azyl mimo jiné i mnoho velitelů Al-Káidy. Ne, že by byli vítáni jako hrdinové, ale bylo jim poskytnuto útočiště. Takže nám to připadlo rozumné, aby tam Brody nalezl útočistě také. Samozřejmě, vydal se tam na příkaz Saula, ale připadalo nám to jako zajímavé místo, kde skončí. Takže tohle jsme věděli. Věděli jsme ale, že bude věřejně pověšen na náměstí? Ne, to jsme nevěděli. Ale jakmile se do této země dostal, víceméně s jistotou jsme věděli, že se odtamtud nedostane ven.

Když zpravodajství z celého světa oznamovala novinky ohledně Íránu a nukleárních sankcí, považovali jste to za šťastnou náhodu?
Alex Gansa: Bylo to trochu surreální, když jsme si uvědomili, že hlavní íránský diplomat, který vyjednával v Ženevě, se jmenoval Javad. V té chvíli nám to připadalo trochu surreální. (Smích) Je to zajímavé. V jisté míře jsme předvídali něco, co jsme nečekali. A skutečnost, že tyto dvě země, Amerika a Írán spolu po tolika letech jednaly, byla zajímavá a reflektovala konec série. Ale byla to naprostá náhoda. Od nikoho jsme intel nedostávali!

Brodyho rodina byla v první polovině série, potom se stáhla do ústraní. Přemýšleli jste nad tím, že se objeví ve finále série, jen aby se vědělo, jak se jim daří?
Alex Gansa: Trochu jsme nad tím přemýšleli. Musíme pochopit, že Brodyho smrt a důvod, proč byl v Teheránu, musela být držena v tajnosti. CIA by tuto operaci nikdy nepotvrdila. I přes to, že by to pro Danu, Jessicu a Chrise znamenalo jakousi útěchu, nikdy by se to nedozvěděli, protože by to naprosto zničilo operační bezpečnost mise a mírových jednání. Takže Carrie, Saul, ani nikdo jiný by nemohli nic Daně a Jessice říct, co by vyvolalo reakci, jakou byste očekávali. Nebylo už co říct. Nic, co by Carrie řekla Daně, by nemohlo překonat tu mocnou scénu v motelovém pokoji. Tu chvíli jsme nemohli překonat.

A totéž platí i o Jessice. Také tu šlo o to, že byla Morena Baccarin v té době 8 a půl měsíců těhotná a nemohla jen tak nastoupit do letadla a přiletět z Los Angeles do Charlotte, takže jsme ji neměli k dispozici. To jsou otázky, se kterými se musíte potýkat při vytváření televizního seriálu. Nemohla se dostat do Charlotte, takže nemohla být zahrnuta do děje. To je vše.

Když jste vymysleli Saulův mistrovský plán, báli jste se, že z něj uděláte příliš vševědoucího člověka?
Alex Gansa: Na konci Saul řekne Daru Adalovi: „Měli jsme štěstí.“ O tom nebyl pochyb, že Saul pokoušel štěstěnu. Kdybyste se ohlédli za jeho kariérou bez tohoto vítězství, mohli byste podotknout, že jeho kariéra vešla vniveč a že těmi humanistickými bláboly nemohl dosáhnout ničeho podstatného. V dřívějších epizodách narážel při rozhovoru s Javadim na to, že i přesto, že se mluví o bezpečnějším a mírovějším světě, nic se zatím pro to neudělalo. A tak na konci své kariéry, na úplném konci svého funkčního období v CIA, se snažil dokázat něco obrovského. A proti všem předpokladům se tak stalo. A podle mě nic nepředvídal a hodně se z té původní verze operace pokazilo, takže samotné dokončení operace záviselo na štěstí.

V této sérii se příběh točil kolem Carrie, ale v některých epizodách rozhodně upadá do pozice vedlejší postavy. Vnímali jste ji jako hlavní postavu v této sérii?
Alex Gansa: Chtěli jsme, aby se Carrie stala neuvěřitelně efektivním výzvědným agentem. To bylo naší hlavní motivací. A to, co letos dokázala, bylo senzační. Musím říct, že odmítám myšlenku, že ustoupila po pozadí jako vedlejší postava. Do příběhu jsme přidali nové postavy, ale z větší části se točil právě kolem ní. A i na konci byla opět jediná, která měla pravdu o Brodym. Že misi dokončí, že udělá správnou věc. A měla pravdu. A díky tomu ji i senátor Lockhart odměnil na konci série tím, že ji chtěl umístit do Istanbulu.

Když mluvíme o senátoru Lockhartovi, je zajímavé sledovat, jak se ze zdánlivého záporáka proměnil v někoho, jehož motivace postupně začínáme chápat. Jak jsme na tuto postavu přišli?
Alex Gansa: Myslím, že jako u všeho ostatního musíme počkat, až se celý příběh odvypráví, než si o někom uděláte obrázek. Především bych chtěl vypíchnout výkon Tracyho Lettse, který byl podle mého názoru naprosto úžasný. Od jeho působení ve zvláštním senátním výboru přes jeho zbrojení proti Saulovi až po jeho ocenění Saulova humanizmu a pochopení, že lidská výzvědná služba má stejnou hodnotu jako ta elektronická. Během času se vzdělal. Myslím, že kdybyste mohli vytáhnout nějaký moment v sérii, vybrali byste ten, kdy se Saul rozhodne nezničit Lockhartovu kariéru a Lockhart se na něj podívá a pomyslí si: „Počkat, Saul v sobě skrývá něco víc, než jsem si mohl představit.“ A to byl podle mě začátek Lockhartovy výuky. Je to chytrý chlap. Řídil se podle svých předsvědčení, která se ale očividně během série změnila a poslední scéna, mezi ním a Carrie v kanceláři, ho ukázala v komplexním světle.

Nejspíš jste se ještě s ostatními scenáristy kvůli čtvrté sérii nesešel, ale máte už nějakou představu, kam se bude seriál vyvíjet dál?
Alex Gansa: Upřímně moc ne. Ale sledování Carrie, jak bude dělat to, pro co celý život trénovala, nás všechny hodně zajímá. Ale buďme upřímní. Seriál projde obrovskou změnou. Přišli jsme o Damiana. Přišli jsme o Nicholase Brodyho. Bude to úplně jiný seriál.

Je to vzrušující, začínat odznovu?
Alex Gansa: Určitě ano. Ale musíme počkat. Jak to Joseph Conrad řekl? „Psaní je jak rubání uhlí vlastníma rukama.“ Doufejme, že narazíme na bohatou žílu.